Fifi, princezna mečů Žena

"Aaa, hezká slečinka z pátého. Musím vám něco říct! Věříte na zázraky?"

"Dneska ne."

Karamazovi jsou dobře udělaní. Bystřejším dojde už dopředu, že to nebude veselá podívaná jako v případě rozjuchaných Čechomorů s vyhuleným Jazem Colemanem. A taky není.

Nejvíc jsem ocenila, že způsob, jakým je to zpracovaný, ten příběh „odruštilo“. Shodou okolností jsem nedávno říkala Thomasovi, jak jsem ruskou literaturou, až na jednu výjimku, naprosto neoslovená. Prostě mi vadí, jak je to ruský. A nemyslím to nijak xenofobně. Prostě jsem alergická na „velkou ruskou duši“. No a právě ve filmu si přesně tohle odpustili, nebo tam spíš z Dostojevskýho nebylo zas tak moc...  Na druhou stranu si nemyslím, že by to mohlo nějakého ruskofila urazit.

Důležité upozornění na závěr. Někomu se z toho filmu může udělat smutno…

No, takže tak asi.

Píseň pro dnešní den by to chtělo... Poslední dobou jsem jela takový pecky, až by si o mně mohl někdo myslet, že jsem máslo. A to já jako nééé! Takže se pěkně vrátíme ke kořenům, hihi :o)

Hm, hm... déšť mě ještě nespláchnul... hm, hm... měla jsem dnes důležitou schůzku... hm, hm... rýsují se nové obzory... hm, hm... :oD