Abych se nenudila, vymyslel si můj drahý kolega Noise bezva vtípek (sedíme v našem prima open spacu hned vedle sebe). Když za ním přišel jistý cca dvacetiletý chlapec od nás z firmy, začal mu vyprávět o tom, jak se mám. Samozřejmě ho ani trochu
nezajímalo, jestli s jeho výkladem souhlasím...
Povídal mu, kterak je Máří osamělá a jestli by neměl nějakého drsného kamaráda, který by mě měl rád "takovou, jaká jsem". A rozjel dlouhosáhlý výčet příznaků mojí samoty a neštěstí.
Celý vtip staví na faktu, který Lukáš samozřejmě předpokládal, že tento mladík nezaznamená, že se celou dobu svíjím smíchy pod stolem a ručičkama se plácám do kolínek...
Můžu jen doufat, že se ten člověk nechopí iniciativy a nezačne mi předkládat své přátele... tipuji stejně staré nagelované šampóny milující disco... Což by byla asi ta lepší varianta, protože ti drsnější patrně poslouchají Tokyo Hotel...
No a pak se juknu na Bandzone a zjistím, že Noise dnes nebyl jediný, kdo se mi v podobném duchu směje. Jen do mě, jste fakt kamarádi! :oDDD
Píseň pro dnešní den bude tematická, podle mě jde o bezkonkurenčně nejvtipnější videoklip...