Oaf Žena, 33 let / Třinec

Říkam si, že není tak těžké mít své přatele, ale pak přijde něco co udělají a lidé se jen k vůli nich trápí. Není v tu dobu lepší žádne přatele nemít?? nee!! i kdyby se měl kvuli nich člověk trápit sebevíc, tak se vždycky najde někdo kdo nás z toho trápení dostane, a od toho jsou tady i ti další přátelé...:)

pratelství je jako prochazet se po louce bosa a podraz v něm je jako bodnutí včely....

...a vždycky i ta sebevětší bouřka přejde.... 

Od lasky k nenávisti a nenávisti k lásce vede jen pomyslná hranice a pro přechod přez ní nepotřebujem ani pas.... 

Někdy si říkám proč lidé nemůžou být na dvou místech najednou, bylo by to skvělé moct být tam i tam a třeba i na dvou, třech, čtyřech mistech najednou. Všechno vidět, zažít to!! A nebo zastavit čas, byt na jednom místě, vrátit čas nazpátek být na druhém místě. Ale nejde to a člověk se musí vyrovnát s tím, že se bude muset  rozhodnou a vybrat si kde v danou dobu bude....

A jednou příjde ten čas, kdy se každý znás bude muset rozhodnout!
A jednou příjde ten čas, kdy někdo znás řekne dost a vynalezne teleport...  :)

A o kolik by byl život jednoduhžší.... :) 

Chtěla bych umět létat,
vysoko až do oblak.
Proplouvat mezi mraky
a na mracích taky spát.

Vyletět v noci až ke hvězdám,
a pak spadnout do něčího snu.
Vidět co se každému zdá 
a zahnat každou noční můru.

Létat celý den i noc,
být volná jako pták.
Pozorovat lidi podemnou
a nahlas se jim smát.

A letět pryč, pryč!