Dý Ded Žena, 39 let / Praha 28

Jsem takový malý nepatrný smajlík, ztichlá uvozovka ve větě, když už se člověku nechce moc přemýšlet, jsem poslední zrnko bílého pepře na okraji stolu a zklamu, když si člověk nasliní prst a vysbírá mé já do posledního pocitu...

Veškeré zde zveřejněné texty v blogu jsou mým dílem, jedná se vesměs o poezii, obvykle vázané verše, co se literatury týče, tvořím obzvláště v oblasti poezie a prózy, díla k nahlédnutí jsou taktéž pod shodným nickem na http://www.pismak.cz nebo na http://www.deejavu.estranky.cz.

263-903-070

dává nám ochutnat ta středa

poslední pocit samoty

i samoty je občas třeba

na tu si nechám soboty

a třeba taky na talíři

co nakreslili tři malíři

ten čtvrtej to jsi vlastně Ty

šedovlasý a od barev

na zdi maluješ záplaty

tak zůstane mi pod kůži

týden, co lásku utuží

vzpomínat budu z našich řádků

co prožili jsme sami pátků

a to nám končí...

stejně pak zase něco začne

obyčejné i mnohoznačné

v pondělky budu básně psát

v úterý o nich povídat

vždyť lidský život není věčný

a to mi přijde neskutečný

tak jak ty naše

ty čtvrtky pro nás nekonečný

no jen si představ - neděle

ta i navzdory čtvrtkům

snídani nejlíp do postele

může být kafem od večera

a ranní pusa s vůní chmele

tak chutná ranní premiéra

ukončí kdesi na trase

ten z milionu našich týdnů