devilhelper - Blog | Bandzone.cz
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

devilhelper Žena, 33 let / Nové Strašecí

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Playlist je prázdný :(

Fanoušek devilhelper si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.


Blog

They don't know. They really don't know and I don't care

Jo, to je teda dobrej džouk, že jsem sem naposled napsala skoro před rokem, ale když není chuť ani nálada, tak to prostě nejde. Teď mám ale psavou a když jsem si k tomu ještě pustila Pavement, je všechno oukej a olrájt.

Já se vlastně hrozně ráda vykecávám na papír nebo na "elektronickej papír", ale tohle je Bandzone, tak by ty moje řeči měly bejt trochu k věci. A i když teď prožívám hudební orgasmus s Pavement, takže bych se o tom mohla sáhodlouze rozepsat, napíšu vám radši o nedávno prožitém koncertu - mini festivalu v NS. Summer Party Tajm, jestli chcete.

Pája mi svojí sedací částí těla drtila rozkrok, Zuzka na mě vysílala kouřové signály z Viceroyek,  Šárka se zasněně dívala někam do dáli (vrata ZUŠky) a já si nohama podupávala do rytmu bicích, které se ozývaly z Dvorku. Do koncertu zbývalo asi deset minut nebo tak nějak a my seděly na lavičce na zastávce; pár metrů od místa konání. No, nebudu vás unavovat složitostmi, zkrátka jsme o několik desítek minut později již usedaly ke stolu na Dvorku za zvuků kytary, na níž hrál jakýsi Landa (snad tento muž nezabloudí na můj profil a nevšimne si tak, že si již nepamatuji jeho jméno), no každopádně mi byl nesympatický tím příjmením. Nakonec se ale ukázalo, že je jeho hudba fajn a předsudky byly jako vždy mylné. Šla jsem si pro pivo.

A teď, i kdybyste mě mučili, tak si nevzpomenu na pořadí písničkářů. Nicméně mile mě překvapil AdolpHo a Emozpěv a Kostey a lehce jsem byla zklamána chlapci z Cink&Tej, poněvadž jejich host (nebo spíš jeho vokály) mi tam vůbec neseděly. A měl to bejt akustickej den a přitom se hrálo na bicí a já se fakt moc těšila jen na ty akustický kytary a basu. Ale co naplat, i tak to bylo pěkný vystoupení a myslím, že se všichni bavili. Já se bavila také, protože při jednom pivu rozhodně nezůstalo a pár děvčat, co za námi v průběhu večera přišly, měl s sebou jakýsi driják, jehož chuť byla víc než dobrá. Jo. To byl tak nějak v kostce pátek a o mých obsénních výstupech tu radši pomlčím :)

Pak nastala sobota. Zpočátku jsem na Dvorku byla jen s Bárou, ale pak přišla i Šárka se Zuzkou. Vlastně je to tak nějak fuk, kdo tam byl, ale pro přehlednost, chápejte. Sobota byla ve znamení zimy (a nemyslím tu skupinu), fakt jsem se na lavičce choulila k děvčatům a tak trochu doufala, že kolem mě utvoří kruh a budou mě obcházet stejně, jako to dělají tučňáci. No, neudělaly to.

Co o sobotním koncertu říct? Že všechny skupiny byly nádherný. Nikdo mě nezklamal a největší šou předvedli Charlie Straight, ale u nich není divu. Na ty jsem si společně s pivem (a Zuzkou) šla stoupnout dopředu a musím říct, že ti kluci ušatí mě skvěle zahřáli. Tak trochu jsem doufala, že ke mně spadne palička nebo trsátko (nebo struna?), bohužel se tak nestalo a musela jsem se spokojit s obdivováním Alberta v sexy červených kalhotách z jednoho metru. Takže jak už jsem se zmínila o něco výše - kluci to fakt rozparádili, jejich koncert byl príma.

Hele, i ostatní kapely byly grandiózní. Dobře, na Pinking Shears si už moc nepamatuji, ale Vivien's Shadow a Norman Bates se mi líbili fakt hodně.

Jo a to je tak nějak celý. Zrovna teď mi dohrálo album Brighten the Corners  od těch Pavement, tak se asi sluší skončit tenhle článek.

No, na závěr chci poděkovat Ordinary Boys a všem skupinám, co za ty dva dny hrály, poněvadž mi skvěle dobily energii, kterou teď budu hodně potřebovat, a strašně moc se těším na X-Mas Party Tajm, poněvadž na Růžku vždy panuje ta správná atmoška, zvlášť když je to v zimě a lidi jsou v tom období tak nějak víc semknutý.

Nebo snad ne?

 

Siluety jsou někdy abnormálně kontrastní

Ahoj, drahoušci!

Já myslím, že nadešel čas napsat vám pár písmenek.

No, vlastně je to tak, že teď poslouchám album Sleeping With Ghosts od Placebo a hrozně moc bych si chtěla zahrát na basu, ale chtěla bych taky zároveň doposlouchat to album. A do konce toho alba chybí tři a půl písničky, takže tu teď tak sedím a rozjímám a přemýšlím a medituju a došla jsem k závěru, že vám napíšu. Tak.

Vlastně nemám žádný konkrétní nápad, o čem bych tu tak mohla psát. A víte co? Kašlu na to.

Kochejte se.

Youtube Video oOsffi4L9xAYoutube Video oOsffi4L9xA

Kdo přemluví Martinku, aby s mojí třídou jela na hory, má u mě vánočního kapra.