Svaci Muž, 39 let / Nelahozeves

Už je to nějaký pátek kdy jsem napsal poslední článek. Není to tím, že bych na to neměl čas, ale spíš nevím o čem bych měl psát. Jsem tu už celkem dlouho a vše jede v celku zaběhlých kolejích. V týdnu práce a po ní se jde někam na kulečník nebo posedět na kafe. Občas vyrazíme i ve všední den do baru. Je to celkem náročné tempo...pátek, sobota, neděle a občas úterý nebo čtvrtek v baru, ale na druhou stranu to člověku rychleji utíká. Jediné o čem se dá psát jsou výlete, které absolovujeme většinou v sobotu. Pak jsou tu spíše dech vyrážející situace, které člověk vidí v ulicích města, ale o těch se psát prostě nedá, protože většinou je to tak podivné až absorudní, že se o tom dá vyprávět, ale ne psát :)

Alespoň napíšu něco o výletech. Předminulý víkend bylo fakt hezky. Teplota okolo 23°C a my vyrazily na vodopády. Už jsme se tam jednou vydali, ale překazil nám to déšť. Cesta k vrcholu byla celkem přiměřeně náročná a počasí nám přálo, takže vše probíhalo jak mělo. Sice jsme měli malé problémy při vstupu do areálu, protože se koupil lístek místo pro 4 lidi na 4 různá místa pro jednoho člověka. Čínský policista, který to snáma řešil nakonec rezignovaně máchnul rukou a pustil nás :) Cesta k vodopádům byla celkem podobná skalním ( lesním ) říčkám, které jsem viděl i u nás, takže kromě bambusu jsem si připadal podobně jako třeba na šumavě (to dávám jako příklad). Asi po půl hodině stoupání jsme narazily na hospodu kde jsme se rohodli odpočinout a dostat se na altánek, který byl uprostřed potoka a muselo se přeskákat pár kamenů :) Vše se povedlo a nikdo se nevykoupal. Sice jsem byl připravenej s foťákem, ale nikdo mi nevyšel vstříc s koupelí v ledové vodě :)) Zastavili jsme se v té hospodě, která prý při minulé skupině byla zavřená a uviděli jsme to po čem jsme pátrali celkem dlouho :) Hady naložené v alkoholu... Jako při prvním pohledu jsem to odmítal :), protože to bylo naloženo v takových těch hnusných lahvích kam se nakládaj různé věci v patologii atd.... No, ale když se všichni rohodli se toho napít nemohl jsem odmítnout :)) Byl to zajímavý zážitek a celkem nás to i pořádně nakoplo :) Vyběhli jsme ten kopec k vodopádům jak nic a to byla zhruba hodinka a něco cesty do kopce. Přímo u vodopádů přišlo malinko zklamání, protože prostě číňani ten největší svdli do trubky, která poháněla turbínu v nedaleké elektrárničce no prostě humus. Byl tam však ještě jeden. Taky poměrně velký. Tak jsem si tam sednul na 5 minut zavřel oči a krásně si u toho hučení pročistil hlavu. Vydržel bych tam klidně i několik hodin, ale už bylo poměrně pozdě a my museli spěchat, aby jsme nezůstaly v kocích až by padla tma. No stihli jsme to jen tak tak.

Vlastně ještě před vodopádama jsme se stavili na jezeře kde se podle průvodce mělo vyskytovat největší hejno mandarinských kachen v číně. Vůbec jsem neměl ponětí jak taková kachna vypadá. Jediné mandarinské kachny, které jsme viděli byly chycené v kleci u tamní restaurace jako atrakce :)), takže asi tam, ale příjemná zdravotní procházka to byla ;).

Fotky z výletu jsou už na netu...

Další výlet jsme podstoupili tuto sobotu. Dle předpovědi mělo být hnusně a taky mělo místy pršet. Předpověď se poměrně vyplnila, ale v plánu byli pro případ nouze i nějaké jeskyně. Na ty však nedošlo, protože nebylo až tak hnusně. Výlet byl směřován na duhový most ( rainbow bridge ) jakou si historickou vesnici. Prohlídka mostu byla celkem, krátká vlastně se jednalo pouze o to projít se po 1200 let starém mostě a nafotit si z něj okolí. Přidali jsme si tedy k tomu okružní plavbu na bambusovém voru :) Celkem pekelné plavidlo, ale po klidné hladině žádný problém. Most a jeho okolí jsme proběhli rychle a vydali se směrem k vesnici jménem Peng Ju. Já jsem Mojmírovi ( řidiči ) říkal, že si myslím, že jsme místo doleva měli jet doprava, ale mapu měli v zadu a ti hlásili, že jedeme správně. Asi po 30 Km sám Mojmír usoudil, že se mu to nezdá a nechal si mapu poslat dopředu. Chlapy v zadu se nemílili. Jeli jsme směrem k vesnici Peng Ju, ale problém byl v tom, že tyto vesnice byli na mapě dvě a ta naše byla tím směrem kam jsem myslel já :) No z průvodce jsme zjistili, že poblíž místa kde jsme zastavili je jiná historická vesnice a dokonce nájezd na dálnici pro cestu zpšt do Jingdezhenu. No historická vesnice mě nějak moc nebrala. Byli tam hrozné davy lidí a historickou vesnici si představuju malinko jinak, než že v každém je obchod s různými cetkami. No děs ! Chápu, že se ty lidi něčím živit musí a taky by mě asi sralo kdyby tam každý den někdo chodil... ale to je prostě čína. Nějaká pozitiva se tam našla :) Ochutnali jsme pečenou sladkou bramboru. Já za sebe musim říct, že mi to chutnalo a chlapům taky. To už jsme, ale byli na cestě domů. Po cestě začalo pršet a propršelo celou neděli.

Taky se tu docela ze dne na den ochladilo na takových 13-14°C a v tento pátek má být 9°C přez den a 1°C v noci to asi umrznem :)), protože my jsme tu aklimatizovaný na teplo :) Na pokojích klimoška 23,5°C a teď tohle :)

 Odlétali jsme v Pátek zhruba ve 20:00, takže jsme v klidu stihli ještě večeři na hotelu.
 Co napsat k letu? Byla to pohoda až na to, že
interiér ve vnitrostátních linkách není 100%, takže samozřejmě já jsem musel vyfasovat sedadlo,
které se sklápělo. Letuška před startem nemohla pochopit, že to je zničené a já jsem
dobrovolně držel se zataženým břišním svasltvem až do bodu kdy skončil start. Byla to
taková posilovna :)) Po příletu následovala obvyklá procedurá a my se dostali na hotel zhruba
okolo 23:00 hodiny. Druhý den byl jasný. Výlet na Čínskou zeď, letní palác a olympijské "náměstí"( vesnici).
Zeď byla opravdu nádherná. Myslím si, že pohled na ni není tak ohmromující jako pocit, že na ní
člověk prostě stojí a prochází se po ní. Bylo by to ještě zajímavější kdybych tam byl sám, ale to už bych chtěl asi moc :)).
Byla tam hodně velká zima a ke konci nám začalo sněžit. Po zdi nás řidič vzal na letní palác.
Je to obdoba zakázaného města, kterou postavila dynastie (nejsem si jistej :) ) "Tchin", protože
jim prý v zakázaném městě bylo vlétě horko. Byl to takový park s mnoha krásnými stavbami a
jezerem. Tam už začínala být pořádná zima. To bylo zhruba 16:00 a já byl už hodně unaven.
Plán byl, ale neúprosný. Ještě olympijské náměstí a večeře. K ptačímu hnízdu jsme dorazily zhruba
okolo 18:00 a to už byla pořádná kláda. Já začal smrkat a kýchat, takže špatenka :) Každopádně
nasvícený areál se stadióny byl vskutku obrovský. Akorát šlo špatně fotit, jelikož byla tma :(, ale zase to
pěkně svítilo. Také jsme tam poslali řidiče domů a vydali se na cestu metrem. No metro, takže nic nového.
Mojmír akorát jednou spletl stanici. Dorazili jsme do jaké si místní restaurace a objednali si Pekingskou kachnu.
Vlastně bych málem zapoměl, že jsme měli sebou ještě doprovod. Jakou si českou novinářku, která byla
kamarádka té Mojmírovi známe novinářky :)) Celkem kostrbaté vysvětlení, ale nevim jak to popsat :)).
 Ta nám ukázala jak se má kachna správně jíst, ale to mě nějak nechytlo, protože
za prvé jsem měl hlad, a za druhé jsem chtěl co nejdřív jít na hotel, takže nějaké balení masa do placky, která
byla snad tenčí než pergamen u mě neobstálo :) Zkusil jsem to asi dvakrát, ale je to těžký a pomalý :)
Kachna byla každopádně skvělá. Mě už bylo poměrně mizerně :( a chtěl jsem jet domů. Po večeři už žádný plán
nebyl, akorát Mojmír si chtěl jít ještě sednou někam na jedno, ale s Fandou jsme ho poslali slušně do pryč :) a tak jsme jeli na hotel. Padli jsme za vlast a spali jak zabití :) Prostě to byl konec nekonečného dne. Pak
jsem přišel na to proč mi bylo zle. Za ten den jsem vypil asi jen půllitru tekutin, takže jsem byl malinko dehydrovaný.
Neděle se odehrávala podobně. Vstát, sušenka k snídani, zakázané město, trhy a letadlo domů.
Zakázané město bylo zvláštní. Nebudu psát, že se mi nelíbylo, to bych lhal, ale spíše mě zaujalo
velikostí a rozlehlostí. Člověk prochází bránami, ale jako kdyby procházel pořád tím stejným. Akorát se
to lyší, že tohle byla převlíkárna císaře, tady se modlil, tady měl děvky, ale bylo to pěkný.
Asi si to uvědomím až za nějakou dobu, protože tolik zážitků za dva dny člověk prostě nevstřebá....
Trhy jsou trhy. K tomu nic psát nebudu. Cesta domů byla však zajímavější.
Stopli jsme taxi a směr letitě. Dovezl nás dobře a rychle. Dostali jsme letenky, odbavili nás a my čekali
na pokyn k nastoupení na palubu. Měli jsem odlétat asi v 17:00, takže brána se otevřela v 16:30 a my mohli nastupovat,
když bylo letadlo plné a bylo 17:15 začal jsem si říkat co se děje. Následvalo několik zpráv, že se nemůžou spojit s věží
v Jingdezhenu a prosí o strpení. Po asi 45minutách sezení v letadle nám oznámili, že se musíme vrátit zpět do haly.Přijel autubus, ovce nasedli a vyhodili nás u nástupní brány, kde jsme dostali večeři a pití. To už Mojmír začal být nervózní,že to vypadá na přespání. Asi za půl hodiny po jídle se ozvala zpráva k nástupu na palubu. Tak zase nahnali ovce do autobusu a
zase nás dovezli k letadlu. Já přišel k sedadlu a to bylo něčím polité. ZAvol jsem tedy letušku. Přiběhla ihned, a když to viděla
tak se mě ptala jestli nechci jiné místo. S Mojmou jsme ji vysvětlili, že stačí deka pod prdel. Když jí přinesla
lidé přez uličku začali uhýbat, protože na ně co si kapalo ze skříněk nadnimi. Letuška tedy otevřela zavazadlovou skříňku a
tam bylo něco vylitého. Prostě jeden debilní číňan tam dal termohrnek s čajem. Fakt některý jsou neskutečný prasata.
Jak chlapy tak i ženský. Letuška to tedy nějak vysušila a byl klid. No klid. Člověk si říkal, co když to někam zateče kam nemá,
ale doletěli jsme v pohodě, takže tohle byla asi jediná kaňka na jinak skvělém výletu.
     Nevím o čem bych měl psát dál. Malinko se tu ochladilo na takových 16-18°C. Jídlo mi pořád chutná.
Průjem mě stále nepotkal a všichni se cítíme dobře v rámci možností. Dokonce Fanda říkal, že si snad takhle pořádně
psychicky neodpočinul jako tady :) Má to něco do sebe. Já teda teď zápolím s menším nachlazením, ale
to bude hned pryč, protože místní podnebí má na mě blahodárné účinky. Žádná alergie, žádná rýma prostě ráj :) pro
muj nos :))
    Zatím se mějte hezky, a když by někoho něco zajímalo napište to sem. Rád odpovím ;)

Fotky budou snad v průběhu dneška na netu ;-)

.... Událo se toho od posledního reportu docela hodně, takže nevím kde začít.
Začnu asi dalším výletem.
Chtěli jsme se jet podívat nai místní vodopády, které jsme chtěli vidět už minulý týden,
ale jelikož nám nevyšlo počasí museli jsme navštívit jeskyně. Předpověď byla tentokrát také neúprosná.
Pršet mělo celý víkend, a proto, že jsme se chtěli jet někam podívat, naplánovali jsme další
jeskyňářskou výpravu :). V sobotu jsme tedy naskákali okolo 10:00 do auta a vydali se na cestu.
Byla mi svěřena veldůležitá role navigátoru :)) v mapě, která neobsahovalo ani slovo anglicky.
Vlastně nikdo z nás nevěděl co značky na mapě představují. Na dálnici jsme trefili bez problému.
Po zapalacení míta se člověk ocitl na dálnici, kterou opravdu můžu označit jako dálnici duchů,
protože potkat auto byl zážitek. No stále pršelo a my ukrajovali kilometr po kilometru
i já se začal orientovat v čínské mapě. Asi na 50 Km z celkových 180 jsem dokázal rozluštit
klíč jak se orientovat v mapě. Sklidil jsem pochvalu i uznání :) a já jsem přestal mít strach o cíl výletu :),
který byl pro mě od začátku nejasný. Pocestě jsem si zase užíval čínské krajiny. Ty kopečky
prostě vypadaj úžasně. Možná se opakuju, ale je to tak :) Cesta ubíhala celkem solidně a my dorazili
na místo určení s klidem a v dobré náladě. Málem bych zapoměl, že jsme cestou potkali prý
smuteční průvod za zemřelého. Vypadalo to asi tak, že na autě, vzdáleně připomínající otevřenou avii,
stálo několik lidí ve vlajkách a maskách. Podél cest lidé zapalovali místní petardy. Je to takový papírový pás,
který se zapálí a střílí jako kulomet. Rány jsou to asi jako od megy, takže rachot jako prase, no a když
to ty blázni zapálí třeba tři najednou je to opravdu jak ve válce :). K jeskyním jsme se dostali autem takřka ke
vchodu, koupili jsme vstupy a šli dovnitř. Po pár metrech jsem si připadal stejně jako v minulých
jeskyních. Podobné krápníky ( krápníky jsou tu jiné než v našich jeskyních ), stejně hrozné neonové
osvětlení. Byl jsem celkem zklamaný, ale po průlezu do první síně jsem zůstal s otevřenou pusou.
Ohromně rozlehlý sál s vysokým stropem a spoustou útvarů byl jen začátkem. Prolézal jsem jeskyní a
snažil se zapamatovat skoro vše, protože nejspíše podobnou už neuvidím. Ohromně rozlehlé prostory
byli neskutečné. Bohužel se to nedalo vyfotit, což je smůla :( máme pár fotek, ale je to nic moc....
Síň střídala síň až jsme došli k vrcholu prohlídky. To asi 15 metrů přez řeku, která jeskyní protékala,
čněl obrovský krápník. Zkrátka monument, nad kterým viselo od stropu několik stovek netopírů.
Byl tam děsný smrad od jejich výkalů ( guana :)) ), ale to umocňovalo ten zážitek. Pak nás ještě ohromila
jedna síň, kde netopírů mohlo být zruba okolo tisíce. Naháněli celkem hrůzu, když tam občas některý zapiště.
Po průchodu obrovskými síněmi se strop začal snižovat a snižovat, až jsem šel 15 skoro po čtyřech.
To už se blížil konec jeskyně. Průchod nám trval zhruba 1 a půl hodiny. Byla celkem dlouhá. Museli jsme
potom vyjít schody nasednout na takovej auťáček, který nás k překvapení šech zavezl k další jeskyni.
Vlezli jsme teda dovnitř a asi po 200 metrech narazili na převozníka s loďkami. Cháron tam na nás čekal :)
Nasedli jsme tedy a tiše, za odpichování bambusové hole ode dna jeskyni, se vydali na další dobrodružství.
Zhruba po deseti minutách jsme dorazili na druhý konec jeskyního jezera a vypadalo to na uplný konec prohlídky. On to konec opravdu byl, ale naskytl se nám neskutečný pohled. Prostě v jeskyni bylo udělané regulérní basketbalové hřiště :))) to jsem nevydržel a začal jsem se smát a ukazovat na vybetonované ochozy. No prostě Čína :)). Cesta zpět probíhala v naprosté pohodě, teda až na to, že jsme o nějakou díru utrhli celou levou stranu auto, naštěstí se nic nestalo :). Ještě byla celkem zajímavá noční dálnice. Není to jak u nás, že jede autem za autem a okolo dálnice nejsou žádné nasvícené bilboardy nebo sklady. tady se jede ve tmě a mlze mezi kopcema a občas jede auto, které svítí dálkama :), takže to působí celkem stísněně. Všechno jsme však zvládli a dorazili zdraví a
plni nezapomenutelných zážitků :).
    Práce se tu vyvijí také celkem slušně. Čínani dokonce začali makat a vypadá to, že tento týden se to tu
naplno rozběhne :), takže bude konec dovolené :) Dokonce i moje english začíná pociťovat malinké pokroky, i když je to pořád bída :) Dokonce i jejich pracovní režim mi tu vyhovuje. Doma by mi to asi vadilo, protože bych neměl čas na zábavu atd, ale od 8hodin sou 4 hodiny práce, obě od 12:00, 2 hodiny pausa na oběd a od 14:00 hodin 4 hodiny práce do
18:00. Všední dny tak krásně plynou a nestává se, že by jsme se nudili na pokoji nebo tak něco.
    No a teď k nočnímu životu :)) Vlastně od víkendu co jsme se nastěhovali do nového hotelu
( teď už jsme zpět díky bohu :) ) tedy od pátku 24.10 jsme byli 6 na diskotéce z 9 dní. Což byl pátek, sobota, úterý, čtvrte, pátek a zase sobota....hrůza :)) V úterý jsme chtěli zjistit zda bary fungují jako bary a ne jako disko. Prý, že pujdeme jako na dvě píva a domu :) Jenomže bar byl uplně stejnej jako o víkendu a navíc kolegové pozvali ještě Steva a bylo jasné, že se u dvou piv neskončí :)) Takže jsme se dostali na pokoj asi ve dvě hodiny. Celkem v náladě, ale mělo to i své světlé stránky. Žádné zkur-ené vlaky člověk neslyšel ( za hotelem jsme měli totiž nádraží a jelikož tu troubí vše co má kola tak.... ) To bylo úterý v babyfacu, a jelikož jsme chtěli přez všední den zkusit i druhý bar museli jsme ve řvrtek do jazz baru :) Tam jsme si dali, ale jasné pravidla. Max. v půl 11 odejít. To se splnilo, takže pohoda :) a pomalu se dostáváme k vrcholu :)))
    Pátek 1.11 se tu slavil halloween. Byli jsme pozvaný do obou barů najednou. Samozřejmě jsme to nemohli odmítnout. Vyřešilo se to elegantně. Od 20:00 do Jazz baru a v 21:30 útěk do babyface ( ten máme radši, né že by jazz bar byl špatnej, ale v baby facu jsou na nás jak si přátelštější, že můžem lést za bar atd. :))) ).Jak bylo naplánováno tak se i stalo a my vyrazili. Já měl z Jazz baru pirátskej klobouk a kolega masku čehosi :) Moje obava, že nebudeme mít ve 22:00 místo na baru se vyplnila, ale naše známé barmanky nám honem rychle udělali místečko a bylo vše v pořádku :) Pilo se, tancovalo se a čas pomalu plynul.... Najednou jsem seděl na baru a snažil se něco vysvětlit mojí oblíbené barmance ( jménem Čši Čši :) moc dobře se tu o mě stará :)) ), když v tom najednou přestala hrát hudba a místní Dj něco začal vyřvávat do mikrofonu. Nějak jsem tomu nevěnoval pozornost. Najednou mě kdo si zažal tahat za triko. Otočil jsem se a nějakej číňan s managerkou klubu mi něco vykládali  a ukazovali, že mam jít jak na parket. Nechápal jsem co se děje. Vždyť jsem jenom seděl a pil pivo :) Podivám se na parket a tam se utvoril půlkruh lidí Kolem Dj a ten  si postupně k sobě začal vybírat lidi. Otočil jsem se tedy zpět na ně a dělal jsem jako, že já ne a oni mě začali tahat, a že jako musim. Otočil jsem na Čši Čši a ona kejvla jako, že mam jít. Pomyslel jsem si, že když ona kejvla, že to asi nebude nic hroznýho, protože ona je na mě fakt hodná :) To už podlejzala bar a tahla mě za ruku směr parket. Měl jsem pořád strach co se bude dít, když jsem viděl jak se managerka směje :) No přišel jsem tam a najednou se mě Čši pustila a to jsem začal mít opravdu strach :) Byl jsem sice nalitej, ale stejně ... byl halloween :). Svítilo mi do oblyčeje prudké světlo a cítil jsem na soě pohledy těch číňanů okolo. Byla to celá diskotéka, takže celkem hodně lidí :)) a já pořád nechápal co se bude dít. Pak na mě pořád něco pořvával Dj a natáčel mě kam si mam stoupnout a tak. Já házel tázavé pohledy na smějící se Čši a čekal. Když tu najednou z řady kde jsem stál vystoupila Číňanka a začala tam poskakovat a řvát :)) Zase zpět zařadila a šla další. To už jsem malinko tušil, a když jsem zaslechl od Dj něco ve smyslu "kričr" domyslel jsem si, že asi mam udělat "creature" :)) když je ten halloween. To už na mě přišla řady a mě nanapadlo nic jiného než udělat gorilu. Tak jsem vylezl z řady, zabuachal si pěstma na hrudník a zařval :) Heh Číňani se mohli posr-t :) a já málem ohluchnul :) Tím to, ale neskočilo. Tohle byla vlastně taková kvalifikace a podle řevu se poznali postupující. Samozřejmě mě řvali nejvíc, takže jsem postoupil mezi poslední tři :)) Musel jsem se otočit zády k lidem. NEvěděl jsem proč a zase se začal bát, ale v tu chvíli jsem byl v takový náladě, že by mě tam mohli i slíknout :))). Otočil jsem se zády a proti mě stála Čši zase s úsměvem :) a přední byl stolek , na kterej kdo si položil tempery :))) Nechápal jsem :) Když mi začala prstem mazat po ksichtě tak jsem pochopil :) Prostě čínani :) Pomalovala mi oblyčej na čas a já se musel otočit a udělat zas nějakou obludu. TEntokrát to už tak slavné nebylo a já skončil na 2-3 místě :) Vůbec mi to, ale nevadilo. Byl jsem rád, že jsem z toho vylez se zdravou kůží, ale....Ta barva začala asi po 3 minutách schnout a začalo mi to neskutečně stahovat oblyčej. Čši pochopila co jsem se jí snažil vysvětlit, vzala bednu píva, kterou jsem vyhrál a odnesla ji za bar, kde sebrala balení ubrousků a nabrala směr toalety.Já už tam čekal a smejval barvu dolů. No moc to nešlo, ale za pomoci jejích odborných zásahů papírovým obrouskem se vše zdařilo :)No zbytek večera se semnou furt někdo chodil fotit. Myslím, že to pro nás všechny byl asi nejzábavnější večer tady.Byla to klasická jinak nazobená místní diskotéka s něčím malinko navíc :) Bohužel to něco byla velká bílá opice, ale zase byla sranda :)).
    Jinak k ostatním věcem co se tu odehrávají. Počasí je teď celkem špatné. Sice je přímných 20°C, ale už zhruba tak 10 dní s přestávkama
prší a nevypadá, že by se to nějak zlepšilo do konce týdne. V pátek letíme do Pekingu podívat se na Čínskou zeď a taky jsme mluvili o výlet na Tři soutěsky. Tam bych se chtěl hrozně podívat, protože to je nejvetší vodní přehrada na světě. Fakt monument, ale je to asi 700Km od Jingdezhenu, takže je to celej víkend prakticky v autě a tady je cestování celkem náročný :( jak fyzicky tak i duševně.
Jídlo je tu pořád stejný. Prostě výborný. Dokonce jsem jedl nějaký raky :) Teda vyloupat z toho maso je docela výkon, ale je to delikatesa. Ze začátku jsem říkal fuj to je hnus a pak už jsem rozkousával klepeta :) Pak jsem měl nějaký vepřový ucho, sladkou čočkovku atd. atd. Zatím sračku žádnou, takže to vypadá, že půjdu do něčeho tvrdšího :) Nějaký blafy :) ale na kuřecí pařát pořád nemam odvahu :)) je to fakt hnus.
    To je asi tak zatím vše. Zažitků je spousty, ale jsem línej to psát. Už tohle je výkon hoden medajle :)

Fotky dodám snad brzy....