Svaci Muž, 39 let / Nelahozeves

Ahoj,

      vemu to uplně od začátku. Z Prahy jsme letěli menším letadlem od swissairu AVRO RJ-100.
Letěli jsme zhruba hodinku a byla to docela pohoda, i když pilot některý manévry celkem přiostřoval :)
V Zurichu jsme počkali 2 hodiny na další letoun Airbus A-343, kterým jsme letěli zhruba 11 a pul hodiny.
V porovnání s prvním letounem byl poměr kvality v economické třídě značný. Průběh letu se, také
nedá srovnávat prostě v tom airbusu se člověk cítil nějak bezpečněji. Kvalita jídla byla taky luxusní, vesměs
samé švícarské výrobky. Od housky až po minerální vodu, takže spokojenost .I palubní systém obsahoval přehrávání nejnovějších filmů, hudby, her atd.,takže nějaká přiměřená zábava byla.
Kámen úrazu bylo však místo pro nohy a změna tlaku při sestupech. Prostě rozměry sedaček v economické třídě byli pro mě
v mezních rozměrech. Jednu, dvě hodiny se to dá přečkat celkem v klidu, ale 11 hodin byl pro mě dokonalý test mojí psychické i fyzické výdrže, když k tomu přidám bolest v krku a ucpané nosní dutiny, můžu akorát napsat dokonalost sama. Při startu a následném stoupání se mi dutiny krásně rozšiřovali a docházelo k naprosté úlevě, jenomže do okamžiku než letadlo šlo na přistání.Prostě se dutiny začly smršťovat a nahromaděná rýmy bylo o malinko víc než před tím. Pocity zhruba asi tak, zesilující bolení hlavy, pocit, že každou chvílí vyskočí jedno z očí a neustále zaléhající oči. Musim však říct, že to nebyla zas až taková bolest, která by nešla vydržet, ale bylo to značně nepříjemné, no a když si vzpomenu na zítřejší let do Jind-n-dzenu radši bych jel autem :)).

       No a teď k číně samotné. Konkrétně k Shangaii. Od dnešního dne Shanghai  nemám rád a už se sem nechci vracet :). Neustálá nepopsatelná pachuť v ústech a ve všem co člověk sní snad kromě vody. Mraky lidí a neustále opruzující čínští prodejci různých hodinek a serepetiček. Ty mě sraly snad uplně nejvíc plus somráci( sice za to nemůžou, ale šahat na mě nemusej ). Na každém rohu kam se běloch otočí slyšel jen watch, backets, money, money a zase money....kdo nezažije nepochopí...prostě hrůza !!! Zase musim uznat, že toto se dělo jenom v centru ( je velké asi jako Praha pro představu ) a vklidnějších místech byl klid a lidi v pohodě. Jsme tu takové bílé opičky a já asi nejvýraznější, ale nějaké ukazování, posmívání člověk snese. Občas se u toho i pobaví, když se sním chce číňan či číňanka vyfotit. Shanghai prostě neni městem pro mě. Snad to bude lepší v ton Jind atd.. :) Tam alespon nejsou ty sráčové co pobíhaj a nabízej ty kšunty.Za dnešek toho mám dost a jdu spát. Doufám, že zítra už nebudu tak nachlazený a vše špatné se v dobré obrátí. Výsledek prvního dne je víceméně negativní, ale kolegové jsou hodně v pohodě, takže se to dá celkem v klídku přežít ;) Jedna perlička :

    při procházením jednoho běžného 150 tisícového davu nás zastavila skupina čínanek jestli se nechcem podívat na jejich u mění. Nakonec jedna uhodla, že jsem z Czechoslovakia a jedna se pta anglicky : "Who is a boss" nakonec se obrátí na mě a povídá "You are boss ecause you are very tall :)))) to mě rozsekalo....To byl zhruba průběh prvního dne.
         Druhý den jsme vstávali celkem brzo ráno asi v 6:00. bylo to kůli letadlu do Jenu ( budu to psát místo názvu města, ve kterém jsme, protože se to nejen blbě říká, ale i špatně píše ). hotel byl opravdu na vysoké úrovni, což mi vyvohovovalo, že jsem se po dlouhé době konečně pořádně vyspal, umyl a dal se malinko do pořádku po té cestě i nachlazení se malinko umoudřilo.
Na hotelu jsme měli snídani. Švédské stoly kde se objevili jak čínské tak i evropské pokrmy.
Samotný let trval celkem hodinku a na čísnké poměry to šlo. Po příletu do Jenu pro nás přijelo auto s Wilim ( prý je to šef programu S-76 v číně), Fan-li ( jaká si čínanka, nejspíš překladatelka ), a nějaký číňan Mr.Shao nebo Chao mu říkaj. No a ted uz sedim v práci a píšu, protože zatim po mě nikdo nic nechce.

Zatím ahoj. Zase napíšu a sand už budu schopnej poslat i nějakou tu fotku.