Svaci Muž, 39 let / Nelahozeves

Tak jsem tu zas s menší zprávičkou. Teď budu psát spíše o tom co děláme a co jsme zatím navštívili kromě místních párty clubů  :) to si nechám zas na jindy....

    Ještě než se rozepíšu o místní krajině a vejletech, řeknu, že jsme se museli přestěhovat z našeho hotelu zhruba na 5 dní. Je to kuli příjezdu jakých si čínských generálů, kteří jedou zkontrolovat fabriku. Bydlíme v hotelu, jenž se nachází v centru města u největší křižovatky v Jingdezhenu, takže neustálé troubení aut. Troubení aut se dá ještě v klidu přežít, potíž je ale v tom, že za hotelem je obrovské nádraží, a jelikož tu troubí vše co má kola, tak troubí i vlaky. Prostě usnout je umění :) Vlak má snad stejnou sirénu jako zaoceánsky parník, a když ty volové na sebe troubí dva ..... vraždil bych :). Musim uznat na druhou stranu, že na tomhle hotelu je malinko lepší strava, ale to je asi tak vše. Na těch 5 dní je to příjemné zpestření, ale být tam 2 měsíce by byla asi smrt.

    No a teď k výletu. Od středy tu začalo pršet a vydrželo to zhruba do pátku. V pátek sice bylo sychravo, ale nepršelo. Doufali jsme, proto že náš plánovaný nedělní výlet na vodopády se ponese v podobném duchu. Předpověď počasí tomu napovídala. Po sobotní noční akce, kde jsem se malinko utrhnul víc než by bylo zdrávo :) jsem se nějak nemohl vykopat z postele a malinko doufal, že bude pršet a nikam se nepojede. Samozřejmě v 9:00 klepání na dveře,  že mam vstát a oblíknout se, protože auto už čeká. co se dalo dělat :) Cesta vycházele zhruba na jednu hodiny autem. Poprvé jsem spatřil jak vypadá čína mimo velké město.   
    Potkat auto na silnici je celkem nevídaný jev. Občas nějaký autobus nebo co si, co vypadá jako tříkolka. Člověk se dostává zhruba do doby o 30 - 40 let zpátky v čase. Podél silnice jsou viditět rýžová pole, čajové plantáže a občas menší osada pár domů kde bydlí nejspíše zemědělci, kteří se starají o políčka s rýží. Co mě, ale naprosto dostalo je místní krajina. Jeli jsme v sychrau, takže občas poprchválo nebo lehce mžilo, takže z lesů stoupala pára a vše vypadalo jak z čínské pohádky. Nevím jak bych nejlépe popsal místní krajinu, ale je to takové z vrásnění, kde se střídá kope s kopcem, ale jsou to prostě takové zelené bobky :) a vypadá to neskutečně :) Při příjezdu k vodopádům lehce pršelo a všichni jsme se shodli na tom, že se nemá cenu škrábat do nějakého kopce, když nevíme zda se rozprší nebo ne a jelikož jsme viděli pocestě ukazatel s nějakými jeskyněmi vydali jsme se tam.

    Trefili jsme to naprosto přesně koupili tři vstupy a vydali se s čínskou průvodkyní do útrob skal. Hned př příchodu nás dostal klasický čínský kýč. Jeskyně byla nasvícena neony a různými svítícimi provazy jako si v USA dávají na domy o vánocích no prostě děs :) růžová střídala zelenou a ta zas modrou.... nádhera :)) Náladu nám to, ale neskazilo, spíše jsme si jen řekli jednohlasně " prostě čína ". Průchod jeskyní nám trval zhruba 45 minut a bylo to celkem pěkné i na ty neony si člověk zvyk. Průvodkyně ze sebe vylámalo nějaké anglické slovo, takže jsme se i zasmáli :) Co byl však vrchol jeskyní byl výlez na povrch. Vylezli jsme u mostu. Z něho byl výhled do údolí, ve které se nacházela slepičárna :)), ale ne slepičárna jako u nás, kde jsou slepice zavřené v klecích a serou jedno vejce za druhým. Tady se pohybovali volně po údolí a vydalo to chvílemi jako rojení v mraveništi a ten jejich řev :) Musel jsem se smát :))) v životě už nechci nic podobného vidět ani slyšet. Slepice prostě nesnášim !!! :)

    Po výletě jsme se vraceli zpátky do Jingdezhenu stím, že půjdem na jídlo domu k Mojmírovi a bude knedlo zelo vepřo. Po sobotním 2a půl hodinovém badmintonu, návštěvě místní diskotéky ( návrat ve tři ráno ) a vejletu, jsem jak si v autě skolaboval a usnul :) Probudil jsem se až ve městě :) snědl večeři, Vyžehlil si kalhoty a skoro po třech nedělích viděl česky mluvenou televizi, kdy jsme si pustili pohádku Dařbuján a pandrhola :).

    Pohodovej víkend prostě ;) až tedy na nádražní hotel ..... :)

Jinak jsem přidal zas pár fotek  °-)

Dlouho jsem nic nenapsal, ale je to spíše dáno tím, že jsem neměl prostě čas. V týdnu se člověk vrací z práce po šesté, jde rovnou na večeři a pak např. do města nebo společně sedíme na pokoji a hrajem karty u kafe.

            Počasí teď bylo celkem teplé a hlavně bylo dusno s vysokou vlhkostí, takže je člověk pořád spocenej a ulepenej. V sobotu, když jsme byli na výletě autem, ukazoval teploměr zhruba 32°C a to bylo zataženo !!

            Okusil jsem taky místní pouliční restaurace. Vlastně nic jiného tu není. Měl jsem sice obavu co mi to udělá s žaludkem, ale musim uznat, že jsem si pochutnal a večeře mě stála zhruba asi 15 Kč a to jako nálož zhruba pro dva. Pokud se jídlo koupí na trhu, tak si ho normálně donesem na hotel a tam si v klídku pochutnáme, ale v žrádelnách to nejde. Člověk si tam musí sednout na nějakou šprycli a v tom jejich prostředí to jíst. Většina žrádelen vypadá jak 50 let po atomovém útoku, ale dá se to.

            Jídlo jsme taky měli v místní luxusní restauraci MILO CAFE, a když napíšu , že jsem si na pepersteaku snad nikdy tak nepochutnal, tak to myslím opravdu vážně. Prostě po 10 dnech prakticky bez masa to je extáze :D. To by bylo k žrádlu asi tak vše.

            O víkendu jsem se byli podívat na místní přez 1000 let starou pagodu a nějaké jejich chrámy. Bylo mi vysvětleno, že kromě té pagody je všechno nově zbudované, protože tu proběhla před několika lety kulturní revoluce, kdy všechno historické se ničilo, to mluvim o celé Číně. Oni  prostě vemou chrám a ten celý odlijou z betonu včetně střechy, na kterou položej tašky a mají hotovo, no prostě Čína :D. Čuměl jsem jak puk.

            V pátek jsme šli zase na místní diskotéku. Přijeli jsme tam a ejhle, vyběhl číňan, že je zavřeno! No a co teď ? Chvíli jsme čekali a naštěstí se objevil spasitel. Zničeho nic se objevil američan Steve, který hned věděl co dělat. Nasedli jsme do taxiku a vyrazili směr BABY FACE. Bylo to uplně to samé jako Jazz bar. Bar uprostřed místnosti kde se snažili tancovat a barmanky a jeden týpek, kterej měl na starost míchání drinků. Tady jsme sice neznali majitele, i když v sobotu jsme se sní seznámili. Ano tady byla majitelka. O průběhu večera se nemá cenu rozepisovat . Prostě zase kotel zábavy :D No akorát mě nasral ten mistr co míchal  drinky, protože na mě nerad vylil nějakou sladkou sračku a já mohl hodit kalhoty rovnou do špíny. No ten večer jsem prakticky prolepil :D. Naštěstí nám jako omluvu udělal nějakej drink a udobřil si mě :D. Sobota probíhala uplně stejně. Jazz bar closed, ale cestu už jsme znali a baby face nezklamal. V sobotu probíhala ta samá akce ve stylu Mumie jako v pátek i stejná hudba hrála, ale bylo to malinko lepší :D Dokonce jsem si pamatoval i některé obličeje, což je asi největší problém si u Číňanů zapamatovat.

            Neděle byla ve znamení odpočinku a večerní návštěvy Milo café, kam jsme si zašly na kafe a výbornej melounovej džus, fakt skvělá věc. V milo je to fajn. Člověk sedí v luxusu, hraje tam Číňanka v šatech na klavír. Mají tam pořádné křídlo. Prostě se tam člověk cítí jako pracháč :D. Cena je sice malinko vyšší na Čínu, ale pořád to vychází na naše jako průměrná vesnická hospoda :D

            Jinak v práci zatím se žádné velké akce nedějí. Občas potřebují poradit s nějakým spojovákem a něco na výkrese. Řeší se chyby, které provedli při výrobě a pořád se na něco čeká. Pochytil jsem dokonce i nějáké to slovíčko např. mejo znamená nemáme :D to je slyšet pořád….

Foto dodám snad na večer, takže zhruba okolo 13:00 :) vašeho času.

Zde jsou nějaká fota a videa z toho prvního dne :

FOTKY

................

                         JAZZ BAR

Po cestě a prvním dnu, který nebyl zrovna dle mích představ musím říct, že tu není zas tak špatně.

Jak jsem psal, vše špatné se snad v dobré obrací. Nemocný už skoro nejsem, teplota je teď zhruba okolo 22° a jídlo se dá bez problému jíst. Občas člověk narazí na nějakou nechutnost, ale stačí to vyplivnout a dát si něco jiného :).

            V pátek se Mojmír snažil do nás dostat co možná nejvíce informací a pravidel z nového města , kterých by jsme se měli držet. Jako v kolik chodit na jídlo, do práce atd. Následovala projíždka večerním městem, kdy Mojmír pilotoval ( píšu pilotoval, protože slovo řídit je tady poměrně slabé slovo :) ) služební vůz. Můžu s klidem napsat, že to bylo něco, protože doprava tady je naprosto nevyspitatelná a snad jediné pravidlo, které se dodržuje jsou semafory. Vyjeli jsme zhruba v 20:00 stím, že se budem projíždět zhruba do půl deváté než otevřou místní bar ( diskotéku ).

 Ten nese jméno JAZZ BAR sice nevim v jaké spojitosti stejně tomu rákosníci nerozuměj, ale to je fuk :) . Po příjezdu do baru jsme se usadili u barového pultu, který je ve tvaru čtverce, vedle kolegy z kanceláře američaná Steva. Steve seděl nabaru s nějakým číňanem, o kterém jsme se dozvěděli, že je to majitel klubu, takže o pití bylo postaráno. Po několika pivech, ať už místního piva nebo místního budweiseru :), přišel nařadu majitel s několika podivnými, ale celkem chutnými drinky a od majitele se to neodmítá. No asi po hodině jsme se dostali do nálady a jejich hudba se nám začínala líbit. Netrvalo dlouho a my jsme se ocitli na úplně zaplněném parketu mezi číňany . No umíte si asi představit, že jsem tam byl jako Eiffelovka, ale bylo mi to celkem jedno :). Hlavně, že jsme se bavili my i číňani.  Kam jsem se podíval mávali na mě a podávali mi ruce :) , a jelikož jsem byl už dost napitej tak jsem to tam začal s číňanama pořádně rozjíždět. Oni, když tancujou tak si najdou místo a tam celej večer takzvaně šlapou zelí. Když jsem dal ruce nahoru a začal skákat tak byli uplně hotový, asi to viděli poprvé, ale netrvalo dlouho a skákali skoro všichni :)) je s nima prostě prdel. Velká bílá opice je zatím prostě baví :). Jedinou vadu na kráse má tento bar, že po půl dvanácte najednou všichni zmizí kdo ví kam….

Sobota se nesla ve znamení z mrtvých vstání. Prostě po flámu se nevstává moc dobře. Mojmír absolvoval 3 km běhu na místním sportovním dnu a bylo znát, že asi běžel o život :) . Po obědě jsme se šli podívat jak poběží Steve 800 metrů. Už zdálky jak jsme se blížili jsem slyšel jakou si hudbu. Na stadionu to prostě byla klasická komunistická akce. Hrála instrumentální pochodová hudba, do toho hlásala nějaká žena nejspíš výsledky závodů a určitě i nějaká povzbuzující hesla, no a nastartu se míchali neběžci se závodníky. Zapomněl bych na spoustu lidí, kteří se asi na nepovinně povinnou akci museli přijít podívat. Pomalu se blížil večer a my jsme věděli co se blíží, jelikož v pátek Mojmír v baru byl autem, tak samozřejmě nepil a my jsme neviděli jediný důvod proč si páteční akci nezopakovat s podporou Mojmíra.

Šlo se na věc. V sobotu se tam narvalo snad maximum lidí co podnik snese. Samozřejmě, že mluvím o JAZZ BARU :) a samozřejmě, že už tam na nás čekal Steve s majitelem na samozřejmě zamluvených místech u baru, kde jsou tancující barmanky :) . Vlastně sobota probíhala podobně stejně jako pátek. Po hodině na mě Steve ukazaval, že by šel tancovat. Já v náladě jsem přikývl a šlo se. Najednou jsme se objevili v kruhu zhruba 5 číňanek, musim říct, že byly celkem pohledný :), no a ony na mě, abych šel tancovat doprostřed. Šel jsem na věc. Odkroutil jsem si tam svoji minutu slávy :) a ukázal jsem na jednu z nich, aby šla místo mě. Chvíli se jí nechtělo, ale nakonec jí kamarádky donutili :)). Tancovala proti mně a já si řek proč to holkám trochu nezpříjemnit :), protože čínani tancujou fakt na místě a šlapou zelí :). Tak jsem jí chyt kolem pasu a přitáhl jsi ji k sobě. Nevěděl jsem co se stane. Jestli mě třeba nevyhoděj z baru nebo tak, ale to co stalo jsem nečekal. Jakmile jsem jí pustil začli se číňanky přetahovat, která bude tancovat se mnou a začali se tam kolem mě omotávat :), číňani tleskali a vesměs byli všichni nadšený a v pohodě. O skupinkách číňanů a číňanek, který cěkali u vchodu ze záchodů, aby mi mohli potřást rukou a něco u toho bleptali lámavou angličtinou nemá cenu psát :D.

Musim uznat, že o víkend jsme se královski pobavili, neutratili ani korunu, ale žádnou památku jsme neviděli :). Za to místní bar známe už moc dobře :). Ještě jsme v neděli navštívili místní kulturák kde jsme si byli zahrát kulečník. No o podmínkách psát nebudu :) fotky všechno řeknou, ale až příště, protože jsem si nevzal foťák :( A cena za hodinu hraní ?? 12 Kc, takže pohoda :)

S chlapama jsem si po sobotě dělali prdel, že serem na Čínskou zeď a všecno prochlastáme v JAZZ BARU, ale jelikož jsme tam zatím neutratili skoro nic a všechno platil majitel tak si myslim, že i na tu zeď snad něco zůstane :D