Karton Veverek, Wohnouti bodujou
Chystám se stáhnout z webu za nevelký peníz Wohnouty a jejich Karton Veverek. Za to, že jim nedám moc jim aspoň tady ve svým blogu udělám, a rád, drobnou reklamu. Jdu na to odtud (http://www.t-music.cz/akce/wohnout-novy-album-a-novy-turne). Wohnout je jedna z mejch oblíbenejch českejch partiček, jejich muzika a vůbec přístup k ní mě baví od chvil, co začali v Praze řezat do kytar tak hlasitě, až ta jejich CunDaLa Ryschawa byla slyšet do Teplic. Říkejte si co chcete, ale je to od nich frajeřina, nabídnout desku zadax a tak otestovat touhu čecháčků mít všechno zadarmo. Za sebe říkám, že by mě potěšilo, kdyby nedošlo na nejhorší, tzn. že jim nikdo nedá ani vorla.. To se ale nestane, ode mně přeci dostanou:-) A víte co? Tahle banda, i když jejich muziku zrovna nemusíte, dělá pro ostatní český muzikanty průkopnickou práci. Je přeci jasný, že kobyla, vlekoucí káru obchodu s CD v kamenných nebo webových shopech, kope skrz různá slídilsko-fízlácká sdružení kopytama v posledních mrtvolných křečích. Celosvětová internetová síť je všudypřítomná a písničky se na ní v různých komprimovaných formátech věší jedna radost. V době mptrojek a vogg-orbisů jsme si v různých playerech odvykli na krystalicky čistý a průzračný sound. Ani z rádií nebo televize už neslyšíme „plnohodnotnou“ nahrávku, ale muziku prohnanou různou mírou komprese. Je tedy na síle kapely, aby přesvědčila publikum, že stojí nejen za zaplacení vstupného za koncert, ale taky za zvukově vymazlenej záznam, kterej visí na webu. Ještě mám ale jednu poznámku, Wohnouti ve svém tažení za dostupnou muziku nejsou sami. Neznám všechny český kapely, co věšej svoje desky zadarmo na web. Na jednu, která to dělá programově si teď nemůžu vzpomenout (doplnim, jen co najdu) ovšem wohnoutí veverkový karton předběhli ústecký Točílas (buď v mejch oblíbenejch kapelkách, nebo na http://tocilas.webgarden.cz). Ty svůj třetí počin, Restaurant Vrahožily, nabídli na svejch webovkách zdarma s poznámkou, že za 120,- lze u kapely objednat CD s opravdu vychytaným bookletem. To je taky cesta a funguje. S Blue Rocket jsme se nedávno účastnili křestu „Vrahožil“ a klasický CD šlo mezi fans na odbyt. Začíná se totiž projevovat zajímavej druh fanouškovské solidarity s chudými umělci. Chápou, že vznik desky zpravidla pohtí veškeré dostupné kapelní finance a když se jim výsledek líbí, rádi kapele za nosič zaplatí, pokud není cena nějak přemrštěná. Stále totiž ještě má svoji váhou si v hospodský debatě o oblíbený muzice přisadit: „Jo, cédo od raket mám doma, koupil jsem ho od kapely na koncertě v Boskovicích, naškrábali mi tam i věnování.“ Zkuste si nechat podepsat empétrojku…