Vpicsound - Vít Fučík Muž, 34 let

Maruška má velký rozsah a průrazný hlas, takže je na videu vidět  dynamický Shure SM57. Vyzkoušel jsem rychle i dva kondenzátorové mikrofony, ale nakonec zůstal u klasiky. Chtěl jsem omezit problémy s vyššími frekvencemi a dynamikou a celkem jsem pak byl při mixování spokojený. Ale na mikrofony není nikdy dost času.

Na akustickou kytaru jsem použil můj úplně první mic - kondenzárorový MXL 990´s. Mám ho v oblibě a jsem na něj zvyklý. Bohužel akustická kytara LAG není z nejlíp znějících. Léty se vyhrála, ale i tak jsem hrál na daleko lépe znějící nástroje. Byla ale jediná po ruce :D.

Bicí, basy a kytary (do písně Nothing) jsem nahrál v sobotu po Štědrém dni., když jsem se k tomu konečně po necelém měsíc dostal.

Na bicí soupravu (Basix Custom, Ludwig Acrolite, 2x Istanbul crash, 1x ride Paiste Dimension, 1x noname hi-hat) jsem použil 1x mono overhead -Samson C01, 1x snare mic - Shure SM57, 1x kick in - MXL A55, kick out - MXL 990´s. (To zní jak z kuchařky). Při svém soukromém nahrávání bicích se  snažím co nejvíc volit jiné umístění mikrofonů, experimentovat, zkoušet jiné kombinace, počet mikrofonů, naladění, nebo umístění soupravy v místnosti. Chtěl jsem si tentokrát odpustit stereo overheady, ale zas jsem neměl ještě ponětí co vlastně budu hrát. Takže jsem zvolil tuto kombinaci.

Problém s trackingem bicích byla absence metronomu, který nešel moc dobře aplikovat, protože se prvně nahrávalo bez něj a já ve sluchátkách slyšel jen akustiku a zpěv. Nakonec se mi obě písničky podařilo nahrát od začátku do konce (i když to nebyl ani můj cíl). V mixu jsem párkrát něco musel střihnout a s výsledkem nejsem úplně spokojen, ale hrál jsem ty věci poprvé v životě a za stížených podmínek, takže to také musím brát v potaz. Nejsem taky bůhvíjaký bubeník.

Obě baskytary a všechny kytary jsou nahráváné přes soft Line 6 Pod Farm. Nemám vůbec problém nahrát svůj lampový zesilovač přes mikrofon (při nahrávání kapel to ostatně doporučuji), ale protože v těchto případech hudbu a party vymýšlím až při nahrávání, tak jsou pro mě softwarové simulace skvělým nástrojem.

Ostatně pro zajímavost můžete srovnat zvuk kapely Rusty strings a kapely Stíny. Můžete si tipnout, která kapela nahrávala na simulace a která přes mikrofony (odpověď najdete pod článkem). Nejsem tedy úplným zastáncem nebo odpůrcem simulací, je to prostě jen další nástroj naší doby, a tak by se to mělo brát.

Elektrické kytary jsou všechny hrané na kytaru Music Man - Steve Morse Y2D, která už toho na svůj mladý věk (asi 5) hodně zažila, ale je stále perfektní. Je to ultimátní kajtra, na kterou můžete hrát black metal vedle jazzových akordů. Kéž bych ale vyměnil struny :D. Ale hej, je to pro zábavu.

Basa byla použita nějaká noname - červená, asi jazz bass, ale zase - cokoli je po ruce a ladí...

Nahrávání první písničky Nothing proběhlo celkem rychle,

je to celkem jen 11 stop- (4xbicí, 1x basa, 4x el. kytara, 1x akustika, 1x zpěv).

Tři základní kytary jsou nahrané na první pokus, trochu jsem jen posléze ladil slide v začátku a pak už jsem se mohl připravovat k mixování.

Jít - jet mi dala zabrat o trochu víc, na své tři minuty mi přišla ze začátku hodně dlouhá :). Také byly ony problémy s tempem a pak malinko v mixování. Nicméně to nakonec nedopadlo vůbec zle.

Prostě obvyklé hledání těch správných tónů. Ale už naštěstí trochu vím, jak jim jít naproti.

Když to shrnu, tak jsme používali velice levné vybavení a v krátém čase, a výsledek posuďte sami :).

Ale hlavně to byla od začátku až do konce zábava a šel bych do toho hned znovu...

...a o to jde, ne?

***

Tak jsme pro dnešní díl u konce. Příště si rozebereme mé mixování těchto dvou skladeb - věci, které se mi na mém mixu líbí, které bych už teď změnil, nebo u kterých si prostě nejsem jistý a ukáže je jen čas. 

Zůstaňte v novém roce se mnou a dozvíte se více o mé cestě zvukem a obrazem!

Mějte se!
Váš Vítek.
 

Pokud se Vám tenhle příspěvek líbil a chcete dostávat novinky jako úplně první, tak neváhejte a v tomto odkazu se přihlašte k emailovém odběru newsletteru. Je to zdarma a to se vyplácí...

1)Proč je důležité soustředění

Pokud vás tato otázka nikdy nenapadla, tak si představte, že se nad vámi sklání chirurg ze kterého je silně cítit chlast a vzlyká, že  se právě rozešel se ženou...hned začnete přemýšlet o důležitosti soustředění. A co teprv zamyšlený řidič, nebo jeřábník?

Schopnost se soustředit se je nedílná součást lidského vědomí. Kdo se dokáže dobře soustředit, tak odvádí lepší výkony, lépe chápe, lépe se učí novým věcem a je produktivnější. Na bojištích, nebo ve sportovních halách je z jednou klíčových složek být přítomen v

momentu a umět číst situaci. Stejně tak je v tom i při hraní na hudební nástroje.

Soustředění se dá  dobře trénovat, stačí opět jen připustit si možnost, že můžu a pak hodně, hodně chtít .

2) Cíl

Prostými slovy...vrchol soustředění je jeho opak! Když danou činnost provádíte naprosto automaticky bezchybně a rychlostí myšlenky, dosáhli jste stavu, který je hlavním cílem tohoto oboru.  K tomu je ale zapotřeb spousta soustředění ;). Nebo vlastně není, záleží jak moc rychle chcete dosáhnout tohoto stavu. Protože...čím víc se budete soustředit, tím rychleji vám to  půjde. Čím dřív začnete, tím lépe.

Mluvím trochu mlhavě, ale uvedu všem kytaristům známý příklad: "Cvičení" u TV, nebo při sledování seriálů. Tohle drnkání se nemůže počítat do času tráveného soustředěným cvičením ani kdybyste se na hlavu stavěli. Myslím si ale, že by se nemělo provozovat? Ani náhodou! Každá vteřina s nástrojem se počítá, navíc i tímto způsobem objevujete hranici mezi pozorností a automatizací.  To je jedině plus, ale je rozhodně žádoucí trénovat soustředění cíleně při času stráveném o samotě s kytarou. Jedině pak budete mít šanci se opravdu zlepšovat a nepřehrávat jen zažité postupy.

Prohlubujte své soustředění. Není jen jedna úroveň, ale nekonečná stupnice. Můžete tohle trénovat celý život...a koukat co se stane :D.

3)  Zpozorněte!

Prostě je potřeba začít se na něco soustředit. Opět u toho nemusíte mít u sebe svůj nástroj. Dá se to trénovat naprosto kdekoli a bez ničeho. I potmě ;) (ale doporučuju naopak co nejrušnější místa).

Zkuste na něco teď uvalit svou pozornost. Je jedno na co, na svůj obrázek v hlavě, hádku sousedů na ulici, žárovku na stropě...na tom nezáleží. Jde o to se na tu věc plně soustředit co nejdelší chvíli. Vyčistěte hlavu a soustřeďte se  jen na tu jedinou věc.

A až vám hlavou začnou běžet myšlenky na něco jiného a zjistíte, že už se nesoustředíte, tak se přinuťte vrátit svou pozornost zpátky. A tolikrát - kolikrát budete moct. Pár minut každý den.
A tak to můžete cvičit i s kyktarou. Každé cvičení, které hrajete by mělo mít vaší plnou pozornost. Při hraní se dá soustředit na spoustu elementů - prsty, palec, pravá ruka, sklon trsátka, uvolněnost, tempo, co hraju, co bude za chvíli, atd.
Zkoušejte se zaměřovat na jednotlivé detaily i větší celky. Je jich nepřeberné množství. Ale vždycky se snažte co nejvíce udržet pozornost na některém z nich a neodbíhat od něj po nějaký čas.

Je ale naprosto přirozené ztratit soustředění, člověk začne (například u cvičení stupnic) velice rychle myslet na zítřejší schůzku, na film který viděl, na hádku s přítelkyní, nebo mu běží hlavou myšlenky typu: To zní jako tohle, to už to bylo, to se nebude nikomu líbit, atd.
Když máte nějakou zvlášť otravnou představu v hlavě a ubírá vám pozornost, dejte si pauzu a  zaměřte se na ní. Velmi často zjistíte, že ta myšlenka nemá žádnou skutečnou hodnotu a můžete jí nechat v klídku vyšumět. A jestli budete své soustředění cvičit, tak získáte větší kontrolu nad tímhle svým vnitřním dialogem a dokážete si vyčistit mysl a naplnit jí hudbou, nebo čím budete chtít ;).
Samozřejmě to chce spoustu práce, ale jako vždy - jde to.
 

4) Nespěchejte

Jeden z problémů u začínajících hráčů je, že nedokáží věnovat čas maličkostem. Snaží se cvičit velké části a ty malé nevydrží cvičit delší časový úsek.
Pokud se budete věnovat zvlášť těm nejtěžším detailům, celek už pak nebude přestavovat takový problém. Omezíte svou frustraci, pokud budete trpěliví. Někdy si díky desetiminutovému opakovánímu dvou tónů dokola a dokola vyřešíte problém s dalšími pěti částmi ve skladbě a nikdo vám těch deset minut už z rukou nevezme.

Stopujte si čas, který trávíte hraním jednotlivých cvičení. Zkuste hrát například tři minuty stupnici nahoru a dolů, bez přestávky. Zvyšujte si časy a zkoušejte během toho své soustředění. Některé dny to půjde lépe, některé hůře, ale postupně začne převažovat to první.
Nepřelétejte z cvičení na cvičení, nebo od písničky k písničce! Nemusíte cvičit najednou jen jednu věc, ale každé věnujte aspoň nějaký čas. Aspoň vždy zjistěte, proč vás to v ten moment nebaví hrát.
Pokud se budete na to co děláte soustředit, můžete cvičením trávit paradoxně méně času, než člověk, který cvičí v hlubokém zamyšlení a po velkých kusech. On možná zahraje písničku první, ale nebude jí umět a znát tak dobře jako vy.  A vám pak bude příště na naučení se nových věcí stačit kratší doba, než člověku, který plave v celku.
 

5) Zábava (bez průmyslu)

Vždy by vás to mělo co nejvíce bavit! Všechny mé tipy a rady na téhle stránce jsou jen návody. Žádná čísla na hudbu neplatí. Vymyslete si vlastní variace, které budou fungovat na vás a nedělejte z toho povinnost.  Každý člověk je jedinečný, ale platí, že hudba funguje, pokud je to zábava a nebere se příliš vážně. Hledejte svou cestu, protože to je na životě to pěkný, ne?.

Mějte radost i z malých úspěchů a chtějte být lepší, protože stejných je tu plno :D!

Tak pro dnešek končím, snad se vám to líbilo! Dejte vědět, jestli některá z mých rad funguje, jaký máte přístup a jaké zkušenosti s tímhle tématem. Moc rád si to přečtu Vaše komentáře.
Jinak sdílejte, lajkujte  a pokud byste chtěli dostávat nové články a exkluzivní obsah, tak se ZDE přihlašte k odběru novinek emailem.

Zdravím všechny,
doufám, že máte úžasný začátek roku 2016!

Jsem tu s prvním článek ze série Kytara smyslu zbavená! V tomhle díle se rovnou koukneme na téma IMPROVIZACE.

Nemám potřebu začínat od úplných základů, protože na internetu je k nalezení spousta skvělého materiálu na toto téma - v angličtině i v češtině.

Navíc já jsem se tímhle tématem (improvizace) zabýval již od mého muzikantského startu a nevidím důvod, proč by tento článek neměl být v nějakém ohledu užitečný i pro úplného začátečníka. Nic netrvá věčně. A mít co nejdříve co nejvíce užitečných informací je jedině  výhodné. Také chci předeslat, že sice se dívám na problematiku z pohledu kytary, ale mé vývody lze snadno aplikovat nejen na ostatní nástroje, ale i na ostatní druhy lidské činnosti a všude, kde je zapotřebí improvizace a kreativita. Takže i když nehrajete na kytaru, nemusíte se bát číst dále.

Tak jdeme na to...dám vám tipů jak na zlepšení své schopnosti improvizovat na hudební nástroj v sedmi krocích.

1) Všechno je to o...

Všechno je to, především, o ... ... ... Vaší představivosti!

Nechme stranou prsty, kytary, stupnice, cvičení, nebo zvláštní přesvědčení, že ještě potřebuju Tamto, abych mohl dělat Toto. První co potřebujete na nácvik improvizace máte právě teď s sebou!

Ták...vypněte hudbu, nebo se odeberte  do nějakého klidnějšího prostředí, zavřete oči a zkuste si prostě představit tón, hlas, úder, nebo kus vaší oblíbené písničky...či si třeba jen  prospěvujte v hlavě. :D

Někomu to půjde samo, někomu to může chvilku trvat, ale prosím, mějte se s sebou trpělivost. Neznamená to, že máte méně talentu (ostatně nemám to slovo rád), ale že jste se to ještě prostě nenaučili. Asi každému z vás se přeci někdy v hlavě zasekla nějaká otravná melodie, nebo refrén.  Jde teď o to, naučit se do této oblasti vašeho vědomí cíleně vstupovat!  Jakmile si otevřete dveře, tak je to jen trénink, hodně tréninku.  

Pokud chcete zlepšit svou představivost, můžete si tohle cvičení trénovat každou volnou chvilku - na zastávce MHD, v čekárnách, frontách, před spánkem, ale i o přestávkách ve škole. Představujte si tóny, zvuky, rytmy...písničky cizí i vlastní. Přošli jste právě kolem hrající písničky? Zkuste si jí udržet co nejdéle v paměti. Představujte si soundtrack k věcem, které vidíte!  Máte u sebe kytaru? Zkuste si představit jak jí držíte v ruce, drnknete na tlusté E a necháte ho znít. Kdyžtak to můžete ihned zkontrolovat v realitě.
Budete tímto nenásilným způsobem také cvičit pameť a sluch, což se hodí každému hudebníkovi...kdykoli.

A časem (a nebo hned) si můžete představit jak pro vás zní třeba takový západ slunce, nebo vaše oblíbená vzpomínka z dětství... že to zní zvláštně? Ale tak to funguje.

Hudba je jazyk k přenosu emocí od jednoho k druhému.

Spousta hudebníků a umělců dělá věci jen intuitivně,  mají tuto část vypracovanou automaticky, léty hraní, ale nikdy není na škodu se cíleně zaměřit na určitou oblast již od začátku.

Někteří zas budou namítat, že improvizace je přeci úplně o náhodě...hned v další části si vysvětlíme, proč z takových názorů vznikají otřesné obrazy a neposlouchatelná hudba.  

Skvělý článek přesně  na toto téma je k přečtení od samotného Steveho Vaie - zde je odkaz. Doporučuji přečíst, přečetl jsem si ho, když jsem z bicích přesedlal na elektrickou kytaru a od té doby se na hudbu nekoukám jako kdysi. ;)

2) Odstraňte náhodu

Ať to zní trochu protichůdně, při cvičení  a provozování improvizace je zapotřebí co nejvíce eliminovat element náhody.

Musí se uvolnit cesta mezi Vaší hlavou a nástrojem a to jde opět jen cvičením. Rozdíl mezi improvizací kytarového mága Steveho Vaie a naprostého začátečníka je jednak obrovská fantazie, soustředění (o kterém bude následující článek), ale také moře hodin cvičení na nástroj. Steve je jako někdo, kdo dokáže vyprávět skvělý příběh  se skvělou pointou a velkým stylem, kdežto naprostý začátečník umí říct stěží jednu nesrozumitelnou větu. Rozhodně nemusíte chtít hrát jako Steve (o tom bude další článek), ale rozhodně se vyplatí do této oblasti investovat co nejvíce energie.

Opravdu nemusíte  chtít sprintovat po hmatníku, ale náš cíl je srozumitelně zahrát to, co si představím a slyším v hlavě . K tomu je potřeba prostě cvičit prsty. A čím víc hudebních znalostí budete mít, tím rozhodně lépe. Záleží na Vašem finálním cíli.  Ale i punková písnička se skvělým sólem a silnou melodií je lepší než písnička s nudným sólem a s neoriginální melodií, nebo ne?

3)Poznejte svůj nástroj!

Kytara je nástroj s podstatě nekonečnou škálou zvuků a tónů. Stačí malá změna úhlu držení levé, nebo posunu pravé ruky a zvuk se hned může diametrálním způsobem lišit a to vůbec nemluvíme o tónové cloně, rozdílu ve zvuku kytar, efektových krabičkách, aparátech, atd.

Interakce prstů, strun a pražců má nesmírné množství možností. Nesmírné nekonečno je ale děsivé (nebo děsivě krásné?). Ale můžete si díky tomu do své řeči přidat čistě svůj přízvuk, své koncovky slov a diakritiku, podpis. Lidé hrající na klávesové nástroje takové možnosti zdaleka nemají.

Tohle lze zdokonalit opět cíleným zkoumáním. Zkuste vytvářet různé zvuky, pazvuky a ruchy. Zkuste na konci frází vytáhnout strunu jiným způsobem než  před chvílí, nebo sjet na nějaký jiný pražec. Zkuste zahrát nějaké slovo, lidský smích, nebo zamňoukat jako kočka. Nebojte se ničeho, je to zábava a hranice neexistují. Poznáte tak, že když to zmáčknu takhle, tak to vydá tenhle zvuk a ten zvuk bude jen můj :). Spoustu času budete možná hrát nesmysly, nebo nápady, které se vám nebudou zdát. Nebojte se je opouštět, ale vždycky i u těch fakt dobrých vydržte co nejdéle, cvičte třeba deset minut dokola, nahrajte si je třeba na mobil a příště si je připomeňte. To samozřejmě platí i udelších hudebních nápadů. Přejdou pak postupně časem do vašeho příručnho slovníku. Ze začátku to může jít ztuha, ale čím víc se budete soustředit a bude vás to bavit, tím rychleji se budete zlepšovat.

4) Broukejte si!

I když si myslíte, že jsou nyní vaše hlasové fondy  omezené...nestyďte se broukat! Ať už vás ve sprše napadne melodie, zrovna sedíte u cvičení durové stupnice, nebo jedete v autě. Zazpívajte si každý zvuk, který vyjde z vašeho nástroje! I ony  stupnice jsou na toto skvělé. A i když to ze začátku nebude úplně sedět, slibuju, že po čase začne ;).

Neustálým cvičení se vám zlepší sluch a intonace hlasu, budete cítit rozdíly mezi intervaly mnohem lépe a získáte opět více kontroly. Budete mít ke svému nástroji mnohem blíž, pak vám jednou něco někdo zazpívá a vy budete intuitivně vědět kam sáhnout.
Hlas je skvělým pomocníkem také pokud máte problém s rytmem, nebo složitou pasáží, nebojte se rytmus převézt na různé slabiky a citoslovce.  Vyplatí se rovněž nestydět se počítat si klasicky Prv-ní, dru-há,... váš hlas dokáže tempo držet daleko lépe než vaše ruce (aspoň ze začátku).

5) Ťukejte si!

O metronomu a rytmu určitě vydám ještě spoustu materiálu, ale nyní ve zkratce:
Zkuste vzít libovolný rytmus a nějakou stupnici a zkřížit je dohromady. Nejdřív je potřeba vymyslet rytmus, může být až překvapivě jednoduchý ...osobně doporučuji se napoprvé inspirovat  u sportovních fanoušků. Doporučuju rytmus ťukat na stůl, na nohu, nebo na tělo kytary.

Jakmile budete mít třeba jeden takt zapamatovaného rytmu, tak vemte tóny pentatonické stupnice a zkuste jich pár zahrát do své vymyšlené struktury.
Hned tak máte možnost snadněji vytvářet nové nápady i celé písničky.   Na toto téma plánuji určitě názorné video, kde bude lépe ukázáno jak je tahle technika myšlena.

6) Milujte chyby!

Dneska si na opět trochu protiřečím, ale hned vysvětlím:
Pokud improvizujete (nebo hrajete něco daného), tak se vám určitě stalo a stane, že zahrajete něco, co zní v ten moment falešně, nesedí do rytmu, mělo patřit jinam,  atd. - tedy stará dobrá chyba.

V tom okamžiku máte několik možností jak se s chybou vypořádat. Můžete se začít potit, kroutit hlavou, usmívat se, rozbrečet se, nedat na sobě nic znát a nebo...se můžete na chyby těšit a snažit se je vždycky co nejvíce využít. K tomu je hlavně zapotřebí naučit se být v tom momentu s ní, pak samozřejmě představa o tom, co s  tou chybu provézt a nakonec schopnost to uskutečnit. Někdy je ten taneček bleskurychlý, někdy dá podnět třeba k celému novému nápadu, aby se disonance vyrovnala. Samozřejmě ne všechny chyby se dají zachránit, ale čím více je budete milovat, tím míň je budete dělat, protože z chyby uděláte záměr. Navíc i ze zvuku znovu zastrkovaného kabelu se dá udělat hudební číslo, pokud to bude dobře znít ;)

Získat kontrolu nad chybami trvá čas a zkušenosti, pokud hrajete naživo, tak to bude trvat mnoho živých vystoupení. Ale první, co je potřeba k získání něčeho, je připustit si možnost, že to získat můžu. Proto se nebojte chyb, ale těšte se na ně!

Pokud doma při cvičení uděláte chybu, tak jí hned nazahazujte, zkuste jí využít a rozvinout. 

Až pak budete stát na pódiu, tak se vám to může docela dobře hodit.

Samozřejmě hlavně cvičte všechno co nejvíc podle svých představ,  ale je rozhodně dobré umět co nejlépe zareagovat na krizovou situaci.

7) Hledejte inspiraci jinde!

Zkuste odposlouchat třeba táhlé saxofónové sólo, odhoďte trsátko a koukněte na nějakou lekci pro baskytaristy, banjisty, houslisty, hráče na harfu,  nebojte se napodobit bubenický doprovod na kytaru, nebo se inspirujte vokální linkou z vaší oblíbené skladby!
Inspiraci se opravdu meze nekladou, pokud si je sami nenastavíte. Některé nástroje můžou některé věci hrát snadněji než jiné nástroje a naopak. Pokud hledáte nápady, tak toto je další nevyčerpatelná studnice.

Trénink improvizace se hodí nejen pro improvizaci samotnou, ale i pro běžné hraní i do života. Nejsou k tomu potřeba peníze, jen vůle a čas. Nicméně stojí to za to.

Tak, doufám, že se vám první díl líbil! Vzali jsme to rychle a rozhodně jsme se nekoukli na všechno. Technik jak zlepšit improvizaci a schopnost tvorby je více, takže čekejte další díl a videa na Youtube. Dejte vědět svůj názor pod článkem, emailem, nebo na Facebooku, či sdílejte přátelům.
Pokud byste chtěli dostávat nové články a exkluzivní obsah, tak se ZDE přihlašte k odběru novinek emailem. Budete dostávat čerstvé info a exkluzivní obsah.