Medailonek skladatele Jana Kapra
Jan Kapr (12.3.1914 Praha – 29.4.1988 Praha)
- hra na klavír od sedmi let (náhoda – sledoval lekce svých straších sester)
- později také hra na housle a flétnu, v deseti letech dosáhl úrovně, kdy mohl hrát v otcově kabaretní kapele
- více se ale věnoval gymnastice, jeho výkony na nářadí vzbuzovali velkou pozornost, v 16 letech jej ale potakala nehoda, když se s ním utrhly kruhy, spadl na záda a už nevstal – léčil se dlouhé měsíce a poté zůstal celoživotně invalida (o berlích) – upnul se k hudbě
- 1931 vstoupil na konzervatoř (chtěl studovat klavír ale u přijímací zkoušky ukázal své klavírní skladbičky a byl ihned přijat do kompozičního oddělení k Jaroslavu Křičkovi), absolvoval roku 1938, poté nastoupil na mistrovskou školu k Jaroslavu Řídkému (1938 - 40)
- po absolutoriu působil 7 let jako hudební režisér Pražského rozhlasu
- 1950 – 52 byl šéfredaktorem vydavatelství Orbis
- Spolupracoval s mládežnickými soubory a také s Armádním uměleckým sborem Víta Nejedlého
- byl členem SČS – ze začátku se velmi angažoval, byl přesvědčeno správné cestě české hudební kultury, zapojil se v oblasti dvou nej. žánrů – masové písně a budovatelské kantáty
- Asi 60 masovek
- písně pochodové – 2/3, durový tónorod, vstupní interval kvarty, označení „rázným pochodem“ nebo „pevným krokem“
- písně taneční – 1/3, durový tónorod, valčíkové, označení „lehkým krokem“ „živě“ nebo „tanečně“
- za některé masovky získal ocenění ale žádná nezlidověla jako u jiných autorů
- Masovky: Mladá píseň, Jen nám, Síla míru
- Kantáty: Píseň rodné zemi, V sovětské zemi, Do boje, Kantáta o pionýrském slibu
- 1951 – získal Stalinovu cenu, hodně cestoval, byl oficiálním představitelem nové socialistické kultury
- 1948 – 52 – zasvěcen režimu, poté prohlédl, špatně se vyjádřil k úmrtí Stalina i Gottwalda, chtěl vystoupit z KSČ ale nesměl, ochlazení vztahů
- Od roku 1952 vyvinul opět velkou tvůrčí aktivitu, „chrlí jedno dílo za druhým“(2. koncert pro klavír a orchestr, 3.smyčcový kvartet, 3. a 4. symfonie)
- 1961 – 72 – působil jako docent skladby na brněnské Janáčkově akademii múzických umění, jeho žáci: František Emmert, Milan Slavický, Arne Linka, Evžen Zámečník…
- těsně před vpádem sovětských vojsk byl v USA, vystoupil z KSČ, zaujal negativní postoj k sovětské okupaci a k celému režimu, bylo mu zakázáno učit a provádět jeho díla – odešel do ústranní, už jen komponoval
- doma zakázaný ale ve světě úspěšný – ocenění na Mezinárodní skladatelské tribuně UNESCO, v roce 1980 mnichovská koncertní a současně rozhlasová světová premiéra VIII. symfonie "Pražské zvony" v sérii koncertů Bavorského rozhlasu Musica viva
- 40 – 50. léta – tematika lásky k rodné zemi, vztah ke sportovní tematice (Olympijská symfonie), v rámci tonality, samozřejmě vliv doby, propaganda a víra v socialistickou hudební kulturu
- od 60. let vliv tehdy nových racionálních kompozičních technik Nové Hudby
- hledání nových zvukových možností, práce s aleatorikou a dvanáctitónovou technikou, zkoumání artikulačních možnosti různých nástrojů a lidského hlasu (Cvičení pro Gydli), nové zvukové zdroje a jejich kombinace s tradičními (Šifry s podílem elektronických zvuků), ponechával také velkou volnost interpretovi – improvizace
Dílo:
- 10 symfonií - 1959 V. symfonie "Olympijská" pro žestě, bicí, 2 klavíry, varhany, housle a kontrabas
- 1971 VIII. symfonie "Campanae Pragenses" pro smíšený sbor (na texty nápisů na pražských zvonech), velký orchestr a magnetofonový pás se zvukem zvonů
- 1985 X. symfonie "Lanžhotská" pro dva vokální sólisty a velký orchestr
- 8 smyčcových kvartetů
- Muzikantská pohádka - opera na námět Marie Kubátové
- Cvičení pro Gydli, pro soprán, flétnu a harfu
- Snář (The Dream Book), pro zpěv, flétnu a harfu
- Flauti magichi (Kouzelné flétny), pro soprán a flétnu na vlastní text
- Rotace 9 (Krystal) pro housle, violu, violoncello a klavír
- Testimonianze (Svědectví) pro čtyři sólové nástroje
- Woodcuts (Dřevoryty) pro 8 žesťových nástrojů
- Barvy ticha pro osm nástrojů
- Concertino pro klarinet a komorní soubor
- Domov I. a II. Cyklus klavírních skladeb
- Šachová sonáta pro dva klavíry
- Signály pro trubku a klavír
- Teoretické spisy a kniha Konstanty (1967)
- Literatura: J. Bártová: Jan Kapr: nástin života a díla (Brno, 1994)