Honza (LT) Muž, 40 let / Hradec Králové/ Brno

Skoro to vypadá, že nikde jinde než v bájném, legendárním a mýty opředeném hnízdě undergroundu nehrajeme. Ale i kdyby to byla pravda (jakože není, ale zas jí to není úplně vzdáleno:) ) a my se nedostali nikam dál, Muzak nabízí všechno co je k životu potřeba. Tentokrát se k rockovému dostaveníčku, krom psího čaje, připojili bandy Bída s nouzí a Ezy Riders. Bída není na světě dlouho a její vlastní tvorba je zatím ve stádiu krystalizace, takže se pánové (a pohledná dáma s basovkou) vrhli na stage s covery. A nutno říct, že se publikum (ruku na srdce, Muzak už asi zažil větší návštěvy) bavilo víc než dobře. A přestože to byla Bída s nouzí, rozhodně to nebyla bída s nouzí (naše staré hodiny bijí 4 hodiny :). Ezy Riders jsou idnie-funk-rocková parta z Brna, hrající a kombinující výše uvedené styly. Pokud máte rádi RHCP, perfektně znějící dvouhlasy i kytary, našláplou basu a přesné bicí, jděte se na ně podívat. A moc neváhejte, protože za pár let by vás to mohlo stát 800,- v 02 areně. Přestože chlapci, dle svých vlastních slov, hráli jen svoje největší hity, jejich show se protáhla, a my jsme nastoupili se značným spožděním. Což by nebyl takový problém, kdyby ad a)  Muzak nedodržoval +- noční klid a ad b)  Marťas krom Wendy nekoketoval i s fernetem a pivkem. Ale nakonec vše dobře dopadlo, zkrátili jsme playlist a Marťasovi jsme vymluvili podladění ala Deftones. Moje problémy s koordinací chůze dodaly pak především úvodu koncertu patřičné napětí. Podtrženo sečteno, výborná akce. Tradičně děkujeme všem přítomným duším (i tělům), stává se z nás taková malá pěkná rodinka, že? See ya next time, pals. A třeba i jinde, než na Kartouzské.

Punkáči neuznávají konvence a nerozlišují dny na pracovní a víkendy, či státem uznané svátky. Tudíž se další povedená akce, jejíž jsme byli součástí, odehrála v pondělí, což není pro bujarou kalbu právě vhodný den. O to více nás překvapilo, že si v srdci Muzaku už v 18 hodin nebylo kam sednout a museli jsme vzít zavděk separé místností vedle, kterou zub času už řádně ohlodal. Něco po  půl osmé na pódium vtrhla banda CoJeTiPotom?!, vlastními slovy se označující za polopunk. Nic polovičatého v nich rozhodně nebylo, Muzakem se rozléhal pravý punk. Chytlavé melodie, vtipné texty a sympatický frontman, to vše uvedlo dav do varu. Když zazněli i Visáči, Pistole a (skoro) Clash, v publiku i na pódiu už nebylo jedno oko a tričko suché. Protože jsme chtěli navázat na syrovější podání, vykašlaly se obě naše kytary na všechny krabičky, přepínače, kvákadla, mňoukadla a štěkadla, které normálně používají. (Taky to částečně bylo tím, že krabice s tímto vybavením zůstala ve zkušebně. :) ) Přestože většina publika přišla spíš na punkáče, naše přivítání bylo vřelé a atmosféra přímo vyzývala k válení se po zemi a dělání věcí, které by laik mohl vyhodnotit spíš jako symptom, než jako pódiovou prezentaci. Doufám, že se všichni bavili alespoň tak dobře jako my, nebo jako půlkovej rozjezd č. 91 sborově zpívající "řidič autobusu nemá č*****" v nápěvu černý muž pod bičem otrokáře žil. See ya next time, pals, thx, stay tuned!

Neuběhlo ani moc času od chvíle, kdy jsem zde referoval o výjezdním zasedání v UH a už za sebou máme další vystoupení. Uskutečnilo se v Brněnské mecce soudobé hudby - Melodce. Společnost jsme měli luxusní, už první kapela, FAQ, dostala lidi do patřičné nálady (což krátce po 19 hodině nebývá pravidlem). Chválím propracovanou image a parádní zvuk. Třešničkou na stone-rockovém dortu byl výkon bubeníka a frontmana. Kdo má rád pódiovou show a nabroušené kytary, nemůže udělat chybu, když si je zajde někam naživo poslechnout. Následující grupa jménem NO DUR se nenechala zahanbit a navázala v taktéž energickém stylu. Musím polemizovat s nápisem na triku jednoho z kytaristů/zpěváků (Grunge is dead :) )...možná že je mrtvej Kurt, Layne, Andrew, Shannon (a sposuta dalších), ale dokud budou hrát tak dobrý kapely jako jsou No Dur, tak se o budoucnost tohole žánru rozhodně nebojím. Pařba se dál úspěšně rozbíhala, takže došlu k menšímu časovému posunu a na stage jsme se dostali až po půl desáté. V rychlosti jsme nazvučili a vrhli se na krátké ale intenzivní vystoupení. Pokud se někomu zdálo, že mám trochu zelenou barvu, tak to nebylo efektivním nasvícením scény, takže jsem ani příliš neodporoval, když z publika zaznívaly hlasy, že "ten za chvíli chcpíne". Nebylo to daleko od pravdy. :) To ale nic nemění na tom, že jsme si koncert užívali v míře nebývalé, k čemuž dopomohla především hojná účast faoušků a jejich taneční kreace. Tleskáme a děkujeme!!! Doufám, že jste se všichni bavili alespoň z části tak dobře jako my. See ya next time, pals...