V Muzaku a podzámčí
Punkáči neuznávají konvence a nerozlišují dny na pracovní a víkendy, či státem uznané svátky. Tudíž se další povedená akce, jejíž jsme byli součástí, odehrála v pondělí, což není pro bujarou kalbu právě vhodný den. O to více nás překvapilo, že si v srdci Muzaku už v 18 hodin nebylo kam sednout a museli jsme vzít zavděk separé místností vedle, kterou zub času už řádně ohlodal. Něco po půl osmé na pódium vtrhla banda CoJeTiPotom?!, vlastními slovy se označující za polopunk. Nic polovičatého v nich rozhodně nebylo, Muzakem se rozléhal pravý punk. Chytlavé melodie, vtipné texty a sympatický frontman, to vše uvedlo dav do varu. Když zazněli i Visáči, Pistole a (skoro) Clash, v publiku i na pódiu už nebylo jedno oko a tričko suché. Protože jsme chtěli navázat na syrovější podání, vykašlaly se obě naše kytary na všechny krabičky, přepínače, kvákadla, mňoukadla a štěkadla, které normálně používají. (Taky to částečně bylo tím, že krabice s tímto vybavením zůstala ve zkušebně. :) ) Přestože většina publika přišla spíš na punkáče, naše přivítání bylo vřelé a atmosféra přímo vyzývala k válení se po zemi a dělání věcí, které by laik mohl vyhodnotit spíš jako symptom, než jako pódiovou prezentaci. Doufám, že se všichni bavili alespoň tak dobře jako my, nebo jako půlkovej rozjezd č. 91 sborově zpívající "řidič autobusu nemá č*****" v nápěvu černý muž pod bičem otrokáře žil. See ya next time, pals, thx, stay tuned!