Kouzelná jabloň
Já už ty jablka nechci! Mám jich až po uši, ale co stím? Proč nemůžu přestat jíst? Až tak hladový jsem přece nebyl. Nebo snad byl? Zkusím jich ještě pár sníst a třeba to přestane. Jedno, druhé, třetí... tak takhle to asi nepujde. co dál? Mě nic nenapadá...
Á mám nápad. zkusim si něčím zacpat pusu, aby ta jablka do mě nemohla. Ale čím? Nůž je moc ostrý, ruka mě už bolí dosti, mám ještě čutoru! Vkládám ji do úst a pevně držím zuby. Drží!! Sláva. Ale co to? Ruky furt šavlují a snaží se mi jablka nacpat do huby, ale hlavně jako by mě přikovali k zemi. Budu potřebovat protilék. Ale jaký? Kde ho seženu? Copak mi nění pomoci? Nikde tu nic není.
Mám jen ten starý nůž. Ne to přece nemůžu udělat. Když si uřežu ruce, nebudu moct jíst jablka a bude klid. Třeba když pak vyloučím všechny zbytky jablek z těla, tak se zbavím i té strnulosti, co mě nechce pustit. A pak budu volný. Ale co když ne? Co když začnu jíst jablka přímo ze stromu? Nezačnu! Čutora bude muset tenhle nápor vydržet.
Tak jdeme teda na to. Počkat! Vememe to trošku logicky. Takže nacházím se někde na poli, očividně v řece jsou nějaké neznáme organismy. Všechno je tutakové zvláštní, takže tu asi bude nějaké kouzlo. Ale jak se ho zbavit? Uřezáním rukou už asi nic nevyřeším. Snad mi někdo pomůže.