Org Muž, 31 let / Brno

Každé ráno Komenský,
 skákal se Lvem na ženský.
Jednou se mu krutě smek,
 a on přišel o pendrek.
A tak křičel do světa,
Škola to je osvěta!

Tajemná postava ví dobře kam míří. 
Kolem ní je jenom rozlité chmíří.
Utíká z života, vražedně se směje,
že příjde pohroma, co lidstvo odceluje.

Je temná, bez srdce, práce ji tíží.
Svým tmavým pohledem ubírá z života
každého z nás, kdo pocítil z trýzni. 
Ten její pohled není ledajaký.
Je velice temný a vražedný.

Každý den prochází celý svět,
o její práci se však nikdo nesmí dozvědět.
Byla by trestána za ty své činy,
Tak vás těď prosím nebuďte těmi, 
Kdo její jméno odhalí !!!
To není spoluvina! Bez ní by nebyl život. 
Ona je jediná kdo probudí tě znovu z temnot zatracení,
kterým jsi propadl a nyní míříš k Zemi.

Kdysi dávno žil byl jeden člověk. A nebyl to obyčejný člověk. Byl to strašlivý Obr a jmenoval se Koklbus.  Jednoho krásného dne se Koklbus vydal po svých vysokých horách a co se nestalo!!! Nad jeho hlavou se něco zjevilo. Byla to ruka a držela bowlingovou kouli. Celé jeho tělo jako by zkamenělo a on hleděl vzhůru a furt se nemohl hýbat. V tu chvíli se ruka pohla a odmrštila kouli někam daleko do mraků, které se rozestoupily a koule skončila někde v teplé peřince a při nárazu se ozval strašlivý zvuk, jak když hrom udeří. Při tom řevu se mračna zčernala, uprostřed se rozestoupila a vystoupila velká žlutozlatá jiskra, která narazila do stromu pod ní a rozťala ho v půli.  V tom se strašlivý obr Koklbus konečně mohl  pohnout. Skulil se do malého klubíčka a velká lavina ho zavalila svou tíží...

o 10 000 let později

... Jednoho krásného dne se vydala Alpská rodinka do hor, hledat své stádo koz. Aby se k němu dostali, museli přelést pět zasněžených hor, na kterých nebylo bezpečno. Když byli na vrcholku první hory, svítilo sluníčko a všichni měli dobrou náladu. Když se dostali na druhou horu slunce již bylo z půle za mraky a oni očekávali, že se něco stane. Počasí se stále zhoršovalo, a když už byli na páté hoře tak se tak škaredě rozsněžilo, že nebylo vidět na krok. Vánice jich tak sužovala, že dostat se z hory jim dělalo strašlivé potíže, a tak se rozhodli, že si vykopou dírů, ve které se ubytují, než zase bude pěkně. Aby se do díry vlezli všichni, museli kopat hodně hluboko a do šířky. A když už měli skoro hotovo, jeden z nich narazil na tělo. Bylo třikrát větší než oni sami. A tak se rozhodli, že ho vykopou a pak ho odvezou do města. Jenže když ho konečně vytáhli, tak se propadl strop a všechny je zaživa pohřbil...

o 10 let později - rok 2008

... Bylo škaredě sněhu málo, a tak se jedna babička kořenářka vydala na bylinky do hor. Na první hoře našla čtyři těla. Z kožené kabelky vytáhla mobil a zavolala na záchranou stanici. Během pěti minut tam byla helikoptéra, ta všechny naložila a odvezla do archeologického muzea.

A od té doby když je bouřka, hraje Pánešek Kuželky  a nechce, aby mu do toho někdo čuměl!!!

To je kanec :-D