Fanoušek InteresanTe si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.
Učím se, ač předem nikdy nevím co..
a jak mám předpřistupovat k cizímu
učení se je stupňovité,
a naučit se vše není možné,
možná tak "naivní" si to myslet..
někdy jsou dokázané věci..ale..když ten, co dokázal, neznal podmínky..
a nevěděl, co překročil,
ani nevěděl jak
(a nosné podstavy by měly být pevné)
a skladby z něj..narušitelné
z učení
někdy, co jsem se naučila,
zjistím, až když jsem ztratila.
v lepším případě dané osvojení
Silný je ten, kdo chápe své chyby a neopakuje je..alespoň ne hloupě
a nehroutí se z napáchaného..
naopak vychází z toho
kdo chápe.. dané..jako svou součást
I když někdy to je třeba..
jako vše
třeba se i hroutit
a kdo opakuje možnost nahradit špatné dojmy novými.. též
"Co bylo, už není."
Jsem, byť ne viditelně..
jsem..možná i trochu ráda, že..
jsem
možná jsem uprostřed
..viditelno..omezeno..
odcizené smysly, popřené, neexistující..někdy.
mé.
ostatních.
začátky?..
a konec.
konce.
Že tiché vody břehy melou?
Linie ostrosti, imortální linie ..
ohlušující výpady, uvolnění..
s jasně vypočítaným poločasem rozpadu.
Střety lidských snah,
výsledky jich...přežitky..
snad dobře myšlených,
chřadnutí...
..být také lidským druhem ?
dobrým...
Panická nutkání prostoru.
odolnostní uchýlení..
uzamčení.
Jemnosti...lidskosti..
polapení
nedýchání
také ty...jež..jenž se nevázají na určitosti..
zlořádivé..temné
Když svým chováním...druhotně vyzýváš k nějakému zacházení, nežádanému, nediv se! nediv.
Všichni nepřemýšlí rozprostřeně prostorově.
a z třetích osob
Zapomínám, co bych neměla,
souvislosti nemají souvislosti
obviňují a já nevím z čeho
hmatatelné rozdíly...pulzují..
kdo..
koho zase předchodí dravým..netvorům ´svým vlastním vnitřním..žijícím z daného..z vlastního nepropůjčeného špatna.... v sobě..křovinatým obludím..těm, co ti dají co proto, možná i proč?
kdo
komu
však je možné je zkrotit
nějakým dějům.. a z nich.. však není pomoci, ani
předcházení není
pukání!
Jsou jen dvě strany,
a jen jeden pravý opak..
Nezáleží na tom kdo začal,
když máš se k tomu, oplácet..
vracet
Vina koho, čí, na čem...již není rozeznatelná.
podstatná
Odpouštět není dar,
je to prokletí.
Ospalé..lampy... mrkají
možná...že není horší dříve než později
stejně se dějí taková jsoucna.. co jsou o litování,
že nepoznal jsem dřív..
ticho
jen další vysvlečení z kůže
jen další vyklubání
šeptání...
usínání.
"Naděje měly tvar obrácených šipek, které do betonu (když byl ještě vlhký) vyťapkaly nožky holubů."
Všechno není nahraditelné.
- Jsem.
-
- neposedlá svou osobností
- Bez věnování. . ..
Cítím se životně být...ničím neuspořádatelným chaosem.