sestra a křižánky
chci vám říct o svých dvou kulturních zážitcích, začnu tím druhým, protože mi playlist bandzone vygeneroval píseň dukla od koriszu, což je jak poznáte za chvilku tématické. Byli jsme totiž na Křižánkách a zjistili jsme tam, že underground prý žije. Bylo to opravdu krásné. Pět kapel hrající vlastně něco jiného v zábavovém sále na rozhraní čech a moravy. Pod pódiem většinou pařili lidi, kteří zrovna nebyli na pódiu. To bylo krásné.
Hráli KSV a jejich legendární bigbít, to jsme si panečku zatrsali a zazpívali CHalánovy krásné texty, ano je to přece jenom guru, i když si možná svůj kult vybudoval sám.
Hráli Parantampareil. Šlapalo jim to ať hráli leningradské ska nebo metal a jemná blondýnka s troubícím monstrem na krku okouzlovala, stejně jako několik muzikálových zpěváků na pódiu.
Hráli jsme my. Jovan ztratil hlas a málem i kalhoty, odlela nějaká slečna u záchodů a všichni se dočkali stehen, bříška a zadečku.
Hráli uvds, vašek bubnoval jak o život, péťa lahváč se tváril jako před smrtí a chalán dojímal i urážel svými básněmi.
Pak přišlo to, co nikdo nečekal, ale teď už vím, že to bylo to nejlepší z celých křižánek. Štěpán Zikmund hrál píseň Tomáš Enge, zatímco kus korisze byl v Maďarsku,.
Po půlnoci rozjeli svůj hardrockový stroj korisz s nepřehlédnutelně o šmikaným žaným, který otvíral pusu jako žabák.
Den předtím jsem byl na filmu sestra a byl skvělý.