janickaslunicka Žena / Hořice

Čurák čurákem zůstane

i když mu nikdy nevstane

(I.M. Jirous, Magorova summa, ed. Martin Machovec)

Čllověk v životě zažije několik doopravdy vydařených situací, které nemohou zůstat utajeny před světem...Hned jak jsem ráno nakráčela do práce (novej bar, noví alkáči...) objveili se ve dvevřích dva místní machos. Fanda, vzrůstu čínského podsvinčete, a jeho kamarád Tom, který by dědu Vševědovi mohl závidět bujnou kštici....Kluci takhle spolu zajdou na pivko, pokecaj co stará, proč jim nedala, proč jim dala...prostě normálka. Ovšem dneska během hodiny vykalili půllitr berentzenu a fernet v tom samém množství a tím začalo moje trápení s koštětem. Zatímco Fanda se odebral domů za svojí Vladěnkou (pro zajímavost - jemu je 37, Vladěnce 55 a je mu nápadně podobná), Tom se do půl hodiny vrátil a rozhodl se mi vyznat lásku. Vzhledem k tomu, že šilhá na všechny oči, nebyla jsem si jistá, jestli hovoří ke mě nebo k nápojovému lístku, ale když se toho nápojáku laškovně zeptal jak se jmenuje a ten mu dlouho neodpovídal, zaměřil svoje rozjetý hledí na mě... po delší debatě, několika nezodpovězených otázkách jsem mu řekla, že by se měl odebrat ke spánku, protože je už značně unavený. A to už byla highway to hell... Nejdřív srovnal oči jakžtakž do lajny, udělal pohled postřelené laně a se slzou na krajíčku se zeptal: "A co láska?" Abych neztratila respekt, musela jsem si záchvat smíchu odbýt ve skladu. Když jsem ho už poněkolikáté upozornila, že mě sere a byla bych radši, aby odešel sám, než se budu muset postarat o to, aby byl odejit, se zeptal: "To mě jako vyžeeneš smetákem nebo co?" Odvětila jsem, že jistě a odešla pro koště. Toho se frajer zaleknul a dal se na úprk. Ve dveřích se otočil a na smeták se nabodnul, neustál to a vypadnul ze dveří. Poražen seděl na zemi, držel si tvář a hleděl na mě nahoru jako na vzteklou uklízečku, která se ho právě chystá přetáhnout po řepě, protože pochcal záchod. Zase skoro přesně zamířil a povídá "Seš šťastná?" Já samozřejmě šťastná jsem. "Tak mi musíš slíbit, že budeš pořád....Slibuješ?" Buď je on fakt chudák, nebo já jsem tak cynická....

Jsem v práci a už od šesti hodin sem nevkročila ani lidská noha, ba ani noha zbloudilého pavouka... nebudu se tu rozsáhle vyjadřovat k tomu, jak je ještě možné se v sobotu nudit...ale důležitý závěr, ke kterému jsem dospěla po dnešním "lonely day" je následující: bejt takhle dlouho o samotě nutí člověka k tomu, aby se zamyslel sám nad sebou. Jakmile to udělá, zjistí o sobě pár nepříjemností a okamžitě kruté myšlenky zapudí. To ale vede k bezduchému čumění do prázdna. To ho po chvíli přestane bavit a je zpátky tam kde byl....

příště: co jsem o sobě zjistila aneb dark side of me