Akvárko s bohatým vnitřním světem
Ty vado já trashmetal poslouchal snad kdysi na gymplu do té doby kdy mi moje holka začala nasazovat parohy s jedním metalistou. Řekl bych, že to tenkrát byl hlavní motiv proč jsem začal dělat muziku. No a tak se stalo že po třech letech mně srdce bolet přestalo ale muzika zůstala ke mně přišitá jako stín. Zprvu to byly jen plané sny a spousta básniček, ale jednoho dne mě kamarádka ve škole, kde jsem se po gymplu učil na maséra, pozvala na zkoušku jejího přítele, abych si poslechl jednu písničku kterou udělali na text jedné mé básničky. NO a jak jsem tam přišel tak se zrovna hádali a kytarák jim položil kytaru a odešel. Navždy. Fakt krejzy hádka po které se na mně obrátili s otázkou jestli hraju na kytaru. Povídám překvapeně, že jen na akustiku a jako samouk, no tak se budeš učit na elektriku a spát nám texty. Chceš? Cesty Páně byly opět nevyzpitatelné. Zbývá jediná otázka, proč jste si mně (Samijan) měkouše, který se už omezuje jen na Hare Krišna, přidali do oblíbených?
