Jednou tak.
Jó,to si takhle jednou nerušeně sedím ve škole,pozoruju tu bílou skvrnu na bílé zdi..jak háže bílý odraz a nudím se.V tom se otevřou dveře a v nich stojí vysoká,hubená,béžová,divná věc a praví:Inu! děvčata,chlapci...a hrochu!Napíšeme si již zmiňovaný test!...a v té chvíli,vytáhla bílý papír s černými písmenky...a se škodolibým výrazem ho podala hrochovi.Hroch si šáhnul do penálu pro libou tužku...a náhle se ozvalo hromové: penály dolů ze stolu! a všechny ostatní věci taky...!! A jelikož chtěl hroch poslechnout,sednul si s věcmi na zem.Ale to se ozvalo další hromové:Andreo!na židli!
Ovšem hroch má za to,že je hroch....takže byl nejdříve celkem zmatený.Nakonec se ale přeci jen usadil na židli.
Podíval se na onen papír,zamžoural na černá písmenka a zjistil,že asi není tak úplně učený.Podíval se jak je na tom jeho milovaná třída a zjistil,že všichni aktivně nepíšou....ba dokonce aktivně koukají po třídě,po stropě,po zdech ...a co je hlavní: po všech lelcích.
Hroch si ale řekl,že bude chytrým hrochem a vyplní test.Snažil se,snažil se moc.Přemýšlel,okusoval propisku,smál se na celá dvě kola...a občas i na to třetí.
Po několika takto užitečně využitých minutách přišel hrochovi do hlavy nápad.Moudrý nápad.Dokonce moudrá inspirace! Hroch se nechal inspirovat a rozhodl se podepsat.Však za to by také mohl získat nějaký ten bod!
Uzmul papír,našel pravý horní roh....a napsal velkými písmeny: MALÝ MOŘSKÝ SUMEC. ...práci odevzdal....a připadal si učeně.S pocitem dobře vykonané práce vyšel ze třídy.