Kirg Muž, 38 let

Za tu řadu let, co poslouchám rockovou a metalovou hudbu jsem si prošel jejich spoustou odnoží. Psychedelický, progresivní rock v podání Pink Floyd, old school rokec z woodstocku - Jimmy Hendrix, The Who; heavy metalové legendy Pantera, Iron Maiden, Accept; Macbeth, Therion - doom metal se svou temnou atmosférou. Death metalové nářezy Benediction, Napalm Death a Death. Metalcore a hardcore divočiny As I Lay Dying, Devildriver. Dokonce se mi líbí i pár black metalový skupin, zejména Sacramentum a Skeletonwitch.

Ale až od chvíle, co jsem si poslechnul thrash metalové legendy, jsem zjistil, který žánr mi koluje v žilách. Sodom, Destruction a Kreator; toť thrash metal od našich západních sousedů mě očaroval. Jakož i Testament, Exodus a jiné mírně opomenuté skupiny pocházející z rodiště thrash metalu San Franciska. Surový kanadský Razor, Sacrifice a Annihilator(no dobrá, Annihilator je spíš heavy, ale co už). Euforie z experimentálních a technických Vektor nebo Death se dá jen těžko s něčím srovnat...všechny tyto skupiny jsou tak trochu zodpovědné za to, že se mi nedařilo dokončit mé pomalejší skladby. Na místo klidných něžných nápadů přicházely samé zběsilosti a rychlejší tempa. Tyto skupiny také patří mezi mou hlavní motivaci zlepšovat hru na kytaru a vymýšlet složitější kompozice. V tuhle chvíli mám zhruba čtyři hotové thrashové divočiny a spoustu nápadů na další díla. Ostatně s naší skupinou máme v úmyslu rozšířit českou hudební scénu o nějaké metalové skvosty.

Celkem rád si poslechnu nějaké méně známé české skupiny z odvětví thrash metalu. Zde bych rád zmínil třeba Scarecrow, Trashearth...tož mi kdyžtak pošlete své návrhy.

Není nad to, klást si vysoké cíle.

-K

I stalo se, uplynul nějaký čas, naladil jsem se na hudební vlnu ostatních členů skupiny a konečně jsem poskládal nějaké skladby pro Nihilistic Attempt. Nápady přicházely jako letní bouře, nečekaně a zanechávaly za sebou spustošenou a zaplavenou zem. Většinou neposkládám celé dílo naráz, jen dostanu pár dobrých nápadů, kteréžto líbí-li se mi i po týdnu, tak na ně někdy v budoucnu navážu.

První skladbu jsem takto dokončil v neděli, den po koncertu na šincláku. Probudil jsem se, slunko svítilo a já měl v hlavě dokončenou zkázonosnou skladbu. Jedná se o záležitost spíše středního tempa, občasnými vyhrávkami a drobnými experimenty s rytmem. Ale nejvíce se mi na této skladbě líbí porušení pravidel ohledně stupnic, především co se mých sól týče. Nikdy nepodřizuji tvoření pravidlům a rád hraji hudbu tak, jak se mi líbí. I kdyby to mělo znamenat hraní 13/16 taktů. V podobném duchu se nese i další, poněkud rychlejší divočina, se kteroužto na nejbližší zkoušce obeznámím své spoluhráče.

Na popud Toma jsem se také pustil do skládání pomalejšího díla, které má zaplnit místo po Evelyn, skladbě napsané bývalými členy naší skupiny. Již někdy v srpnu mě napadla melodická vybrnkávačka, ale ať jsem se snažil sebevíc, nemohl jsem navázat, dokončit ji a nakonec jsem tyto nápady uložil k ledu, dokud nevykrystalizují ty správné myšlenky a melodie...ale záhy jsem objevil kouzlo v jednom rychlejším riffu, který jsem poněkud zpomalil a rázem bylo téměř vše hotovo. Zvlášť zde si chci pohrát s aranžmá kytar, na studiovou verzi počítám v jistých pasážích i se čtyřmi kytarami zároveň. A až to vše zapadne do sebe, musí to být dokonalé...

Na závěr jsem oprášil pár let starou skladbu, z éry kdy jsem koncertoval pouze sousedům. Riffy jako by vypadly z nejstaršího alba Metallici, Kill 'em All.

A do výhled do budoucna? S bubeníkem Romišem už si nějakou dobu pohráváme s myšlenkou říznout naší tvorbu instrumentálními prvky z death metalu - divočejší výstřelky na bicí i kytary. S kytaristou Tomem máme velmi podobný vkus, co se týče oblíbených kytaristů a skupin a hodláme dát dokupy společnou old/new school thrash metalovou skladbu. Jakmile se s Tobim trochu více rozezpíváme, tak přijde i skladba, kde budeme řvát víc než jen doprovodnou linku.

Snad bude má tvorba přínosem pro skupinu jakož i pobídkou k divočení pro posluchače pod pódiem...již brzy.

-K

Na prvním koncertu jsem víceméně postával v pozadí, ale přesto jsem se potil, ruce měl dřevěný a nervy napnutý jak...no po dvou týdnech jsem se holt stihl naučit jen dvě skladby. Avšak na mé druhé vystoupení, po téměř čtvrt roce, jsem se hodně těšil.

Ten den byl naprosto katastrofický pařák, jak kdyby někdo neustále dělil nulou. Tak jsme naložili větší část aparatury a odebrali jsme se na místo konání. Celé zvučení bylo poněkud improvizované, neboť zdrojem elektřiny byla pouze jedna malá centrála. Takže naše zvukařka Blanka byla u mixážního pultu jako pirát s datly oklovanou dřevěnou nohou na sprinterské dráze. A datli, ti tuze rádi dřevo.

Okolo osmé hodiny již bylo vše nachystané, slunko už konečně dalo pokoj a první skupina, Target Attack, mohla začít hrát. Navzdory drobným technickým problémům hráli výborně, což okamžitě přilákalo komáry. Hned po nich jsme nastoupili my, komáři už čekali nachystaní. Odehráli jsme jednu skladbu na zvučení, ale protože přes aparaturu šel jen zpěv a Romišův kopák, tak jsem jen mohl odhadovat, zda-li jsem přes 50W kombo na polovic výkonu slyšet. Tak jsem trochu přidal na hlasitosti a brzy jsem seznal, že poněkud hůře slyším basáka Tobiho, Romiše ještě méně, a už vůbec ne Tomovu kytaru. Během koncertování jsem občas popošel bokem, abych lépe slyšel spoluhráče, přičemž se mi jednou podařilo vykopnout kabel z komba. Naštěstí samotný Zakk Wylde(Target Attack) pohotově zasáhl a kabel zapojil, za což mu velmi děkuji! Zvučení mě obzvláště znervóznilo při hraní Planety, kteroužto skladbu jsem poprvé odehrál celou pouhý den předtím na zkoušce. Alespoň na závěr jsem si zpravil chuť při Hřbitovní Zdi(morbidní, že?), kdy si s námi zazpíval Radim. Po ohnivé show následovali Session. Punkáči pogovali, až se zvedalo mračno prachu z vyprahlé země. Pak přišli na scénu Schizmic s celkem zajímavě laděným metalem, tak jsem si skočil zadivočit, až se mi z toho motala hlava. Asi stárnu. No a komu ani tohle nestačilo, pro toho tam byli Give Fish @ Chance. Celá akce skončila okolo třetí hodiny ráno. Celkem masakr, všichni unavení, i komaři toho měli už plné zuby. Když né divočení, tak krve a prachu určitě.

Akce to byla celkem dobrá, jen mne mrzí, že jsem nepodal technicky lepší výkon. Tož ale každá zkušenost se hodí!