Hranice padla a Ty ses jen smál,
jsme piková dáma a Ty károvej král..
Není tu máma aby řekla, co bude dál,
tančíme valčík pro prázdnej sál..
Mám v ruce pár es a Ty máš pořád víc,
když se ptám co chceš, neříkáš nic..
Vidím jen rub Tvých karet, Ty u těch mých vidíš líc,
Tvůj dech a kouř z cigaret klesá do plic..
Hrajeme hru a zdi se začaly bořit,
v očích mám štiplavej dým, vodní hladina hoří..
A kde teď jistotu brát když smysl ustoupil kráse,
když u tebe nic není tak, jak zdá se..
Tak utekl nějakej čas a co bude dál?
Podle Tebe asi nic, jen sis hrál..
A já jsem vlastně ráda za tyhle pravidla,
protože postupem času to přestala bejt hra..