Kyslik-o2 Muž, 36 let / Lipnice

Hřbitovní kvítí lehce opadá,

slunce už za obzor pomalu zapadá.

Začíná na zem dopadat duha,

kéž by to rozveselila barevná duha.

zatuchlá atmosféra do očí bije,

z blízké vesnice smutný pes vyje.

Vyje, protože cítí tu samotu,

dokonce nesežřal ani tu flákotu.

Z okolních domů hustý dým se valí,

většina lidí je doma, teplo tam mají.

V příkopě válí se zatuchlá zdechlina,

na kostelní věži odbyla dvanáctá hodina.

Touhletou dobou prochází kolem hřbitova muž,

co předchvílí vrazil dívce do hrdla nůž.

Jde ztuha a hříchem je tížen,

moc dobře ví, čeho je vinnen.

Láskou chtěl naplnit duši jinou,

místo toho odhalil svoji tvář stinnou.

V hlavě mu probíhají etické otázky,

k zavražděné měl určité závazky.

Hrdlo jí podřezal a srdce probodl,

asi byl psychopat, amok ho popadl.

V rukou mu umřela on celý od krve,

poslední silou ho sevřela, on zabil poprvé.

Koukal jí do očí, než vydechla poslední plíce.

Život jí zhasnul jak zfouklá svíce.

Svědomí jeho strašně ho tíží,

k místnímu jezeru s dívkou se blíží.

Každý jeho krok myslí na výraz v dívčině tváři,

než před ním bolestivě umřela, život jí zmařil.

Úplněk odráží se od hladiny jezera,

ten muž si uvědomí, jakej je mizera.

Jde dál, po pás už ve vodě,

jeho život visí jen na hraně.

Celý je potopen v plicích už voda,

poslední myšlenky, než pomalu zkoná.

Voda je studená, jako ta dívka,

muž už je nehybný, nohy jak dřívka.

Sebevraždou si prohloubil svou studnu hříchů,

stratil svou hrdost, čest i pýchu.

Obě těla dopadnou ke dnu,

nikdo je nenajde už ani ve snu.

Těla zde zůstanou navždy spolu,

duše však odejdou na různou stranu.

A takhle právě skončila tato "láska",

už ani z jednoho nevyjde hláska.

V tu ránu sýček tajemně zahouká,

studený vítr hladinu pofouká.

tohle byl příběh včerejší noci,

tak trochu pod vlivem ďábelské moci

Když jsem zjistil, že se má v Plzni uskutečnit koncert, této poslední dobou oblíbené skupiny, tak jsem si řek, proč nezajít. Už když jsem koukal na internet cca s dvouměsíčním předstihem kvůli lístkům, tak už jich bylo docela dost vyprodáno (až mi překvapilo, že byli k sehnání na místě), přesto že vím, jak je plzeňská Lokomotiva malá tak nakonec po chvilce váhání jsem zakoupil lístek za 590.-

Před Lokomotivu jsme přijeli už asi ve třičtvrtě na 6 (koncert začínal ve 20:00) a už zde byl docela slušný zástup lidí, kterým srčelo z očí, že dneska bude kotel vařit. Protože jsme byli utahaný a nechtělo se nám tam stát, přesunuli jsme se proto na chvíli do blízké hospůdky, kde jsme sečkali až do půl 8. Když jsme se vrátili, dav zde byl už znatelně větší a fronta pořád neubíhala. Najednou se konečně začala hýbat a my se pomalounku blížili novému zážitku. Až za čas jsem zjistil, že ty co se dostali dovnitř jako 1. tak museli stát v namačkaný chodbě asi půl hodiny než pořadatelé konečně pouštěli do haly.

Protože fronty k občerstvení byli neuvěřitelně dlouhé a na místě vedle vchodu, kde jsem očekával šatny se prodávali trička, tak jsme se rovnou uchýlili směr hala. Když začala hrát 1. předkapela, tak jsem si říkal, že je to docela slušný začátek, ovšem svůj názor jsem změnil, když frontman této kapely (bohužel název jsem si nezapamatoval ale byli to nějácí italové) začal zpívat, přišlo mi to špatně nazvučený, nehledě na to, že tenhle styl nebyl zrovna můj šálek kávy, tak asi po 3. písničce jsme se vydali ke stánku s občerstvením. Zde jsme stáli ve frontě snad třičtvrtě hodiny a to nás nikdo nepředbíhal, na celou halu lidí zde měli organizátoři připravený pouze 3 pípy s pivem, takže obsluha nestíhala, protože to pěnilo a za stolem stál dav lidí co čekali na svůj mok, kterého když se dočkaly, tak se ani neosvěžili, protože byl nechutně teplý.

Chtěli jsme si odnést bundy a batohy do auta, ale u vchodu nám řekli, že když už půjdeme ven, tak nás zpátky nepustí, tak jsme se vrátili opět na plac, kde už hrála švédská glam metalová skupina Fatal Smile. Tuhle kapelu jsem slyšel poprvé a když jsem se zaposlouchal, připomínalo mi to starej dobrej heavy metal z 80. let neukazovali se zde rysy z nějakého moderního odvětví metalu, zdálo se mi, že hrajou ten svůj žánr, který je strašně baví a od kterého se asi jen tak odklonit nechtěj. Jejich vystoupení nezanechalo publikum v klidu. Také nám pochválili české ženy a české pivo. Ale to už se blížil čas rozloučení a tito sympatičtí švédové museli po svém příspěvku opustit pódium, ani na přídavek nedošlo a to zde bylo pár takových, co se ho dožadovali J

Byla zde 2. delší pauza, ve které muselo všechno po předchozích kapelách z podia zmizet a začínala se zde objevovat hrůzostrašná kulisa, která měla nejspíš za úkol připomenout film Saw 1. Dlážděná stěna se stopami od krve, uprostřed níž byl jedinej vchod. Vpravo jako dekorace byla šibenice, na které se houpala zavěšena mrtvola v igelitovém pytli.Chvilinku po 22. hodině se zatemnil sál, a dav lidí už netrpělivě vyčkával na příchod pětice monster, jež dnes v Plzni otevřou bránu do pekla. Za doprovodu bílých oslňujících světel v rytmu bicích z  písničky Girls Go Chopping z posledního alba Deadache se na zatemněném pódiu mihlo pár stínů a  po odpálení pyrotechniky po celém popředí pódia se doslova na pódiu vyskytla celá pětice a LORDI právě odstartovali svůj již 4. koncert v České republice.

Jejich pyrošou a scénky byli opravdu jedinečný. Scénky byli docela rozmanité a doplňovali texty jejich písní  počínaje, tím jak Mr. Lordi požírá mrtvolku, nemilosrdným propíchnutím  „romantické“ zombie dvojky tancující valčík  klávesistou Awou, uříznutím hlavy a jejím napíchnutím na konstrukci bicích mocného Kyti, kde setrvala až skoro do konce představení, předčítání z knihy mrtvých Amenem převlečeného za faraona, nebo Ox střílel bazukou nad lidi … po celé Lokomotivě byli rozvěšený plakáty s tím, že se hledá Charlene mělo to co dočinění s písničkou před přídavkem Missing Miss Charlese ve které Mr. Lordi ukázal ostatním, že už jí nemusí nikdo hledat, protože celou písničku měl její hlavu v ruce. Po této písničce následovala krátká pauza po níž byli zahrány tři hitovky za sebou, jako přídavek(myslím, že kapela moc dobře ví co se po nich chtělo J) Would You Love a Monsterman, Devil is a loser a … před poslední Hard Rock hallelujah Awa dokázala absolutně beze slova donutit třečtvrtě Lokomotivy, aby zvedli ruce nahoru a tleskali a to tím, že při hraní sólíčka udělala schválně chybu a pak se otočila a dělala uraženou, nakonec jí ale roztleskanej dav přemluvil, aby hrála, celá Lokomotiva stichla v momentu kdy začala Awa hrát, v té chvíli mi až proběh mráz po zádech a s chutí jsem hltal krásnou předehru poslední písničky. Je nutné taky zmínit, že po každé písničce řekl Mr Lordi krásně česky „děkuji“. Myslel jsem si, že budou drobet pohybově omezený, kvůli jejich kostýmech, přeci jen kostým Mr. Lordi váží okolo 24 kg a ono ne dokonce Mr Lordi měl na sobě často něco nového a na písničku Devil is a looser roztáhl i křídla, která jsou vidět i  v některých jejich videoklipech. Kdybych kapelu Lordi vůbec neznal a neuměl jsem drobet anglicky, tak bych si myslel, že jsem vstoupil někam, kde se odehrálo pár satanistických a  drastických rituálů.

Rozhodně jsem se ten večer vrátil domů plnej dobrejch zážitků a dojmů. Kdo ještě nebyl na plnohodnotným vystoupení LORDI (nepočítaje festivaly, protože tam není čas na přípravu jejich scének a dokonalé pyrošou), tak to napravte, moc doporučuji.