laty Muž, 38 let / Ostrava

Dítě Kainovo, jež padlým andělem jest, bojuje s životem a proplouvá divokými proudy.
Nechce nenávist, nechce strach a však míří do náručí zhouby.
Smrtelníci se bráni početí dítěte neštěstí .
A však zápach zloby se vždy mísí s plody nenávisti.
Krev padá z nebe a mou duši zahalují temné stíny.
Bojují s tmou a však boj jest předem prohraný.
Stav chorobné mysli nepodobá se ničemu.
Snad jen utrpení jež bůh přidělil jemu.
Jemu jenž sražen byl a ztrestán.
A však on vlády se chopil a jméno jeho jest Satan.
Krev mísí se s žlučí a odporný nápoj který až do dna píti musím.
Té kletby jenž mi byla dána já zbaviti se musím.
Nepomůže mi však tvá dobrá vůle, jen čistá krev ukojí mou žízeň.
Stojí to však za tu trýzeň?
Co v sobě od pradávna já nosím?
Té bolesti já se nikdy nezbavím.
Bojím se zítřka, jako dalšího dne plného stavů...
Nejradši bych urval a zahodil svou hlavu.
Zbavil se trýzně i strachu,
ale putoval bych jako bezhlavá stvůra v tom slepém stádu.