Lenka Krušinová Žena, 31 let / Polička

     Člověkové na mě křičí "Lenko!" Možná proto, že se všem to slovo tak moc líbí, ale spíš proto, že se tak prostě jmenuji. Vrána mě přinesla (Jak originální... Kdyby mě držela ve spárech Ara arakanga, bylo by to zajímavější.) do poličské porodnice roku 1993 (Zaprvé nevím proč ne rovnou domů a za druhé zdali je to vůbec pravda, protože si to nepamatuji. Kdyby mě přinesla ta Ara, možná by tam nějaké ty vzpomínky zůstaly, kdo ví...)

Protože začalo být v Poličce po třech letech poněkud špatné ovzduší,  přesídlili jsme se do obce Pomezí (Z období "poličského" si pamatuji jen to, jak jsme si byli vybírat kocoura - Adama, jak jsme šli dát do opravy budík a jak jsem jedla s pradědečkem vajíčka z pánve vařečkou a jak jsme si kreslili. Moc vzpomínek to není, ale na tříroční Lenku je to celkem výkon, není-liž pravda?).

     Jo, taky jsem chodila do školy a do školky. Teda nejdřív do školky, to dá rozum. A když bylo po škole (jako úplně), tak jsem si řekla, že půjdu třeba do Jihlavy. Tam je tůůůze zajímavý domeček. Je to střední soukromá umělecká škola grafická (oh, jak intelektuální název... Můžete se kouknout dokonce i na webovky - ^_www.susg.cz) Je to tam fajn. Jsem tam už třetí rok a vypadá to, že se tam ještě zdržím. Co pak? To nechám koňovi, protože ten má větší hlavu (než já, ale i než ty) a taky protože je hnědý a neumí mluvit (to jsem si někde přečetla...).

     Sama se s oblibou nazývám hubou nevymáchanou, mlsnou kozou, věčným šťouralem, (rádoby) perojezdcem, mrhačem barev, línou vší, gaučovým povalečem a nenapravitelným pijanem teplého kakaa.

     K tématu "Já a hudba" bych řekla asi tolik, že poslouchám úplně všechno (dechovka není hudba). Pro někoho je to nepochopitelné, ale mně to tak celkem vyhovuje. Neposlouchám ani tak celé kapely, jako jednotlivé písničky. Ale jsou tu i vyjímky - tak třeba Insania a Tomáš Klus (Nepochopitelně vražedná kombinace :) Mimochodem, k Insanii mě přivedl můj jediný a milovaný strýčínek František, za což mu děkuji :). Nu což, podle nálady... Podle výpisu skupit vypadám asi jako hodně drsná Lenka, ale spoustu mých oblíbenců (namátkou: Jarek Nohaviců, Noname, Mňága a Žďorp... o vážné hudbě nemluvě...)tady postrádám. Ale fakt je, že poslední dobou se mi víc líbí tvrdší věci...

     Taky se pokouším hrát na kytaru, ale opravdu jenom pokouším. Protože se na obzoru (ani nikde jinde) neobjevil nikdo, kdo by tomu rozuměl o krapet víc než já a k tomu na mě měl čas (Nehledě na to, že já ho taky nemám). Jsem tedy malým, samoučným drnkalem, který zahraje pár písniček, učí se nové, a když mu nejdou, tak se rozčiluje (Stejně jako u tisíce dalších věcí).

     "Já a výtvarno" K mým oblíbeným výtvarníkům patří Antonín Střížek, Andy Warhol, LeRoy Neiman, a spousta dalších... Je za(u)jímavé, že odstavec o výtvarničení nedosahuje ani poloviny toho hudebního. Ale když si prohlédnete to, co páchám (www.skicak.blog.cz) , tak je zbytečné to tady rozepisovat... Někteří výtvarníci se mi líbí, a snažím se jimi inspirovat a dostat něco podobného do své tvorby, ale jiní jsou (Např. LeRoy) úplně jiní, což mě patřičně fascinuje. Jo a baví mě i fotografování fotografií fotoaparátem :) V tomto směru jsem však žádné své favority doposud neobjevila...

.