LU2 50 let / Praha 5

11/6/2009

Hudba 100% mužů dnes v Šapitó pod stadionem Viktoria Žižkov

Dneska to český metalový partičky rozbalí na Viktorce. Počasí stojí sice pěkne za hovno, ale jenžto se hraje zastřešeně, trocha deštíčku alespoň pročistí zatuchlý provinční vzduch naší "světové" metropole. Každá kapelka kromě standardního repertoáru vystřelí i svojí ježkovinu z kompilace Hudba 100% mužů aneb nashledanou v lepších časech. Veřte, že je na co se těšit, neb některé tyto věcičky je sakra těžký zahrát a 100% muži museli na dnešní vystoupení pilně trénovat. Vstup je zdarma, line up následující. Á propos, celou tuhle dosti zábavnou kompilaci můžete mít jen za pár kaček, když si koupíte červnové číslo časopisu Report. Ukázky najdete na: http://www.ireport.cz/cz/Clanek/ukazky+z+cd+hudba+stoprocentnich+muzu

Tak zatim a čau večer......

čtvrtek 11. 6.
16:30–17:10 – Bandit Astronout (SK)
17:40–18:20 – HC3
18:50–19:30 – X-Core
20:00–20:40 – Status Praesents
21:10–21:50 – Atari Terror

________________________________________________________________________________________

10/6/2009

LU2 přišel na svět těsně před tím, než Led Zeppelin vydali dvojalbum Physical Graffiti. To už je tedy vlastně strašně dávno, ale jelikož ty kluci pořád ještě hrajou a sakra dobře,  tak to zas tak dávno bejt nemohlo. 

Jedna zásadní událost, která udala směr mně a asi i celé generaci muzikantů byl objev Soundgarden a Faith No More na strahovském koncertě Guns & Roses.

Druhým hudebním impulsem byly American Recordings Johnnyho Cashe. Tolik krásy a hudební pokory bude nedostižným vzorem do smrti smrťoucí.

Fight For Your Country od Atari Terror je poklonou tomuhle úžasnýmu pánovi.

Kromě zpívání v Atari Terror ze všeho nejradši čtu a když nečtu, tak spím, a to v kteroukoli denní, či noční dobu, a na kterémkoli místě, zejména pak v práci. Moji spolupracovníci mně u toho moc rádi fotí. Mám už doma rozsáhlé fotoalbum. Ostatně mé indiánské jméno je: "Ten který si vydělává spánkem".

Mám skvělou práci, kterou jsem dlouho ladil do takové podoby, abych měl čas na muziku a přitom byl co nejméně chudý. To se mi po dlouhých pěti letech podařilo téměř beze zbytku. Točím zvuk pro filmy a televizní pořady, což mě strašně baví, i když je to někdy otročina od nevidim do nevidim. Ale ta svoboda pracovat jen na tom, na čem člověk pracovat chce a udělat si volno kdy chce, je úžasná.

Atari Terror je mým splněným snem. Kapela šesti paličatých osobností, které jakýmsi zázrakem táhnou za jeden provaz. Jsem pyšný na celou českou tvrdou hudební scénu a to jak na kapely tak na skalní fans, který touhle muzikou žijou. Tahle komunita totiž funguje úžasně. Společné projekty s The.Switch, kompilace Hudba 100% mužů nebo víkendové "jízdy" alias společné hraní a pařby se SATISFUCKTION a STATUS PRAESENTS jsou toho zářným příkladem.

Jen mne trochu děsí zášť a vypjaté emoce, když se zčeří stojaté vody českého rybníčku, viz třeba cirkus kolem předskakování KoRn.

Nevím zda je to náhoda, ale ty nejsprostší a nejzáštiplnější kritiky obvykle pochází od takymuzikantů, kterým třeba nepřeje takové štestí, které přeje nám. My jsme za to štěstíčko moc vděční, ale nepřišlo samo, my jsme mu nahrávali tvrdou prací. Postavit se poprvé v životě na tak obrovské pódium před tolik tisíc lidí  a ještě jako předkapela hvězdy není vůbec tak jednoduché, jak se může zdát. Jsem rád, že se český hudební fanoušci pomalu učí chodit na koncerty bavit i třeba u předkapel, jak jsme si mohli zažít ve sportovní hale na vlastní kůži. Středoevropský Pepík umí vždycky od televize poradit, jak se má hrát fotbal, hokej nebo muzika. Svělá zpráva je, že v dněšní generaci posluchačů tvrdý muziky, je těhle Pepíků čím dál míň, i když někdy řvou nejvíc nahlas.