Bylo nebylo,...ale hovno, prostě sedim doma u kompu a zabíjím čas tím, že hraju nějakou blbinu. No a zrovna když sejmu desátýho bota, tak mi píše už ani nevim kdo, že se jde na vášák na pivo. Proč ne, viď. Beru konipasa(rozuměj malý kolo, jak se na něm
kravý dacani na skejtparku) a jedu. Po příjezdu se ve mě probudí velká žízeň, která je zapříčiněná dlouhodobou abstinencí( no dobře, tak teda asi dva dny sem nepožil). Pohodu kazí nějací country-trosečníci dole u grilu svým zpěvem a to prosím po desáté
večer. Ale asi to byli amatéři, protože zalehli už v jednu a nechali na stole nedopitou flašku rumu a dokonce nenačatou vodku. A tak sem se to jejich halekání hodlal potrestat krádeží výše zmíněných lihovin. Flašky zmizeli do batohu, my se přemístili do
Bistra a tam to pěkně vychlastali, pak sem usnul, pak si nic nepamatuju, pak mžitky cesty domů a pak (tj.asi 9 ráno) mě budí neuvěřitelná bolest mýho ksichtu. To co vidim v zrcadle se nedá popsat, to se musí vidět, ale vypadalo to asi takhle, na hlavě sem
měl vystřihaný cestičky nůžkama na trávu( díky Ševčo), ksicht a uši pomalovaný liháčem( díky Mary), horní ret oteklej a zkrvácenej a brada dost krutě zedřená. To nejhorší sem ale viděl, když sem otevřel hubu. Jeden přední zub v půlce uraženej a
druhej chybí úplně. Neuvěřitelný, vypadal sem jako predátor po nakládačce od Arnýho. Pak sem si teda umyl hubu od krve a lihovýho fixu a šel to ukázat mámě. Ta třikrát změnila barvu a potom zavolala zubaři( neděle). Ten se tada uvolil a že ve dvanáct mám
přijet. Ošetřeno, přijď za 14 dní uděláme ti nový zuby.
