LUcie krnáčová Žena, 32 let / Bohumín

Myslím na tebe dnem i noci, mám takový pocit, že vidím padat hvězdu, tak něco přát si musím a ať už se to splní nebo ne jednou se to možná stane, skládám verše vyjadřuji svoje city, možná je to k ničemu ale teď na řadě si ty.

Skládám slova, skládám věty, kreslím naše siluety

Slunce zapadlo, ale měsíc vychází

Ne on nesvítí, jen světlo od slunce se odráží

Je už velká tma a já chtěla bych jít spát ovšem dřív než usnu, nechám si o tobě zdát

Teď si přejí hodně věcí, jedna z nich je něco zkusit

Možná jsme se srazili, ale myslím, že si byl rád, že nechtěl bys být jenom můj kamarád

Vídat tě každý den a vědět, že nebudu tě mít

Nevím jak bez toho budu žít, nejlepší by bylo na sebe nenarazit

Jak vypadáš to, už všichni ví, ale jaký jsi uvnitř, holkám musíš dovolit nahlédnout do tvoji duše a tvého srdce ale pozor nepůjde to jednoduše

Vzpomínám teď na minulé léto, byly tam fajn kluci

Kteří se mě chtěli zmocnit a já jim hned dala šanci, ale tohle byla chyba, ale bohužel tak už to na světě bývá

Zrovna přemýšlím co bude dál, ale zpátky už to nechci

Potkala jsem tebe, koukala na překrásné noční nebe Koukám stále na tebe, jak se na mě usmíváš a jsem nejvíc happy, když si se mnou povídáš

Teď už zase svítá a já se sebe ptám ,jestli mě máš rád a jestli uměl bys mě milovat

Často zdají se mi sny, ve kterých objevuješ se mi ty

Každý ráno vstávám a do školy se těšívám, jen když vím ze potkám tam tebe, tak hned se usmívám

Každý večer vzpomínám, jak o přestávce sis se mnou povídal

Kolik bylo dnů, co jsme se potkávaly, kolik bylo dnů, co jsme se nezdravily

Ale teď je vše jinak, už týden je to co začli jsme si psát už týden je to co se mi zas dobře usíná

Možná je to jenom sen, každý den co s tebou jsem, nejvíc happy člověk jsem

Je to krásný pocit, být s tebou a povídat si

Když vím, že právě ty mi rozumíš, a možná ve svých snech o mě sníš

Ale ve svém životě mě asik nespatříš

Možná jako přítele to ano, ale už je tady zase další ráno

Zase ranní Ptáčci zpívají, v našem krásném kraji

A už zase skládám verše vyjadřuji svoje city možná je to k ničemu, ale teď na řade si ty

Skládám slova, skládám věty, kreslím naše siluety

Nechci být jen kámoška, chci být něco víc, tak to prosím pochop, nejsem sice dokonalá ale ty si proste úžasný,

Ted koukám na stojan zapálených svíc

1. svíčka hoří z lásky, nechci aby dělal sis z ni vrásky
2. svíčka, to je zdraví tohle není výmysl, je to všechno podle pravdy

Prohlížím si obchod s bouchačkami, další svíčky nejsou důležité a ty bouchačky nejsou ještě nabité

Budu čekat co pak bude, moje tvář už pomalu rudne už se červenám, své oči zavírám a jen na tebe se usmívám

Vy to všeci víte, komu patří ten můj úsměv, ale ještě jednou pro velký úspěch

Tenhle úsměv patří tobě, já tu teď sním o svobodě

Chci být tam, kde jsi ty, byla bych s tebou klidně celý dny

Ale volnost ve vztahu je velmi cenná, a já chtěla bych ti být věrná

Stejně jako ty mě, přece nechceme  skončit na dně

A teď už se zase stmívá, a odbijí další hodina

já nechci stále čekat až se rozhoupeš až řekneš jen sorry. A já budu vědět ze mě nemiluješ

a ty mi stále dáváš naděje, venku zase leje ale presto chceš bejt pouze kamarád a chceš mě miít pouze rád

 a já už se na tebe nebudu vůbec smát, ale říkám, i když vím, jak to skonči, budu stále cekat a nebudu se s tebou loučit, nezavírej ještě oči, neotáčej se ke mně zady, já čekám tady na tvý rady

my to spolu zvládnem, budem jezdit krásným autem tak už  myšlenky mi nechtěj brat a nech si o mě aspoň zdát

A už naposled skládám verše,  vyjadřuji svoje city, možná  je to k ničemu ale teď na řadě si ty…

Chtěla jsem to udělat, bylo mi to jasný

Mám hlad a žaludek mám prázdný

Mé srdce chtěl si mi rozervat a rozhodnutí bylo rázný

Všechno bylo krásný, všechno bylo úžasný

Můj svět ovšem prázdný a vše okolo zrádný

Nebudu pozovat před zrcadly, nebudu lítat soukromímy letadly

Nechtěj me zklamat, sám musíš se rozhodovat,

Možná jsem tě milovala, možná jsem tě chtěla

možná jsem tě nesnášela a možná i zneužila

Říkám si, že nechci to, tak musím to skončit

Říkám si přece se nebudu trápit

Chtěla jsen na tebe zapomenout, jenže se to nedá

už jenom z toho, co bylo mé svědomí se zvedá

Myšlenky na tebe jen stále mám a nedají mi spát,

Jak ve snu si připadám, z té postele nechce se mi vstát

Vzpomínky na tebe, snaží se opustit mé tělo

Naše hříchy napravit by chtělo

Všechno chci to změnit jenom kvůli tobě

Nic z toho nedělala jsem jen kvůli sobě

Myslela jsem, že jsi upřímný, že budeš mě mít rád

Myslela jsem, že nejsi lhář, že budeš apoň můj kamarád

Teď vím, že nemá to cenu,

Radši na postel si lehnu

Byl si skvělý, byl jsi milý byl jsi sexy a netuším co dál

Prostě úžasný si mi připadal

Nespočítáš nic, co ze tvého srdce jsem si vzala

Nespočítáš nic co co možná ze srdce jsem ti darovala

Dívám se na odraz zrcadla ve tmě

Svým životem prosím veď mě

Využít mě, tohle byl tvůj plán

A teď jdeš zas o dům dál.Teď přemýším, jaké by to bylo kdybys se mnou spal,

všechno by se zmenilo, asi ani nevíš co bys hnedka udělal

Jak si na mně narazil, svého instinktu si hnedka využil, a možná si mě něco naučil

Chtěla bych být s tebou, vím že to nejde

Možná si myslíš, že mně to hnedka přejde

Ne to si vážně jenom myslíš, prostě to tak není

Tohle je pouze tvoje snění

Už mě to nebaví nevím jak dál,

Hrozně moc si mně zklamal

Vzpomínam na dny kdy jsem te viděla, na dny, kdy jsem tě poznala

Ale nejvíc na ty dny, kdy jsem te začala mít ráda

A né zas tak moc, jen jako kamaráda

Jenže pak se něco stalo

Srdce mi to rvalo

Oči se mi rozplakaly

Dlouho se pak neusmály

Byly jasný, ale hodně lesklý..prostě uplakaný

Málo lidí ví, co se mezi námi stalo

Nikdo si nevšilml, že to mezi námi vřelo

Šli jsme spolu párkrát ven

A pro me to byl vzdycky skvělý den

Možná jsme se znali málo

Ale něco ve mně říkalo, že to za to stálo

Jenže teď se všechno změnilo

Naše přátelství je pryč, všecho nám už stroskotalo ¨

Tohle jsem nechtěla, aby se nám to kvůli blbosti pohnojilo

možná

Možná si teď říkáš, když vzpomínky sčítáš

"to je hloupý, ale bouhužel pravdivý

Ty si mně jen vyuzíval, a ja ti to teď vyčítám

Možná si byl skvělý, ale nebyl si ke mně upřímný

Tohle mě faktis štvalo a taky mi to hodně ublížilo

Napsáno. 20.05. 2009

Byla jsem do tebe zamilovaná, ovšem nechtěla jsem byt nikomu nevěrná, milovala jsem člověka, kvůli tobě jsem ho opustila, miloval mě, ale bylo ti to jedno nevěděl jsi s kým jsem byla netušil jsi, co všechno jsem si prožila, využil jsi situace, nezjistil sis informace všechno budeš mít na talíři jako na hromádce

Mohl si mě mít rád, já netušila, že chceš být jen kamarád, milovala jsem někoho, koho vlastně neznám, nebyl jeden, co se mi líbil, je jich celý seznam

samozřejmě nebudu nikoho jmenovat, taky bych toho mohla litovat

některé ze seznamu si možná i znal i na svoje párty si je možná zval

jenže mě si vůbec nepoznal, jaká jsem byla a jaká jsem teď

chci tě poznat víc, teď mě svoji cestou veď

veď mě svou cestou, nechci aby měl si nějakou jinou

hodně lidí znám, ráda nové poznávám

ovšem ty se mi teď ztrácíš

všechno mi teď vyčítáš a všechno mi vracíš 

neměla jsem nikdy vše, co jsem kdy chtěla

dobře jsem tě neznala, ale vše pěkné v tobě jsem si našla

možná si mi srdce ukrad, možná si ho rozerval

vidím novou cestu, na tu cestu musím dál

nemůžu jít novou cestou bez tebe

promiň, ale já nemyslím jenom na sebe

procházím se po ulicích a přemýšlím co bude dál

kdyby se mi něco stalo chci aby ses o všechno postaral

chci, abys měl o mě zájem, chci, abys provedl mě rájem, abych nemusela o tobě jen snít abych nemusela se o tebe dělit

chtěla  bych, aby měl si mě rád alespoň jako kamarád

existuje hodně lidí, kteří tě maj faktis rádi kteří ti poradí kteří tě nezradí

kteří ti nevadí

i já jsem mezi němi, mezi holkami, kteří tě rádi svádí

roky plynou, kytky hynou, slunce zapadám a měsíc vychází a já cítím, že mi stále něco schází

„ano“ si to ty, ty mi scházíš tebe postrádám,

Svůj život, proste nic bez tebe nezvládám

Bez tebe to prostě nejde, tohle mě nepřejde a z matiky propadám

Věřila jsem ti, doufám ze se mi to vrátí

A zrovna od tebe, koukám na překrásné noční nebe

Nemyslím na sebe,ale na tebe

Na nás dva, jak jsme spolu na kapotě tvého auta

Je to jak hra, hra na lásku, na kterou se stojí fronta stojím na ni já a stojíš  na ni ty na lásku jsou velké fronty

Z jedné strany je to dobré, z druhé ne

Tohle nemůžu překonat, teď nastává obrat

Já vím, všichni máme chyby, nikdo není dokonalý, tohle nejsou sliby

Jsou to slova, možná tobě nevýznamná, ale mě pravdivá

Zapamatuj si to, hodit se ti to možná bude, já raději odcházím zadním vchodem

Jednou za čas se zas sejdem

Pokud budeš chtít, možná mě zas můžeš svízt

Zase možná bych ti mohla dělat společnost, ale nebude to na věčnost

Před tebou teď budu utíkat, možná se budu ukrývat

Před tebou budu se schovávat

Možná si mi srdce vzal, ale nevezmeš mi hrdost

Všeho kolem tebe mám už vážně dost

Už nemyslím radši na nic chtěla bych toho o hodně víc chtěla bych mít hlavně tebe,

Jenže vím, že to prostě nejde prostě mám smůlu už nevím jak dál

Jak pak si tě získat mám, prostě se to nedaří

I když se tak hodně snažím

Tohle je konec tak ti řikám zdarec už to nejde prose konec a sbohem

Možná jsem tě milovala, možná jsem tě chtěla, ale tohle musí skončit, nechci se v tom neustále topit.

Byl si skvělý, byl jsi milý, byl jsi sexy a nevím co ještě, možná to byl sen, něco se změnilo, byla jsem jak klíště, možná kvůli tomu se to celé pohnojilo

Možná chci na tebe zapomenout ale všechno s tebou je stále ve mně

Mé vzpomínky na tebe zůstanou ve mně navždy

Chci to změnit všechno kvůli tobě

Využil si mě, možná i zneužil a možná i něco naučil

Chci byt s tebou vím ze to nejde, tebe to přejde, ale mi nikdy… chápeš to nikdy

Byl si skvěly, byl jsi milý, byl si sexy a nevím co ještě… prostě to tak je a stále to tak bude… Nepřejde mě to … chápeš to nikdy

Vzpomínky zůstanou

Všechno mi tak připadá, že je to jen sen ráno se probudím a všechno bude stejné

Jenže je to realita, já ji nezměním

Věřila jsem všemu ale nejvíc tobě, jenže ty jsi mě zklamal teď vím, že věřit můžu pouze sama sobě, já se nezklamu

V tobě jsem se možná spletla a teď vidím jak pomalu slábnu všechno jsem to pohnojila já nemůžu dál ani nevím proč si mi tak skvěly připadal už mě to nebaví prostě je to nuda Moje tělo do velké tmy padá

Chtěla jsem na tebe zapomenout ale nejde to

Tebe ze své paměti nevymažu chápeš to ?? nikdy nechtěla jsem aby to tak skončilo, když to tak pěkně začalo možná se se mnou nebavíš a možná mě teď nesnášíš možná jsem otravná ale stále jsem to já tohle musíš pochopit že já nechci se trápit