Merenit Žena, 36 let / Litovel-Nasobůrky

Být milován a moci mít rád je jediné, proč stojí za to žít.

Než bez citu jak kámen v poli stát, je lépe člověku už mrtev být.

"PROČ!!!
Měla jsem se krásně,

dokud můj život nepřikryl mrak...

Tamný a bezcitný mrak-moje matka....

Ona mi ničí můj bezstarostný život,

ona mne ničí svými příkazy a zákazy.

Proč? Proč, ptám se, ale nedostává se mi odpovědi.

Jsou jen otázky, ale odpovědi k nim neexistují.

Proč? Proč, s ní musím žít pod jednou střechou?

Nenávidím ji tak proč?, ptám se dál.

Jak ráda bych utekla pryč...Daleko...Daleko od ní...

Ale neudělám to. Neudělám to, protože bych utekla i od svých přátel.

Od přátel co mne vždy drží nad vodou...

Drží mne, abych nespadla a neutopila se...

A za to jim děkuji. Děkuji a prosím je, aby mne drželi dál.

Drželi než se sama dokážu zvednout a odejít od vody kam mi hrozí pád.

Prosím přátele a prosím život.

Prosím ho ať je můj život lepší.

Prosím ho ať mi matka nebrání ve výhledu na slunce.

Prosím ho ať odpluje jako mrak po nebi pryč a nechá mne žít dál můj bezstarostný

život.

PROSILA JSEM, PROSÍM A PROSIT BUDU..."