Mildhouse - Blog | Bandzone.cz

Mildhouse Muž, 39 let / Brandýs nad Labem

Playlist je prázdný :(

Fanoušek Mildhouse si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.


Blog

I diktátor měl mít spravedlivý proces

Saddám Husajn se stal roku 1979 prezidentem Iráku za sekulární stranu, která prosazovala modernizaci a panarabský nacionalismus ve spojení se socialismem. S tímto zaměřením se stal vhodným nástrojem americké politiky proti islamistickému režimu v sousedním Íránu. S americkou podporou proti němu vedl válku s použitím zakázaných chemických zbraní v letech 1980-1988.

Americké administrativě tehdy nevadil autoritativní model Husajnovy vlády. Když se snahy svrhnout íránskou teokracii ukázaly marné, stalo se pro Američany potlačování základních lidských práv v Iráku zajímavé. U setrvávajících spojenců, jakým je například Saúdská Arábie, absolutistická moc panovníka, totální absence svobody vyznání ani brutální tresty za relativně malé delikty zjevně nevadí.

20. března 2003 vstoupily ozbrojené síly USA doprovázené kontingenty spojenců do Iráku pod záminkou, že Irák ohrožuje region a zbytek světa zbraněmi hromadného ničení. Nezávislé mezinárodní komise takové zbraně nenašly a neobjevili je ani američtí specialisté.

Husajnův režim se vyznačoval násilím proti náboženským a etnickým skupinám a mučením politických vězňů. Byl vystřídán okupačním režimem a posléze fiktivně suverénní iráckou vládní mocí. Je-li výstižné to, co se dovídáme od tamních dopisovatelů a pozorovatelů, dochází v „osvobozeném“ Iráku k násilí mimo jiné mezi náboženskými skupinami (zejména mezi sunnitskými a šíitskými extremisty) a k mučení politických vězňů. Obětí invaze a nově nastolených poměrů je pravděpodobně už víc než obětí Husajnovy brutality. Davy jásající nad domnělým osvobozením, očekávané již v roce 2003, se pořád nevyskytují. Část někdejšího protihusajnovského exilu (např. Fajsal Ismáíl a další účastníci nedávné konference Pražská výzva pro Irák) vidí americkou politiku v Iráku velmi kriticky. Saddám Husajn byl za svůj způsob uplatňování moci postaven před soud. Přesněji řečeno, byl zatím souzen za jeden konkrétní případ, kdy v reakci na pokus o atentát na svou osobu nechal usmrtit 148 šíitů v obci Dudžail. Ostatní, zatím neotevřené případy se potvrzeným rozsudkem smrti, který má být do 30 dnů vykonán, staly neaktuálními. Proto nebyla a nebude už řeč o amerických dodávkách mikroorganismů produkujících antrax a dalších složek chemických zbraní hromadného ničení používaných též proti domácímu obyvatelstvu. Nebude už asi před žádným tribunálem řeč o tom, že do Husajnova odepření poslušnosti roku 1991 (tedy do války v Zálivu) americké a britské úřady o zvěrstvech iráckého režimu věděly, ale protože šlo o spojence, nevěnovaly jim pozornost.

Pochybný proces

Celý proces s bývalým iráckým prezidentem je nanejvýš diskutabilní. Z prostoru Evropské unie a od mezinárodních organizací na obranu lidských práv, které se předtím zastávaly obětí Saddámova režimu, zazněly naléhavé výzvy nevykonat rozsudek smrti. Vedle humanitárních důvodů uváděných zeměmi, kde byl tento trest zrušen, se uvádějí důvody týkající se charakteru soudního procesu. O možnostech obhajoby obžalovaných se můžeme domýšlet z toho, že Husajnovy výpovědi o jeho spolupráci s americkými a jinými západními spojenci nebyly připuštěny. Tři obhájci z procesu s Husajnem a jeho spoluobviněnými byli zavražděni. Předseda tribunálu Abdalláh Ámirí, sám šíitský muslim, který by mohl být zainteresován na Saddámově přísném potrestání, přihlížel k argumentům obhajoby a byl 15. září 2006, krátce před vynesením rozsudku, na nátlak politických činitelů sesazen a nahrazen soudcem ochotnějším dovést proces k rozhodnutí, které bylo od počátku přinejmenším předpokládáno. Představa, že by soud dal za pravdu obhajobě, je v tomto případě snad nepředstavitelná. O nezávislosti soudu nemůže být ani řeči.

Je-li korektním způsobem, jak se vyrovnat s krutým diktátorem, proces, který se jeví spíše jako soudní fraška, pak můžeme do budoucna očekávat ve jménu spravedlnosti už cokoliv.

zdroj : MF DNES 

autor : IVAN O. ŠTAMPACH, autor je religionista

Je horší extáze nebo alkohol?

Otázka by se mohla zdát přihlouplou, kdyby na jejím zodpovězení nezáviselo rozhodování soudců a vyměřování trestních sazeb. V Británii se nyní tento problém snaží řešit za přispění vědy. Vládní komise navrhla přehodnotit a znovu kategorizovat škodlivost drog.
Extáze z pohledu zákona figuruje ve většině zemí v „nejvyšší“ skupině, tedy v kategorii nejnebezpečnějších drog. Je ale opravdu tak škodlivá? Jak je na tom ve srovnání s alkoholem nebo tabákem? Členové britského parlamentu dospěli k rozhodnutí, že stávající klasifikace drog neodpovídá a že je založena mnohem více na politických argumentech než na vědeckých poznatcích.

Výbor pro vědu a techniku při dolní komoře parlamentu (House of Commons) doporučuje, aby v kategorizaci látek založené na principu jejich škodlivosti byla například extáze přeřazena níž než alkohol a kouření. V Británii jsou nezákonné omamné látky řazeny do třech kategorií. Kategorie A označuje nejnebezpečnější látky. V ní je například heroin, ale je zde také zmíněná extáze. Ve třídě C je například marihuana, která je považována za nejméně nebezpečnou. Podle této klasifikace postupuje exekutiva. Závisí na ní mimo jiné i výše trestů za distribuci nebo držení těchto látek. Člen komise Evan Harris označil tuto stávající kategorizaci drog za něco, co vzniklo v roce 1971 ale co již ztratilo smysl. Ještě dál v tomto hodnocení situace jde Leslie King, člen poradního sboru pro zneužití drog. Tvrdí, že z vědeckého pohledu je stávající systém dobrým vtipem, který je akorát hodný toho, aby se dával u stolu k dobru pro pobavení společnosti.

Miska vah
Zpráva komise doporučuje, aby drogy byly setříděny na základě kritérií, které budou vědecky podloženy. Cílem by mělo být, aby veřejnost získala lepší představu o relativním nebezpečí, které jí z těchto látek hrozí. Politici mají ve svém požadavku jasno, chtějí novou stupnici nebezpečnosti a aby nové třídění vycházelo z vědeckých poznatků. Vědci v tom už takové jasno nemají. Tvrdí, že snaha rozškatulkovat hromadu tak různorodě působících látek a setřídit je do nějakého jednotného pořadníku, je vším možným, jenom ne vědeckým počinem.

Ve snaze zhostit se úkolu a dát dohromady novou tabulku nebezpečnosti, vyšel parlamentní výbor z dřívějších publikací psychofarmakologa Davida Nutta z Bristolské university. Ve zprávě se praví, že potenciálně nebezpečné drogy se posuzují podle třech hledisek. zdravotní hledisko z pohledu škodlivosti pro uživatele, schopnosti navodit závislost, a sociální dopady spojené s užíváním dané látky.

Professor David Nutt z University of Bristol.
Podle těchto tří kritérií bylo za pomoci psychiatrů, chemiků a dalších expertů seřazeno dvacet drog. Na samý vrchol seznamu se dostaly heroin a kokain. Extáze se v této klasifikaci propadla ke dnu tohoto seznamu. Alkohol si výrazně „polepšil“ a zaujal pozici na místě pátém. Také tabák se nemusí za svůj výkon v nebezpečnosti „stydět“, neboť si vydobyl příčku devátou.

Angličtí zákonodárci udělali počin, který je záslužný a který zřejmě nejlépe vystihují slova Michaela Gossopa, odborníka na drogy z King"s College London: „Je to nejlepší klasifikace drog se kterou jsem se kdy setkal“. Tady by mohl článek končit, ale nekončí. Musíme si uvědomit, že toto nové škatulkování, ačkoliv jej dělali vědci, není tříděním vědeckým. Proto se vědci v hodnocení pořadí drog nebudou schopni ujednotit. Nový systém má ale také několik výhod. Je flexibilní. Ukáže-li se, že některá z látek má například na sociální sféru horší dopady, než se soudilo, postrčí ji takový vědecky podložený poznatek v seznamu o něco dopředu. I když se tedy nejedná o vědeckou klasifikaci, je tento systém hodnocení drog pro britskou vládu přínosem. Má racionální základ a je lepší mít něco, než nemít nic. Z komentářů uveřejněných ve vědeckých časopisech je patrný respekt a uznání těm, kteří se pokusili dát hodnocení drog na vědecký základ. I když všichni vědí, že jde spíše o počin symbolický.

Prameny: Guardien, Nature, University Bristol

Tabulka:
1. Heroin
2. Cocaine
3. Barbituates
4. Street methadone
5. Alcohol
6. Ketamine
7. Benzodiazepines (e.g. Vallium)
8. Amphetamines
9. Tobacco
10. Buprenorphine
11. Cannabis
12. Solvents
13. 4-MTA
14. LSD
15. Methylphenidate (Ritalin)
16. Anabolic steroids
17. GHB
18. Ecstasy
19. Alkyl Nitrites (poppers)
20. Khat

Zdroj : www.osel.cz