Fanoušek Moaré si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.
Strom roste,
už bydlím v polovině,
vztahuju ruce
ve větvích
vzdor nevývratné spoluvině,
z holuba sníh.
Po zimě ze starých fotek
škrtám slova zbytečná
a řeka zůstává
jenom v mých představách
netečná.
A zatím co strom,
domovní šeď
obrůstá slovem
právě teď.
Dřevem i kůrou,
ve zbytku noci
sepíšu testament
"Sám sobě noční můrou"
Ale až vybledne poledne,
schovám se zase do živých snů
v neúprosné korektuře
dnů.
kakofonie [-ny-, řec.] 1. hud. nesouzvuk, neorganický shluk tónů; 2. jaz. nelibozvučné prvky nebo skupiny hlásek v řeči - kakofonie - nelibozvuk (hromadění sykavek) ; opak eufonie
eufonie [-ny-, řec.], libozvuk, libozvučnost - 1. jaz . nauka o kvalitě zvuků a jejich sekupení; užívá se při nácviku správné hlasové a mluvní tech.; 2. liter . est. působivé uspořádání hlásek v um. projevu, zejm. ve verši. Um. účinku se dosahuje buď potlačováním výskytu určitých hlásek nebo hláskových skupin, nebo naopak častějším využíváním hlásek jiných: . . . a tráva vstávala zrána na hradbách (K. Biebl). Opak kakofonie.
