nodawe Muž, 29 let / Výsluní

I´ll be happy only with her, but she don´t believe it...

Největší proti mého já považuji za to jak se dokážu tak rychle zamilovat, taky to že mě baví za láskou každé ráno vztávat ...Proti ve mě mám za to že se zamiluji i když Lásku dávno mám, vím to protože to právě prožívám...Dá se říct že konečně mám štěstí, ale asi si namlouvám city, nebo nevím jak popsat jednu větu jednou pěstí a nebo myšlenky krytý...Opravdu mám smůlu protože ta o kterou mám zájem bohužel chce někoho jiného lidi, no mám jí moc rád, vím že vás to nezajímá a měl bych na to srát, ale potřebuji to ze sebe dostat pomocí tohodle stylu, bohužel či bohudík, chtěl bych to řešit ale na to už nemám sílu...Prostě pro jednu z nich každé ráno řve mi budík....No doufám že to nechápete stejně jako moje dočasné Já, i když pochopit se to dá...Vlastně je to srozumitelné, ale kdo by četl ty věty pekelné...

1.Sundej si ty Růžový brejle,láska je jen lež!udrží tě jako špejle,když máš vraha v zádech!Jsi zamilovaný,nebo zamilovaná,láska tě stejně spálí,je totiž osudem zkorumpovaná.Láska je zbabělá a zkažená,klame vše co vidí,pak je uražená,když pro NI volají lidi...Růžový brejle ti napomáhají vidět jen jeho,nebo ji,pak s tebou vyjebají a proti tomu protestuji.Musíš si je sundat a vypadat jako realista,chceš vidět zase růžově všechny místa,ale láska s osudem jsou neohrabané svině,sundáš brýle a oni ti vezmou všechno...Jsou jako tvoje tchýně,s tím,že poslouchá techno!Chtěl bys od nich vše,ale nemůžeš mít víc,jsi jenom ten co se pohybuje kousek od hranic...
2.Myslíš,že máš všechno,a pořád nemáš nic,nakonec jsi rád,že ti to vydrželo aspoň na měsíc...Potom příjde jen to doufání a pochyby a ty si s pláčem můžeš říkat jen to "KDYBY"!Sundej si ty Růžový brejle a začni se chovat normálně jako ostatní,řekni si "život jde dál a my máme jen pár dní".Říkám ti,že ten život se k tobě chová jako svině a ty sis toho všim,že se k tobě nechová jako tvůj tým...Uděláš pro ně vše a jsou tvím vším a ani se ti odvděčí jen pár slovy a to mě nejvíc žere a nejvíc bolí...Pak ti zbydou jen pro pláč oči,kolem sebevraždy se ti celý život točí.Nevíš co máš dělat dál,když ti ten zmrdskej život další šanci odebral...Myslíš na ně jak líbáš jejich rty,ale zlato, narovinu jsou to jen a jen sny...!
3.Sám chodíš po ulici se sklopenou hlavou potkáváš další cvoky,co zahrnuji do této poslední sloky...Nevíš co dál,máš ruce v kasách,nevíš co dál,vidíš tvůj život v kapkách...Život ti vzal Růžový brejle co jsi na nich závislý,to že jsi debil jsi si naprosto jistý!Na hlavě kapuci a jen krátká slova a věty...vycházejí z tebe jako týdeník Květy.Život je svině-to říkáš pořád a začneš brát třeba pervitin,padáš z tvé cesty zahalil tě stín...Začínáš chápat že jsi ztracená dcera,ztracený syn!Sundej si ty růžový brejle,copak ti je tak málo?!Už konečně tě pan Štěstí opustil...A co ti za to stálo?...Jsi jen další osamocené stéblo slámy v obrovském poli a myslíš že má láska nejvíce slávy,ale pravá láska ta opravdu moc bolí!