onkle Muž, 38 let / Liberec

Pro všechny milovníky hudby z vesmíru byl 31. leden 2009 dnem, kdy měli ve svých deníčcích poznamenáno: 20:00, harcovské koleje, blok A, Klub Vlak, vystupující: Drobný za bůra. Ano, tato liberecká legenda opět vystoupila na harcovských kolejích, ale nebylo to U Váchy, jak je zvykem, nýbrž v novém hudebním klubu Vlak…

Do Vlaku jsem dorazil pár minut před osmou večerní. Hned po příchodu mě zarazilo, že v klubu bylo lidí zhruba tolik, kolik mám na ruce prstů. Nástroje a ostatní vybavení také nebyly na svém místě, takže jsem si šel sednout, objednal kolalokův nápoj a pustil se do rozhovoru se spolusedícími. Jak tak rozebíráme všechny možné a nemožné problémy, hodiny ukazují 21:10 a z beden se začíná valit zvuk. Bohužel to byla jen zvuková zkouška. Ta pravá koncertní show začala zhruba o půl hodiny později. V té době bylo již v klubu přece jen o pár desítek lidí více.

Pokud posluchač nemá rád příliš mnoho změn v playlistu, jsou Drobný za bůra ta pravá kapela pro něj. Viděl jsem je již asi podesáté, ale vždy zahráli stejné skladby. Což neberu jako negativum, ba naopak – na koncert této kapely jdu právě kvůli takovým hitům jako je Hovno, Madla, To jsem ale pěkné éro, Mackočka atd. Drobáči zaujmou nejen hudební produkcí, ale i jejich vizuálními a pohybovými schopnostmi. Roboti ve spreji hráli kolem hodiny a půl a závěrečnou písní byla nestárnoucí romantická skladba Alpa.

Když to shrnu, tak koncert sice nepřinesl nic nového, ale svůj vysoko nastavený standard si tihle pánové drží s přehledem. A můžu vás ujistit, že to rozhodně nebyla moje poslední návštěva veřejné produkce této kapely.

P.S. Jelikož jsem tvor nepoučitelný, opět se mi stalo, že jsem přišel na koncert s vybitými bateriemi, takže jsem stihnul nafotit pouze pár snímků. Tímto se omlouvám všem, kdo se těšili na fotky a slibuji, že se pokusím polepšit.

Fotogalerii z této akce najdete zde!

NAPSÁNO PRO LIBERECKÝ HUDEBNÍ PORTÁL

"Dne 21. ledna jsem byl svědkem převelikého hudebního zážitku, který nemá v současném světě muziky obdoby. Byl jsem totiž pozván na zkoušku místní vycházejíci hvězdy v podobě kapely Pytel Hoven. Profesionální přístup byl vidět hned na první pohled. Kluci přišli do zkušebny, naladili nebo podladili nástroje, kdo se v tom má vyznat že?

Již od prvních tónů bylo jasné, že nejsem na návštěve u Evy a Vaška, ale u party kluků, kteří do hudby vkládají celé své srdce (Sakra to je fráze jak od sparťanskýho ňoumy tfuj). Ale zpět k hudbě. Z kytarových komb se valily zvuky připomínajíci trash rockenroll smíchaný s propracovanými a důkladně secvičenými kytarovými sóly alá Jimi Hendrix. Baskytarista se též nenechal zahanbit a drtil tu svoji basu tak důkladně, že z ní málem nic nezbylo. Mistr bicman zase mlátil do těch svých škopků s takovým důrazem a rychlostí, že jsem se obával aby si ty bubny nerozbil na prach. Zpěv byl sice zpočátku nemastný a neslaný, ale po probuzení hlasivek ve zpěvákově hrdle se z bedny začal ozývat řev připomínajícího jelena v říji a medvěda s těžkou kocovinou. Prostě to byl riot první třídy.

Na členech kapely bylo vidět, že se sebedůvěrou problémy nemají a jejich originální gesta a pózy při hře toho byly jasným důkazem. Můžete tuto kapelu nazvat jakkoliv, ale to že jsou vycházející hvězdou hudebního nebe jim nikdo nevezme."

 

V pátek 18. října jsem se po dlouhé době vypravil za kulturou a nemohl jsem zamířit jinam než do Bazooca Endzone Clubu na pořádnou dávku tvrdé muziky. Liberecké vystoupení bylo poslední zastávkou Madness Tour, které se zúčastnili kapely The Streetfigters, Crosscheck a liberecká Demaja… 
uvnitř fotogalerie + video


Do klubu jsem dorazil kolem osmé hodiny večerní a k mému překvapení jsem nebyl jeden z prvních návštěvníků. Že by se to tady konečně obracelo k lepšímu? Hrát se začalo kolem deváté hodiny a první, kdo vystoupil na pomyslná prkna slávy, byli The Streetfigters. Být první kapelou je vždy úkol nelehký, neboť publikum většinou nemá tu správnou hladinu nadšení a uvolněnosti. Ale pánové se s tím vypořádali, jak jim to je nejspíše vlastní a rvali do publika jeden hutný song za druhým. Zhruba po čtyřiceti minutách přišel čas na poslední píseň. Pak následovalo rychlé balení nástrojů a příprava kapely Crosscheck. Kluci pokračovali v nastaveném tempu a diváky v sále nenechali ani na chvilku vydechnout. Před písní Stand For Me pozvali na pódium kluky z Demaji a společně s publikem vytvořili pekelnou atmosféru. Klukům to šlapalo opravdu dobře, a tak se člověk ani nenadál a nastal čas na poslední kousek. V té době vládla klubem skvělá atmosféra a každý čekal na vrchol večera v podání domácí Demaji. Klukům se dostalo bouřlivého přijetí a v publiku to vřelo, jak v papinově hrnci těsně před výbuchem. Sálem zazněly jak starší kousky, tak i věci novější. Na song Nech nás bejt si kapela na výpomoc pozvala kluky z Crosschecku , takže se na pódiu opět děly věci velmi zajímavé. Vše tedy proběhlo bez problémů a konec tohoto HC večera nastal kolem půlnoci.

Co dodat? Snad jen více takovýchto akcí! Třeba se jednoho krásného dne dočkáme toho, že Liberec vstane z mrtvých :-)

Fotogalerii z této akce najdete zde!

Video: Nech nás bejt

NAPSÁNO PRO LIBERECKÝ HUDEBNÍ PORTÁL