Kurnik Koncertowy No. IV
Rok se s rokem sešel a 6. září 2008 se konal již 4. ročník místního punkového festivalu Kurnik Koncertowy. Oproti minulým ročníkům nastala menší změna v tom, že se nejednalo o open-air, ale o indoor akci. Bohužel pořádající Kohouti (Kohout plaší smrt)
počasí asi něčím urazili, protože loňský rok jim venku pršelo a letos zase bylo uvnitř nehorázné horko. Z tohoto důvodu bylo potřeba dodržovat pitný režim, což se dle mého názoru dařilo každému z návštěvníků na výbornou. Jistě se ptáte, jak to vlastně
celé probíhalo…
uvnitř fotogalerie
Zhruba v 16:00 začala hrát první kapela Kmen. Kluci pocházejí z Chebu a hrají hutný hardcore. I přesto, že nejsem milovníkem této hudby, mě zvuk linoucí se z reprobeden příjemně překvapil a naladil do té správné nálady. Být první kapelou na festivalu je
vždy úkol nelehký, ale Kmeni ho zvládli na jedničku, a tak byli po každé písni odměněni sice trochu tichým, ale určitě zaslouženým potleskem. Jen co Kmen dohrál svůj 45 minutový set, už se chystala na pódium další kapela Benjaming Band. Tahle kapela z
podkrkonoší hraje keltský punk a hraje ho více než skvěle. Kluci z Benjaming Bandu to rozjeli hned od začátku a melodický punk okořeněný dudovým nástrojem rozproudil v publiku první menší pogo. Jejich 45 minut uteklo jako voda a na pódium už se chystala
nová liberecká hc kapela s prozatimním názvem Wilda Crew. Kluci předváděli show, která k této hudbě patří. Takže po chvíli nebylo panu basákovi vidět do obličeje, protože ho zakrýval hustý vlasový porost. Poté přišla na řadu kapelka Heebie Jeebies. Pánové
odlehčili atmosféru v klubu svým veselým ska-punkem. Týhle partičce to šlapalo pěkně a když se k tomu přidaly zpěvákovy poznámky mezi písničkami o všem možném, bylo o zábavu dalších pětačtyřicet minut postaráno. Po posledním tónu opět nastala všem již
dobře známá situace v podobě odchodu jedné kapely a již chystající se další.
Tou byla liberecká partička Underground Theater. Už při zvučení bylo všem jasné, že tady se bude klást důraz na bicí nástroje, jelikož dvoje bicí nejsou na českých pódiích až tak moc často vídanou záležitostí. Další zajímavostí bylo, že se jednalo o druhé
vystoupení Wildy za bicíma a to ho ještě jedno čekalo. UT hrajou též tvrdší odnož pop-music, takže sálem opět zaduněla basa jak o závod a zpěvu rozuměli jen skalní fanoušci. Dáma a pánové do toho řezali, jak to šlo, až se prořezali na konec svého setu. Po
nich vlétla na scénu krkonošská punková banda VHS. Volné Hudební Sdružení jsem viděl naposledy někdy před dvěma lety, tak jsem byl zvědav, jak jim to hraje v současnosti. A hraje jim to opravdu hezky. Kluci předváděli klasickou punkovou show, bohužel jsem
neviděl celý set, protože mě přemohla žízeň a byl jsem nucen se jít občerstvit na bar. Po VHS přišel na řadu Spínací Špendlík. I když tahle kapela existuje již 7 let, na Kurniku jsme ji měli možnost vidět poprvé. Já jsem bohužel o půlku vystoupení přišel,
protože jsem byl stále na občerstvení, ale když jsem dorazil zpět, vládla v sále skvělá atmosféra – punkáči pogovali jak o život a Spínáči prali do rozdováděného publika jeden song za druhým. Po nich přišla na řadu místní punková stálice kapela Kohout
Plaší Smrt. Kohouti hráli skladby s energií jim vlastní, takže i při tomto vystoupení si punkáčí a punkerky moc neodpočinuli. Sálem zněly jak starší písně, tak i skladby z posledního alba Duševní Výluka. Po pánech co plašej smrt, byla na řadě ústecká
klasika Houba. Tahle punkrocková banda je vždy zárukou kvality a ne jinak tomu bylo na Kurniku. Pokud někdo ještě nestihl propotit své triko, teď měl skvělou příležitost. Hity jako Na měsíc, Je to tak čí závěrečné Pádlo se i zde plně osvědčily.
Festival se blížil ke svému konci a před námi byly poslední tři kapely. První z této trojice přišli na řadu Nežfaleš. Bohužel na Nežfaleš už v klubu nezůstalo moc lidí, což je škoda, protože jejich punk´n´roll stojí určitě za poslech. Pánové si z toho ale
moc velkou hlavu nedělali a hráli, jako kdyby sál praskal ve švech. Slyšet jsme mohli jak starou klasiku typu Nože a karty, tak i nové vály z alba Ber dokud dávám. Po Nežfaleš zahráli i jejich kamáradi ze ZakázanÝho Ovoce, pro které byl Jablonec druhou
zastávkou na jejich turné k novému albu Není co řeshit. Z tohoto alba zahráli kluci pecky jako Irská či Salát. Jelikož jsem už v tuto dobu byl silně pod parou, tak vám podrobnější popis nejsem schopen dodat… Poslední kapela večera, kterou měli být N.V.Ú.,
bohužel nedorazila, takže Zakázaný Ovoce nám celý festival uzavřelo.
Asi jedinou slabinou akce byla její návštěvnost, což už je ale v našich končinách obvyklá věc. Závěrem chci pozdravit všechny kapely a někdy někde na koncertu naviděnou.
Fotogalerii z této akce najdete zde!
NAPSÁNO PRO LIBERECKÝ HUDEBNÍ PORTÁL