Jak uchopit, či pochopit úlohu tak kontroverzní osobnosti, jakou bezesporu byl Adolf Hitler, v dějinách lidstva? Existuje mnoho pohledů a mnoho názorů na něho samotného i celou epochu jeho vlády, působení, dění okolo něj, nebo jím
zapříčiněné, jím způsobené. Domnívám se, že alespoň pro pokus o objektivnost našeho pohledu na jeho úlohu v dějinách, je zapotřebí se seznámit s jeho cestou na vrchol. Takový vrchol jak jej všichni známe, jak se o něm učí již děti na základní škole. Je
nutné pochopit pohnutky, které ho vedly k jeho jednání, činům a přemýšlení. A právě tyto mají kořeny v jeho minulosti, dětství a celé cestě na zmiňovaný vrchol. Je pozoruhodné, že člověk, který přišel a celý život zasvětil jedné z největších nacionálních
myšlenek v dějinách Německa (možná i světa), nebyl vůbec německé národnosti. Je původu rakouského, židovských rodičů. Z Rakouska se vydává po smrti své babičky, která se o něj jako poslední žijící starala, do Německa, jako ne příliš úspěšný umělec-malíř.
Nechme stranou otázku, proč nedosáhl uznání a proč žádné z jeho děl nebylo nikdy vystaveno. Důležité je, že on sám viděl důvod v majitelích tehdejších uměleckých galeriích, kterými byli povětšinou židé. Již jistě cítíte náznaky původu jeho nenávisti k
této minoritě. Po první světové válce vstupuje do politiky. Jeho názorům, všemu co chtěl prosadit za myšlenky velmi pomohla tehdejší hospodářská krize. Lidem se v nejisté době velmi zamlouvala myšlenka silného národa, silného Německa, silné „vyšší“ rasy.
Jeho touha zbrojit a budovat dala práci spoustě nezaměstnaných a Hitler začal být oslavován. Uvědomme si i jeho rétoriku, schopnost pouhým slovem uchvátit davy, kterým i třeba pravý význam jeho slov zůstal utajen. Mohli bychom se rozhovořit i o působení
čisté fonetiky na smysly a vnímání člověka, ale to je jiná úvaha. Ani není předmětem našeho bádání Hitlerův další postup, či příběh. Pozastavme se nad prvotní otázkou. Jaká je úloha bytosti, obecně a dle všech lidských měřítek chápané jako kruté a
jednoduše zlé? Jaká je její úloha v dějinách našeho, ve své podstatě dosti chorobného, lidstva? Faktem zůstává, že je pro další generace podnětem k přemýšlení, kam, do jakých extrémů až může zajít onen lidský, morální, duchovní a duševní vývoj. Jakých
zvěrstev se může dopustit „vládce světa“ – člověk. Nabádá mě k přemýšlení o tom, jakým právem se za něj považujeme. Dále se neskrývejme před tím, že mnohé z jeho „zlých“ a krutých myšlenek, názorů a ideí není vůbec pohřbeno ani zatraceno v myšlence obecné
Hitlerovi špatnosti. Nechci se pouštět do soudů Hitlera, jeho současníků a souputníků ani dnešních stoupenců nacionálně socialistických myšlenek. Pouze se snažím o předložení invektiv pro úvahy nad tím, zda pro nás má dnes Hitler význam, jiný než jako
symbol zla a smrti a jiný než jako vůdce, za kterého je i dnes určitou skupinou lidí považován. Nezapomínejme, nepřehlížejme. Zřeme, že lidstvo je stádo, které jde vždy za vůdcem, který se nedrží pravdy, ani za ní nemusí stát, či ona za ním. Jeho působení
na dav není založeno na dobru a jiných velmi nejistých hodnotách. Jde jen o jeho sílu, um lhát masám, um zaútočit (slovně a ideově) na nejslabší lidská místa a „zbožštit se“. Na podobném principu jsou založena v podstatě všechna monoteistická náboženství.
Hitler sám sebe stanovil „bohem“ národa německého. Jeho význam, nadto přínos, vidím ve varování: Jsme slabý živočišný druh. Schopný jakéhokoli zvěrstva, porušení všech „správných a lidských“ hodnot, které si stanovujeme a vymýšlíme, jen když se objeví
„bůh“ a přikáže nám to. Lidé!, vzchopte se, nebo okamžitě vymřete! Hitler? – minimálně podnět k přemýšlení nad spoustou témat. Stejně jako filosof Nietzsche žádám o přehodnocení všech hodnot.
On
