Vliv masových médií na uměleckou tvorbu
Název práce:
Vliv masových médií na uměleckou tvorbu, adaptace knihy Alenka v říši divů od Lewise Carrolla ve stejnojmenném filmu Tima Burtona
Úvod
V úvodu seminární práce zdůvodním výběr tématu Alenka v říši divů, uvedu základní hypotézy a cíle práce.
Téma mé práce je Alenka v říši divů. Klasickým dílem k analýze je kniha, kterou napsal Lewis Carroll v roce 1865. K analýze adaptovaného díla jsem si vybrala film režiséra Tima Burtona Alenka v říši divů z roku 2010.
Téma práce jsem si vybrala z důvodu znalosti obou děl. Kniha od Lewise Carrolla mě provázela dětstvím a film Tima Burtona jsem nedávno shlédla v kině. Po tomto kulturním zážitku člověk zákonitě začne srovnávat adaptaci s klasickým dílem. Tato seminární práce mi tedy přišla jako vhodná forma k vyjádření mých poznatků a k hlubšímu zamyšlení nad problematikou ovlivňování umělecké tvorby masovými médiemi.
Cílem adaptace bylo pozměnit celou linii příběhu a nalézt zde konflikt dobra se zlem, který v klasickém díle není ústředním motivem. V adaptaci je také pozměněn věk hlavní hrdinky. Zatímco v knize byla Alenka malým děvčetem ve věku odpovídajícím sedmi až deseti letům, ve filmu se setkáváme s devatenáctiletou slečnou, která se má zasnoubit. Prostor věnovaný jednotlivým postavám se také různí v klasickém díle
i v adaptaci. Některé postavy chybí, jiné jsou ve filmu navíc. Cílem mé práce je zjistit, jak masová komunikace a její zákonitosti ovlivňují způsob zpracování adaptace a také její nový obsah.
Vymezení adaptace
Americký film režiséra Tima Burtona Alenka v říši divů (v originálu Alice in Wonderland), který byl natočen v roce 2010 produkovalo studio Disney. Žánrově je film nečastěji přiřazován k rodinné fantasy. Scénář napsala Linda Woolverton, hlavním kameramanem byl Dariusz Wolski, hudbu k filmu zkomponoval Danny Elfman. V hlavních rolích se představili Mia Wasikowska jako Alenka, Johnny Depp jako Kloboučník, Srdcovou královnu si zahrála manželka režiséra Helen Bonham Carter, do role Bílé královny byla obsazena Anne Hathaway.[1] Film o délce 108 minut měl českou premiéru 4. března 2010. Tento film se v České republice těší velké oblibě. Od jeho březnové premiéry do začátku května jej shlédlo skoro 350 tisíc diváků.[2]
Analýza klasického díla
Alenka v říši divů (u nás dílo též známé jako Alenčina dobrodružství v podzemní říši) je literární dílo anglického matematika a logika Lewise Carrolla (vlastním jménem Charles Ludwidge Dodgson), který jej napsal a posléze v roce 1865 nechal vydat v knižním nákladu. Knihu Carrol údajně napsal pro malou dívku Alice Liddellovou. Carrol je díky tomuto dílu a jeho pokračování s názvem Za zrdcadlem a co tam Alenka našla považován za klasika literatury nonsensu.[3]
Kniha Alenka v říši divů začíná ve viktoriánské Anglii. Sedmiletá Alenka je poněkud znuděna knihou, kterou čte její starší sestra na břehu řeky. V tomto okamžiku Alenka zbystří bílého oblečeného králíka s hodinkami a následuje ho, až spadne do králičí nory. Poté se ocitá v podzemní říši známé jako říše divů. V říši divů zažívá nesčetná dobrodružství. Často se zvětšuje a zmenšuje. Těchto efektů dociluje pojídáním zákusků, pitím neznámých tekutin či pojídáním kousků muchomůrky červené.
K nonsensu odkazují zejména verše, které jsou součástí příběhu. Nonsenticky vyznívají především situace, kdy se Alenka snaží recitovat verše a posléze je jí sděleno, že tak recitovaná báseň nezní.
Při svých dobrodružstvích potkává Alenka řadu zajímavých postav. Mezi výrazné postavy patří modrý Houseňák, který pokuřuje z velké turecké dýmky. Houseňák dívce poradí, jak se zvětšit a zmenšit s pomocí hřibu. Alenka se dále setkává se Zajícem Březňákem, plchem Sedmispáčem a Kloboučníkem na čajovém dýchánku, kočkou Šklíbou, která se stejně nevyzpytatelně objevuje jako mizí, Vévodkyní jejíž dítě bylo vepř. Na svých cestách říší divů se Alenka setkala také s krutou Srdcovou Královnou, která ji pozvala k podivnému kriketu. Místo koulí se odpalovali živí ježci a jako palice sloužili plameňáci. Na hřišti se dívka setkává s Gryfonem, který ji na rozkaz Královny dovede k Falešné Želvě. Želva jí poté vyprávěla, jak se stala Želvou Falešnou. Na oplátku pak Alenka líčila své příhody, které zažila v říši divů. V posledních dvou kapitolách se dívka stává součástí soudního procesu na dvoře Srdcové Královny. Soudce řeší, kdo ukradl koláče. Alenka je ke svému podivu předvolána jako jeden ze svědků. Posléze se dostane do sporu s královnou, která navrhuje stětí dívčiny hlavy. Alenka si však nenechá nic líbit a hájí se slovy, že celý dvůr je jen hromádka karet. V tento okamžik se probouzí na břehu řeky v blízkosti své sestry a poté ji vyprávěla podivuhodný sen o říši divů.[4]
Carrollovo umění logicky svázat absurdní příběhy světa v celé šíři a jeho znalost dětského chování přinesly jeho dílu světové uznání a jeho příběh se stal mnohokrát zfilmovanou a adaptovanou literární klasikou. V roce 1872 se Carrollovo dílo dočkalo svého pokračování, nazvaného Za zrcadlem a co tam Alenka našla.[5]
Analýza adaptovaného díla
Film Alenka v říši divů začíná dětstvím, kdy se Alence zdá podivný sen o říši divů, který vypráví svému otci. Rázem se však děj filmu posune o dvanáct let. Devatenáctiletou Alenku čeká zážitek, na který nezapomene. Když ji na viktoriánské zahradní slavnosti požádá o ruku Hamish, bohatý, ale přihlouplý syn lorda a lady Ascotových, sebere se a uteče pryč. Vydává se za bílým králíkem ve vestě, ve které má hodinky.
Bílý králík zmizí v noře a Alenky se zmocní zvláštní pocit, že jej musí následovat. Do nory však spadne a ocitne se v kruhové místnosti, která je plná větších a menších dveří různých tvarů. Z místnosti se jí nakonec podaří dostat, avšak až po vypití lahvičky s názvem „Vypij mě“ a po snězení koláče s nápisem „Sněz mě“.
Alenka se konečně dostane do říše divů, kde se setkává s celou řadou postav. Poznává potrhlého Kloboučníka, kocoura Šklíbu, houseňáka Absoloma kouřícího vodní dýmku. Seznamuje se také s podivnou Bílou královnou i její starší záštiplnou sestrou Srdcovou královnou, krutou vládkyní říše.
Mladá dívka se během poutě říší divů dozvídá, že jen ona je předurčena k tomu, aby přerušila vládu Srdcové královny a nastolila v říši mír tím, že zabije Žvahlava, tvora, který nad celou říší bdí. Na této cestě za mírem a dobrem zažívá různá dobrodružství. Po úspěšném splnění tohoto úkolu předá vládu Bílé královně a vrací se zpátky do viktoriánské Anglie, kde přijímá pracovní nabídku lorda Ascota v jeho společnosti, která obchoduje na Dálném východě.
Režisér vzal ducha původního příběhu a přetvořil jej v dílo, které není doslovným převyprávěním knižní předlohy, ale zachovává její myšlenku. Film využívá postavy, příběhové prvky i základní témata z Carrolovy knihy.
Celou linií příběhu se táhne konflikt dobra a zla, který není v Carrollově klasice tak zřetelný. Dobro je zde ztělesněno Bílou královnou, zlo naopak královnou Srdcovou. Film však dává náznak toho, že nic není jen bílé nebo černé (ve filmu srdcové). Je poněkud skeptický k otázkám vítězství dobra nad zlem. Obě válčící královny jsou zároveň sestrami. Srdcová královna je krutá a zlá, avšak Bílou královnu temné síly také lákají, ale zároveň ji děsí natolik, že se schovává za maskou přívětivosti a laskavosti.
Hlavní hrdinka je ve filmu oproti předloze o dvanáct let starší. Alenka tak v adaptaci působí reálněji a divák je schopen se s ní lépe identifikovat. Navíc je ve věku, kdy se mění osobnost člověka. Věk hrdinky rozehrává další zachytitelný motiv v příběhu. Alenka se s Kloboučníkem sblíží a v jejich pohledech je možné vypozorovat zvláštní erotické napětí.
Prostor, který mají jednotlivé postavy ve filmu, ovlivňuje z velké části jeho celkové vyznění a také vytváří řadu rozdílů mezi klasickým dílem a adaptací. Nejzřetelněji je tento rozdíl vidět na postavě Klouboučníka. V knize je Kloboučník postavou, která Alenku hostí na čajovém dýchánku a poté je účastníkem soudu. Ve filmu Alenka potká kloboučníka poprvé také na čajové sešlosti, ale poté ji provází celým filmem a je druhou nejdůležitější postavou ve filmu. Je Alenčiným jediným přítelem a je pro ni ochoten riskovat i život.
Závěr
Fimoví tvůrci přetvářejí původní vyznění knihy. Z malého bezbraného děvčete, které po většinou pasivně sleduje dění v říši divů, tvůrci udělali devatenáctiletou plachou dívku. Tato dívka je na začátku nesebevědomá, neví co chce, ale rozhodně ví, co nechce. Nechce Hamishe, dokonalého představitele viktoriánské, konzervativní společnosti. Alenka se postupem času proměňuje v sebevědomou mladou ženu a sbližuje se s Kloboučníkem. Avšak vztah mezi nimi není ve filmu vylíčen, lze jen vytušit podle jejich pohledů.
Na původní Carrollovu předlohu tvůrci filmu zaplétají novou dějovou linii a sice konflikt dvou stran. Dvou znepřátelených stran. Srdcové a Bílé královny. Nejsou to však strany zla a dobra, nýbrž zla a nepředvídatelné situace. Film dává tušit, že postava Bílé královny je velmi nestálá a bojující sama se svými slabostmi. Už jen její záliba v magii dává tušit, že se nespecializuje jen na tu bílou odnož.
Závěr adaptace je také odlišný od knižní předlohy. V knize se Alenka se Alenka vzbudí ze sna. Celý příběh je pojímán pouze jako fantazie malého děvčete. Filmová adaptace jen naznačuje a spíše oba dva světy staví na reálnou úroveň. Po poražení Žvahlava a Srdcové královny je před Alenkou rozhodnutí, zda setrvat v říši divů či se vrátit zpět do viktoriánské Anglie. Kloboučník ji uklidní, že se může vrátit, kdy bude chtít. Celý film končí záběrem Alenky na lodi, která odplouvá za obchodem a společnost ji dělá modrý motýl, nová fyzická podoba houseňáka Absoloma.
Carrollova Alenka v říši divů měla na angloamerickou pop-kulturu 20. století dalekosáhlý vliv. Adaptací filmových, divadelních či muzikálových je nesčetné množství. Čeští fanoušci scifi Matrix si jistě vybaví odkaz na toho dílo v hlášce „sleduj bílého králíka“ (follow white rabbit). Alenkou je ispirováno dílo Salvatora Dalího i písně Johna Lennona Glass Onion a I am the Walrus.
[1] http://www.nekultura.cz/film-recenze/alenka-v-risi-divu.html
[2] http://navstevnost-kin.sms.cz/index.php?P_id_kategorie=10998&P_soubor=%2Ftelevize%2Ftop20.php%3Fod%3D0
[3] http://cs.wikipedia.org/wiki/Alenka_v_%C5%99%C3%AD%C5%A1i_div%C5%AF
[4] Carroll, Lewis. Alenka v říši divů a za zrdcadlem. Praha: Academia, 2010.
[5] http://www.velkaepocha.sk/2009123011977/Alenka-v-Risi-divu-dilo-anglickeho-matematika-Lewise-Carrolla.html