Peanutka Praha

Jak se na člověku přes počítač pozná, že je nemocný? Začne se prohrabávat starými dotazy na fórech, neustále kontrolovat svůj Twitter a psát nesmysly jen tak. Navíc byly poslední dva týdny docela vtipné.

Po Kissáckém koncertu, který byl pro mě rozhodně letošní koncertní událostí číslo jedna (Dobře, nepočítám Ozzyho a Masters tradičně nestíhám (a taky pokud se nepotvrdí zpráva o koncertě GnR)), jsem se ještě s půlkou mozku nefunkčního jala přivítat hokejisty na Staromák. Přijeli, já si dala sprint na Churchilák, hodina španělštiny, sprint zpátky a ještě jim zamávat při odjezdu. Pokud vám uniká smysl mého konání, nejste samotní.

Ještě se chci ale vrátit k samotnému finálovému utkání a jeho důsledkům. Už při postupu do semifinále se najednou všichni měli o čem bavit, lidé začali vyvěšovat vlajky a nikdo najednou neřešil nějaké přitroublé představitele vrcholové politiky. A on to Vokoun zvládl vychytat, budeme mít stříbro! Další vlna zájmu o český hokej, i dámy, které nevědí, co je to hákování (bez legrace, tento dotaz položila blonďatá slečna s růžovými nehtáky za mnou stojící na staromáku). V pár odvážných hlavách se objevila myšlenka na zlato, ale nikdo si to nedovolil tvrdit ani s 50% pravděpodobností.

Najednou se zase z balkónů začalo ozývat GÓÓÓL, i když pár pomatenců raději běželo k Facebooku, aby to tam napsali. Pokud ten hokej někoho opravdu zajímá, tak při zápasu statusy jiných nejen, že nečte, ale ani k němu neodbíhá. Na koncertě se radovali společně naprosto neznámí lidé, byli jsme hrdí na svoji zaprděnou zemičku. žádně hádky levičák-pravičák,prostě máme "zlatý kluky".

Není to ironie, jak málo nám stačí k tomu, abychom si uvědomovali svoji národnost? Přitom je tak obrovský počet věcí, ve kterých jsme na světě opravdu nejlepší. A není to jen o pivu, i když ho MÁME nejlepší. Neustále lezeme do střev západu, když není plyn, tak s neoprávněnou nevolí i východu. K čemu? O nás se žádné Spojené Království, Francie nebo nedej bože Spojené státy nikdy nestaraly a ani starat nebudou, musíme se o sebe postarat sami. A cesta věčné sebelegrace je sice roztomilá, ale rozhodně ne účinná. Nic proti Švejkovi, vždyť to byl génius, ale občas je lepší mít ostrý loket než přiblbý úsměv.

Zpět k tématu, najednou lidi sami od sebe dokázali udělat hromadnou akci i bez použití již zmíněného zla - Facebooku. Pro vyléčení ze závislosti na něm doporučuji díl 3. řady IT Crowd; Friendface. "I feel so sociable". Ještě dva dny lidé řešili Rachůnka, Kašpara nebo Jágra s Vokounem, pak zase přišel mediálný výmaz mozků. Volby?!

Spousta mladých se řídila heslem "Vyměňte politiky". Tak volili VV, o kterých NIKDO nemá ani páru, co jsou zač, a Top09, kteří odešli z jiných stran, protože s nimi zásadně nesouhlasí a teď jsou velcí koaliční kamarádi. Takže ve výsledku tam je stejná banda trotlů, která tam byla poslední 4 roky, jen  s tím rozdílem, že se vyměnil Bursík za Johna. Vážně výhra. A televizní spot Přemluv bábu a dědu? Úsměv ve mě vyvolával snad jen Čecháčský spor ohledně označení bába, v některých regionech je bába naprosto normální označení pražské babičky. Jinak mi to přišlo trapné a zoufalé. Já, která jsem ráda, že jen tuším, jak funguje společnost, mám do života kecat někomu, kdo zažil nácky i komunisty?! Tenhle slogan je donebevolající puberťárna, která pozbývá jakékoliv racionality. Jak na svém blogu poznamenal bubeník UDG Jugi; "...a nechám si poradit od babičky, koho mám volit." Volby se holt staly módní záležitostí, a většina mladých zoufalců se nechá ovlivnit úsudkem jakéhosi tupce, který se pár lidem zdá "drsnej"

Jednou věcí ovšem byly letošní volby extrémně pozitivní. DSSS dostala naprosté hovno. Což jim také přísluší.

Když už jsem u té drsnosti, musím se zmínit o další velice zábavné historce. Jedna třída ze školy je právě na exkurzi v Katalánsku, hotel situován v extrémě známém Lloretu de Mar. A tři největší dilinky (nevím, jak jinak se vyjádřit) se rozhodly, že si na památku nechají udělat tetování. Namísto aby počkali do přeci jen civilizovanější Barcelony, zapadly do prvního krámu, kde se krom tetování dělaly ještě rusty a dredy. Bůhví, jaká byla tamní hygienická úroveň, ale fakt, že s "tatérem" ještě smlouvaly o cenu mé představě moc růžové nepřidá. Samozřejně nějaké rady ohledně péče o tetování nemohly ani očekávat. A vzhledem k jejich inteligenci se ani nezeptaly (když už to tetování tak moc chtěly, že si o tom nepřečetli ani řádku). A ještě lepší je, že jedna z nich si ony hvězdičky nechala udělat na ruku a druhá na obličej. Teď jen čekám, že za to dostane při příjezdu vynadáno od hysterických maminek jejich skvělá třídní. A co vůbec nechápu, když už by to byla nějaká "revolta", ale jedna měla slíbenou návštěvu Hellu.

Opravdu zábavné sledovat zoufalé jedince, jak se snaží zaujmout něčím tak strašně vyjímečným, že to má každý druhý. A aby jejich drsnost byla vidět, dalí si ji na obličej. Navíc z toho můžou něco chytit, to je taky hustý, no ne? Nejhorší na tom je, že většina, aby se před nimi neshodila, začne tvrdit, že je to fakt kůl. Zábava, vážně.