Report: UDG v Retru
Ve středu (to bylo 10.12.2008) jsem se konečně dokopala a došla jsem na nějaký ten koncert. Naskytli se zrovna UDG. Vítězové Coca-cola pop star, hrající pop-rock-art, popřípadě si to nazvěte dle svého. Překvapivě u vchodu stála řada fanynek, fanoušci byli v menšině, přičemž půlka z nich vypadala otráveně, zjevně sem museli jen aby se zavděčili přítelkyni. Tím nechci tyto Ústečáky nijak shazovat, je to jen suchý fakt. No nic, po vstupu do klubu, přičemž mi přišel velice sympatický krámek s tématickými předměty, hlavně měl sympatické ceny, jsem se zastavila u malého stolečku s hosteskou. Ten byl určen pro členy fan-clubu, kterým se může stát kdokoliv, kdo zakoupí originální CD, přičemž vstup byl zvýhodněn na sympatickou stovečku a dokonce jste mohli do VIP prostoru. Zajímavý nápad, jak zvýšit prodej svých alb, já jej velice oceňuji. Po čekání na předkapelu, která měla hodinové zpoždění, jsem byla velice nepříjemně překvapena. Zvuk skupiny No Heroes byl hrozný, navíc nějaká originalita nebo zajímavost nepřicházela v úvahu. A tak většina přítomných trávila čas u baru, či ve frontě na toaletu (fronta byla i na pánských záchodcích, brr). Zanedlouho nastoupili UDG, vyzbrojeni optimismem a zbrusu novým svíticím nápisem. Mně tedy nějak oslňující nepřišel, ale výrobcem byl fanoušek, tudíž proč ne. Svůj asi hodinu a půl trvající set okořenili hosté jako Honza Homola, Mc NuC nebo klávesák No heroes, jehož verze Kurtizány mě donutila uznat, že ta písnička není tak prvoplánová, jek se mi dříve zdálo. Zvuk byl vcelku vyvážený, jen prokejce mohla být trochu akčnější a ne tak jednotvárná. Kapela s hledištěm ochotně spolupracovala, a hlavně mu děkovala, což jsou pro mne velice důležité body, neboť my je dobrovolně živíme, tudíž by nás také mohli trochu odměnit. No, asi se na ně přijdu zase někdy podívat.