Lovosice
Nemám ráda tu svoji zatracenou nedochvilnost, i když teďka sem v tom byla docela nevinně. Ještě než sem vyrazila na sraz s Evou, zaběhla sem vrátit jakože flašky, abych měla o nějakou tu kačku víc. Myslela sem, že picnu, ten hloupej přístroj byl asi krapet unaven, tak se rozhodl trucovat. A když konečně dotrucoval, vyplivl mi lísteček s částkou, kterou sem nedokázala pochopit vzhledem k tomu, jak ty tašky byly těžký:)
Tak už si nějak sedíme ve vlaku, povídáme.. Paní, co s náma sdílela kupé, byla evidentně z naší společnosti nadšená. Ale tak měla mp3 a taky měla vyzutou botu:)
Dojely sme do Lovosic..
Jak je mým zvykem, měla sem opět velice podrobně načrtlou mapu. Hned, co sme vylezly z nádraží, sme se ptaly na cestu:D Zvláštní, a to sem jednu dobu koketovala s myšlenkou, že půjdu na uměleckou školu..
Poměrně plynule sme došly k Penny, což byl náš směrodatný bod, na stránkách Rock klubu Gambrinus bylo psaný, cituji, Pod centrumem vedle Penny. Koukáme na cedule, respektive Eva kouká na cedule, a to je samá Plzeň, Budvar.. do pytle:) Ale tak nevzdáváme to a procházíme kolem jakéhosi čehosi a na konci onoho se něco tváří jako náš cíl. Samozřejmě sme se odvážily vkročit asi tak za deset minut.
Hned po našem příchodu do téměř prázdný hospody se nás "ujal" jeden takovej více než mírně připitej mladík. Byl zajisté nesmírně solidární, přinesl jakýsi pozornosti, což si také vykládal jako automatickou pozvánku k našemu stolu. Potom mu ale došlo, že s náma asi nebude taková legrace, jak si pravděpodobně myslel, a opustil nás. Ano, byly sme vskutku zrzené:)
Postupně ale začali chodit lidi a první kapela hrála někdy po půl desátý. V tý době sme tam byly asi dvě hodiny a témata na rozpravu se pořád hrnula. Prostě hospoDÝNĚ!
Potom sme sdrcli stoly s jedněma lidma, kteří tam byli jako jediní ještě dřív jak my. Kupa místních, kteří měli "dýchánek" Franta Dan s Mílou Vendelínem se s náma dali do rozpravy.. Dozvěděly sme se hlubokomyslný věci o pražských předměstích a taky to, že střeva lítaj po stromech, vole:) A též nebyli příznivci jou jou s rovným kšiltem, stejně tak klubů s disko podlahou, disko židlema, disko světlama.. A o Krylovi sem si taky pěkně popovídali:)
Kolem půlnoci začali hrát AT, důvod našeho výletu - Jo, jasně, mocinky moc je lafínkujem (píše se to tak, ne?) MUCK (grrr)
Tak nějak během předešlý doby sme nebyly jakože pouze na matonce, takže když sem po nějakejch čtyřech a půl hodinách šla jakože pod podium, krapet sem si lítala (sem a tam a do zdi taky). Asi to vypadalo vtipně (trapně?) nebo tak, ale užívala sem si to a za tím si stojím:) Chlapci hráli parádně! Jen mě překvapilo, že tam bylo docela málo lidí, což mi přišlo škoda..
Už těch dioptrií je nějak moc, ale táta to chápal...:) Dneska, kde mohl, tak vyprávěl o jeho zážitku, když pro nás jel.."Sem takhle přijížděl po nějaký divný hrbolatý cestě, jedu kolem něčeho, co vypadalo jak taková ta rozpadlá továrna.. Tak vlezu do tý hospody a tam řvou nějaký svlečený potetovaný chlapi a do toho tam hopsá moje dítě" potom dodal "No jestli i nadále půjde v mecjh šlépějích...":)
Po koncertě sme ještě dostaly mrkev od strýčka Pornose, což mě velice potěšilo.. my sme totiž ty milé děti:)
Tytytyty
Bylo to príma.