Fanoušek Polett si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.
Připadám si jako gong. Ten prevít sval mlátí hlava nehlava.
Vedlejší účinky? Tachykardie!
Buch buch
Je to poměrně nepříjemná záležitost (buch buch)
Mou futuristickou náladu pěkně rychle vystřídala dekadence (buch buch) Kdyby se Rimbaud narodil o osm dní pozdějc, všecko by to vysvětlovalo.
Jela sem si takhle kolem Hvězdy, koukala na tu pláň a zaposlouchala se. Najednou sem balancovala s mimama na střeše a pořád mi před očima blikaly tenisky a baletní piškoty. A fotka. Blik. Blik. Blik.
Atari, atari, to je ta kapela šestihlavá, kterou já ráda mám. Mimo jiné způsobila včera to, že sme měli parádní večer, avšak než se dostanu ke kapele jako takové, je tu vzpomínka pro členy naší (tři čtyři) La kořen crew :))
Zajet si na koncert do Brna byl takový smělý nápad, kterého se zprvu chytlo poměrně dost lidí. V zárodku nás mělo jet asi deset, ale termín se blížil. Příležitost dělá zloděje a čas by si někdy zasloužil jít do kriminálu. A hlavně - čas sou peníze, který nejsou. Stručně a jasně, nakonec sme byli čtyři. Já, Eva a naši milí jeseničtí kamarádi - Honza s Kubou.
Mít rodinu roztroušenou tak různě po republice se vyplácí. Ještě víc se vyplácí mít hodnýho kmotra s hodným kámošem, kterej nám zapůjčil kvartýr. Posléze sem byla napadena, že zatajuju takovýhle informace, ale přece nebudu vlezlá, ne :P
Inu, po půl třetí sme se sešli s již jmenovanými jesenickými. Nejdřív sme je s Evou ani nepoznaly, jelikož oproti minulému koncertu nebyli bílí s krvavýma flekama po ksichtě (viz zabíjačka sobotní noci). Ale oni nás poznali hned, aby také ne, když sme ti "kamarádi z Brna" (chlapci mají žárlivé přítelkyně, pozn. redakce). Lež jak Brno, uličníci :)
Po ustavičném hledání obyčejné české hospody s normálníma cenama sme usoudili, že sme odkázáni na porce pro pacholata, které už takhle vyšly na kilo. Byla to taková pěkná hospůdka stylizovaná do středověku, a proto bylo o hodně snazší udělat nějakou tu ostudu. Pojmenovávat jídlo "Prsa panny Šárky" je opravdu príma nápad. Avšak takové fau pax se podařilo i dalším, opičí dráhu na tolalety absolvovali totiž všichni. Byla to šifra!
Klub Melodka byl pro nás další záhadou. Většina místních netušila, že existuje, popř ani netušli, že je něco jako Kounicova ulice. Ale vyjímka potvrzuje pravidlo, zastavili sme takového pána, který byl ochotný nám pomoci. Byli sme posláni k pravému rohu červeného kostela a "A musíte najít rovnoběžnou Veveří, to si pletu, Veveří“ Naše orientace byla ale natolik bravurní, že sme onen klub našli a ještě si šli posedět do sadu, nikoli parku. V parku sou lavičky a kytičky, v sadě najdete jen paní s dítětem na vodítku..
Každej sme nějakej. Honzovi narostly vousy (několik hodin sme s Evou dumaly o tom, co je na něm jiného, ale pak nám to Kuba absolutně suveréně oznámil), já praktikuju parkur (překážky nepřekážou), Eva hádá čas ze slunka (které bylo mimochodem úplně na jiné straně, než Kuba ukazoval) a Kuba je malej Bumbrlíček :D Zelená, modrej!!
La kořen
V tom sadě dosáhlo naše rejpáníčko skoro maxima a jako odčinění sme pozvaly hochy na čaj, ale jakmile ste uzřeli Malýho, jak to tam louhuje, tak sme byly zase doma :)) Honza nám také odhalil svou pravou tvář - krom toho, že sme konečně zjistily, že má vousy, měl ímou šátek na ruce. Tvařme se smutně :(
Tak a teď sme teprv na koncertě
K našemu údivu koncert končil o desátý, což sem už hodně dlouho nezažila. Pravda, začínalo se už v šest a hlavním tahákem byla místní banda Rattle Bucket. Ovšem naším hlavním tahákem byla pražská banda Atari Terror, kteří se ale vůbec netvářili, že by jako přijeli. Respektive nikde nebyli a až když pomalu odehrávala druhá kapela, přicházeli s tím svým nádobíčkem. Šťastné to shledání :)
Tak se to nějak připravilo, Ludvík si zapěl kousek Sky burning, kterou bohužel stejně jako pár dalších nestihli zahrát, a mohlo se začít. Atenciooone, bráva bráva :) Můžu tu machrovat s tím, že si pomatuju přesný pořadí písniček, skutečnost je taková, že sem si loupla suvenýr z podia :)
Brněnské publikum mě velice vřele překvapilo. Řádilo precizně. Troufám si říci, že to byla hodně dobrá atmosféra. Chvílema to bylo krapet pekelné, bum, prásk, bum a jedna taková pro mě důležitá věcička (když je dusno) na zemi. Šmátrala sem, šmátrala a už sem si mohla zase vesele inhalovat :)
Only věnovali AT Evě, jelikož slavila narozky. Sice to nebyla její neoblíbenější country pecka, ale byla hodně moc ráda. Tímto ti děkuji, Honzíku, žes to vyřídil a rovněž tobě, Ludvíku, žes to udělal :) Na shledanou, nezletilé fanynky :)
Waste si dal Kurz přímo v centru dění. Seskočil mezi ty dvě části, který se do sebe pustili. Fanoušci byli bezvadní, mně se to líbilo víc jak ve Futuru. V Brně bylo hodně lidí na AT poprvý, ale rozhodně ne naposled, co sem slyšela. Byla to mela. Brno dobyto.
Po koncertě sme si ještě pokonverzovali, popili. Mám ráda lidi, co se točej okolo týhle kapely. Jojo, byl to prostě vydařenej večer.
Při cestě do kvartýru sem ještě stihla nakrmit žraločky a vyjíst cesťákům vajíčka z bagety. Pak sme rozvinuli teorii o čínských houbách a u těhotné paní nás přivítal Ráďa v pyžamu. Ideální stav a den, na kterej budu ráda vzpomínat. Kuju pěkně.
Další kuriozitky z našeho výletu najdete na profilech fanoušků kryndy a smileErased
