slečna Jiná Země-Nezemě

devítiměsíční podivná
chvílema dlouhá chvíle

mraky z cigaretovýho kouře
občas ladily k jejím šatům
vadilo mi to
ale bylo to příjemný

člověk kdyby ji neznal
řekne že někdy uplně divně hází vlasama
a taky že jo
jenomže je to skoro pořád
a hrozně roztomile

dlaně kostlivců
inkoust v záděrách

oči trochu mosaz trochu marihuana
kdo by to zkoumal nějak blíž
že

a jak házela
vítr se nikdy moc nekamarádil s jejíma vlasama
a západy slunce
jí zapalovaly kůži

bůh když jí zamíchá
do karet do pití do cigaret
asi chce abyste se jí nevyhli
ne?

Na barevný papír lepím pohlednice
-Praha,New York,Londyn,Paříž.
Poté mizím zpět-do blázince.
Jen za lhostejnost,
uvěznit za mříž.

Zapalená cigareta
a pohádkové bytosti všude kolem.
Jen ve dveřích ta bílá silueta.
Zavřu oči a utíkám pryč-loukou a polem.
V paranoidním světě pohádkového blázna.

Snad najdeš pochopení.
Pro tvé utrpení.
Zemřít v zapomnění.
Stačí?!

Asi si to nezasloužím.

Přemýšlím a prosím
odměna-za co?
Tohle je asi všecko
- tak co?!

Nádávám na Boha
a jen tak,bez ustání.

Utápím se ve skleničce vína.

Vzal jsi mi přítele,víš?
Mám jen jednu otázku
*Proč já,proč zrovna já?!*

Každý den za něj zapaluji svíci,
pořád na stejném místě.
Aby věděl že tu jsem(ikdyž on už ne)
Pořád jen na něj/pro něj myslíc.

Nejsem taká,jakou se zdám.
Jsem jiná.
Jsem svá,jsem zlá,jsem..
stejná

Chybíš mi
tak jako nikdo.