Poslední předkolo jablonecké Stárpleje
Upraveno:Poslední předkolo letošní Stárpleje, 30. předkolo ve Stárpleji vůbec, se konalo 8. června 2013 v klubu Na Rampě.
Vystoupilo celkem pět skupin: Tamdoletma, John Silver, Sweet children, Headshot a In storm. Kolo se odehrálo v komornějším duchu, spíše v takové rodinnější atmosféře, zezačátku byl klub prakticky prázdný, ale po chvíli se přeci jen docela zaplnil. Porotu netřeba představovat, tentokrát v ní zasedli Martin Bauer st., Petr Jakimiv, Jitka Fialková a Jan Mikulička.
Jako první se představili Tamdoletma, turnovské duo, které zaujalo nejen názvem, ale i svou hrou. Folk-rocková akustická muzika v podání kytaristy a zpěváka Franty Jaroše a houslisty Vojty Tomáška. Svým vystoupením pobavili, svými texty zaujali. Předvedli, že dobrá muzika nevisí na bicích. A vlastně ani na elektrických nástrojích – housle i kytara byly akustické. Písničkářský nádech jejich tvorby, to je něco, co se Na Rampě nevyskytuje až tak často. Minimalistická kapela s velmi procítěnými texty, zkrátka nemohli nezaujmout. Jejich vystoupení bylo velmi živé. Vojta Tomášek předvedl se svými houslemi neuvěřitelnou show – nejprve na ně drnkal jako na ukulele, potom na ně hrál za hlavou – úžasná podívaná. I přes podladěné áčko, ke kterému se muzikant kajícně přiznal. Jitka Fialková byla vystoupením nadšena.
John Silver. Čtyřčlenné uskupení ze Smržovky, hrající výbornou rockovou muziku. Přesně ten typ kapely, z jejichž muziky u mě obvykle selhává jakákoli snaha o objektivní náhled, naskakuje mi husina a mozek nadšeně křičí „jo, tak tohle zatraceně jo!“. Zazněly celkem čtyři skladby, první skladba se jmenovala Pavouk, druhá Ptakulet. Dunivé bicí, výborné kytarové rytmy, dynamika, živost. Takto bych jejich muziku definovala, nicméně zde mi to zní jako prázdná slova. Třetí skladbou byla Teta z Tibeta. Tento název není nijak náhodný, zpěvák Jan Kovářík se nechal inspirovat tamní kulturou a předvedl hrdelní zpěv, kterým natolik fascinoval moderátora Martina Kadlece, který jej vytáhl na pódium ještě několikrát. Zpěvákův projev během této skladby byl pro mě nejzajímavější částí vystoupení – kromě zpěvu i předvedl i pantomimický tanec. Na konci písně si střihl krátké sólo i bubeník. Poslední skladba se jmenovala Gramec a byla trošku tvrdší než ostatní skladby, nicméně zajímavá. Martin Bauer st. se přiznal, že band před vystoupením zařadil do „klasického regionálního agro-metalu“, ale jejich vystoupení ho následně mile překvapilo a pobavilo.
Třetími vystupujícími byli Sweet children. Než si připravili aparaturu, moderátor Martin Kadlec si vytáhl zpěváka John Silver, který na jeho popud předvedl českou hymnu interpretovanou jeho hrdelním zpěvem. Po této vsuvce se Martin Kadlec jal vyzpovídat ústeckého bubeníka Sweet children, jehož rodné město překřtil na Ústí pod Labem.
Sweet children začali svižně hrát. Počáteční část první skladby mi trošku připomínala populární Známku punku. Ve skupině hrála jediná vystupující dívka večera, Anička Riedlová, která zároveň hraje ve skupině JunkAspekt, kteří v 2. předkole získali cenu diváků a cenu dramaturgyně klubu Na Rampě. Charismatický mladý zpěvák Vojta Drahokoupil roztleskal a rozezpíval publikum, připomínajíce odkaz Freddieho Mercuryho výkřikem „ I say heyo“. Vystoupení skupiny nemám co vytknout, přesně tohle čekám od koncertu mladé pop-rockové skupiny. Honza Mikulička to viděl podobně, zmínil ještě, že je na skupině vidět vliv Green day (já v tom slyšela trochu i Blink 182). Dvě fanynky Sweet children se vytasily i s ručně vyráběným plakátem s názvem kapely. Hezké gesto, které se v této podobě na Stárpleji objevilo poprvé.
Jako čtvrtí vystoupila rychnovské skupina Headshot. Na ně se přišla podívat již početnější skupinka fanoušků, kteří je podpořili i přímo pod pódiem. Kluci staví na klasických vzorech jako je Metallica, Slipknot, Slayer… Jejich muzika byla svižná a rázná, výjimkou byl pomalý nájezd písně I will walk. Skupina to pořádně rozbalila, kluci byli živí a zábavní. Skupina hraje rok a půl. Porota byla jejich výkonem popravdě řečeno konsternována. Inu, reakce Petra Jakimiva, který nad Headshot vynesl ortel, asi mluví za vše:
Poslední skupinou večera, poslední, která soutěžila tento rok o postup do finále, byli Instorm, čtveřice libereckých muzikantů – metalistů. Žánr jejich hudby šel odhadnout na první pohled – dlouhovlasí muži v černém. Skupina si vylosovala opravdu zajímavé pořadí – neboť loni to byli právě oni, kdo Stárplej zahájil, letos ji zakončili. Zahráli několik skladeb. Z jejich projevu byla znát inspirace oblíbenými českými Arakainy. Jejich muzika byla propracovaná, vystoupení mě bavilo.
Slovo si vzal znovu Martin Bauer, který krátce shrnul výkony všech kapel. První dvě pochválil, ač byly žánrově zcela rozdílné, obě měly skvělé texty a vtipné věci v aranžích. Kytaristům ostatních třech kapel doporučil, ať si pořídí pár efektů, protože jejich sóla zbytečně zanikají. Sweet children zhodnotil jako začínající muzikanty, kteří mají potenciál. U Headshot zmínil, že mají drive a své publikum. Tvorbu Instorm označil za „takovej brichtovskej styl“, čímž je dokonale vystihl.
Vyhlášení
- V tomto kole se vyhlašovaly kategorie nejlepšího baskytaristy a bubeníka večera.
- Jak řekl Petr Jakimiv, „nejlíp třískal do bicích“ Jakub Vojtíšek ze Sweet children.
- Na basu nejlépe hrál Eda Kezer z Instorm.
- Zvláštní cenu předsedy poroty předal Martin Bauer Honzovi Kováříkovi, zpěvákovi John Silver, za jeho hrdelní vokály.
- Cenu dramaturgyně klubu Na Rampě předala Milena Bauerová skupině John Silver.
- Cena diváků byla poprvé za třicet kol předána dvěma skupinám, které získaly stejný počet hlasů – Sweet children a Headshot.
A kdo se stal posledním finalistou?
Celkem 30 hlasů od ostatních kapel obdrželi Tamdoletma, po 10 hlasech obdrželi John silver a Headshot. Petr Jakimiv hlasoval pro John Silver, zbytek poroty pro Tamdoletma. Po celkovém sečtení hlasů byl vítěz zcela jednoznačný.
Absolutním vítězem a posledním finalistou se stala skupina TAM DOLE TMA.
Nyní tedy známe všech pět finalistů, kteří se utkají ve finále, které se koná 24. června 2013.
Vystoupí zde CZE-HUN, Bonebroke, 9431, Snap call a Tamdoletma.