Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.
sa to už naučte konečne!! by ste chceli zadarmo! vy! mačky!
bajdvej, jak sa da spoplatniť prečítanie tohoto blogu?
fakt. došli mi peňeži. prerobil som na šickom. pracujem skorozadarmo. aj v robote a aj koníčkovo. idem vyfakovať šicke cc a voľné šírenie informačiek na internete. internet bol vymyslený na kopírovanie informácií medzi dvoma počítačmi. fak ju ešte raz a dajte peňeži!
Legenda č.1
„Jó, já vždycky chtěl žít nonstop" povzdechl si starej Míša a nostalgicky si loknul z láhve. Nostalgicky ohrnul nosem.
Ve svý představě masturboval s velikým plastovým vocasem s klávesama na vrchu. Klávesy vydávali ječivé zvuky a imaginární dav před ním šílel a upadal do přímo onanistické euforie.
Jenomže Míša byl už na to příliš starej.
Myslel na časy, kdy ještě onanování nad instrumentální technikou bylo publikem ceněno. Teď již bylo pokládáno za anachronismus. Teď si publikum cenilo zejména koncept a vosobitost, a von nemoh nabídnout ani jedno, ani druhé. Dokonce nemoh nabídnout ani
instrumentální techniku. Jenom líbivý melodie a líbivej hlas. A ani ten hlas již nebyl tak líbivej jak v jeho mladým věku.
Pivo v láhvi zažbluňkalo.
Dveře se votevřeli.
Přichytla ho jeho ještě starší maminka. Spatřila ho, jak pije pivo z lahve a poslouchá přitom Franka Zappu.
Legenda č.2
Len máločo nám umožňuje chápať fenomén Pavol Hammel práve tak, ako samotný Pavol Hammel. Pavol Hammel nemohol tušiť, že sa stane pojmom. Pravdepodobne to Pavol Hammel ani nemal za lubom.
Keď sa narodil Pavol Hammel, ešte to celkom nebol Pavol Hammel, ako ho teraz poznáme. Na to, aby sa Pavol Hammel stal Pavlom Hammelom, musel prejsť dlhú a strastiplnú cestu, po ktorej Pavol Hammel nebol už
nikdy rovnaký Pavol Hammel, ale už to bol Pavol Hammel v inej podobe.
Dnes je Pavol Hammel čosi neobsiahnuteľné, porovnateľné azda iba so samotným Pavlom Hammelom z inej doby. Doba už nikdy nebude rovnaká potom, čo na nej Pavol Hammel zanechal svoju charakteristickú Pavlovsko Hammelovskú
stopu.
Legenda č.3
Slečna Marika rozširovala a zužovala zrenice podľa vlastnej ľubovôle. Asi aj preto ju zvolili ako kľúčovú postavu trikového filmu Eďser volt nemvolt a kurva arabela. V ňom hrala éterickú žienku poletujúcu ponad zarosenou lúkou a snívajúcu o
vyššom rosnom bode.
Výsledné poučenie tejto drámy spočívalo v hesle "Nešprtaj sa v nose!". Slečne Marike to prišlo priveľmi vulgárne prízemné, preto neskôr, keď sa spojila s okúzľujúcim Kamilom, stvorili spolu krásnu skladbu Vrúcne šepkajú pieseň lásky tvoje nosové
žliazky. Pieseň rozplakala všetkých poslucháčov, a slečna Marika prenikla do vyšších sfér popularity.
Legenda č.4
"Já už ty urážky ani neberu osobně. Že prý komunista. Ale víte přece jak to bylo, kdo by v té době nevěřil komunismu? No přece nikdo" nostalgicky vzpomíná pan Bůh. Jeho hlas je zaznamenáván na magnetofonový pás.
Vůkol sedí mladší posluchači. Poslouchají starého pana Boha. Byl to starej děda, on toho přežil opravdu moc, a proto byl velice zkušený. Tudíž vzbuzoval veliký respekt i mezi mladými generacemi, které se od něho měli co naučit.
"Tehdy to byla myšlenka, která náš národ držela pokopě. My jsme mladí, my sme staří, my jsme všichni komunisti" vzpominá pan Bůh dále. "A teď je náš národ rozhádán, rozdroben na malé frakce. Protože ho nedrží pokope žádná myšlenka! A nás drželi pokope
tyhle myšlenky. Vpřed k socialismu, bratři! Tehdy jsme měli jasný cíl, socialismus! Dnes tady nikto nemá žáden cíl!"
Posluchači si nostalgicky vzpomněli na staré a vznešené časy, kdy ještě žádný morální relativismus neexistoval, kdy ještě existovali nějaké opravdivé hodnoty. Svědek tohohle starého světa, věčně živý pan Bůh, ať je toho navěky živoucím důkazem.
Legenda č.5
Ležérny chalan z ulice naležato ležal na skejtbórde.
"Ja rebelujem!" ležérne zvolal. "Ale nie" schoval skejtbórd za chrbát a usmial sa. "Ja som sympaťák. Ja som odľahčený sympaťák. Chalani, nezotnime tento strom nádeje, radšej zasaďme kvetinu dobra!
Ulica ostala rovnako ležérna, ako predtým.
"Chalani, nech naše túžby letia, vždy keď nám zobáky odrežú, perute naše dorastú!" zasnene sa díval smerom do slnka a zreničky sa mu nebezpečne zužovali.
"Chalani, kde ste, no tak?"
Chalani sami nevedeli, kde sa nachádzali. Oni neboli dostatočne ležérni. Preto si tento chalan z ulice vydobyl povesť ležérneho skejtbórdistu solitéra.
som zabudol osláviť päť rokov tohtotuna profiľa
mi píše že "profil založen 28. 11. 2006"
tak šicko ti najľepše. už ťa nepouživam jak kedysi; ine socialne siete su dneskaj viacej mejnstrim a atď. ale ajtak. skrz totok tutok som voľakedy spoznal zemeguľu. som bol najprv ostychavy ju spoznať naozaj a musel som ju cez inťernet. cez tento inťernet. teraz ju už môžem spoznavať aj naozaj a tojetošickočotreba.
a už som šťastny všelijak aj inak. čaro periférie spočíva v tom, že človek sa potom celý čas môže nadchýňať z neperiférie. a neperiféria nie je natoľko inšpiratívna jak periféria.
ale ajtak;; bolo to deštruktívne krásne. šicko toto. a ešte aj bude, už možno aj nedeštruktívne.
