Letošní biobar, tradiční to akce na Arnoštárně, se letos opět vydařil. Až na pár detailů, jakože už vo půlnoci došlo PIVO! To bylo prima, protože holky pak začali chlastat panáky a moje ruce šátralky si nepozorovaně užívaly.
Šášu jsem dostihl o půl třetí v šatně. Motal se jak zákon káže a ve chvíli, kdy už to vypadalo, že skutekně odejde, upad do bezvědomí. Válel se na koleji na chodbě a nejevil známky života. Těsně před sprchovým koutem se to
bezvládné tělo vzepřelo a že do sprchy nejde. Upad znova. Hlavu jsem mu strčil do vany a vysral se na něj. Slečnu, která s ním možná měla ještě nějaký plány jsem poslal do píči, že se o něj postarám. Nevím. Ten kluk má asi nějakou formu kočičího
života, páč ze sprchy se přimotal zase sám. Tak jsem ho popad a šel s ním do prdele.
Vykládal významně, že má v rybě telefon a doklady. Moc jsem nechápal, proč je má v rybě, ale řikal jsem si, že do rybky docela rád zajdu, protože to tam mám rád. Co na tom že jsou dvě hodiny a on úplně našrot.
Mávnul na taxík. Do benátský zavelel, stáhnul okýnko a poblil dveře z venku. Ujeli jsme asi třista metrů. „Ty vole, ty dobytku, tys mi poblil auto! To je za dva tisíce.“ pindal taxikář. Šáša se na něj podíval a řiká: „Co?“
„Dva tisíce“
„Ty vole tady mi zastav a běž doprdele. A forfrem."
Dal jsem taxikáři pade a šel za tím kreténem, kterej vypadal, že každou chvíli spadne do vltavy.
„To nevadí Šášo. Vezmeme si jinej taxík.“
První zastavil pan vepřová hlava. Řikám: „Dobrej den. Vezmete mě a tadytoho úplně nasračky pána do Záběhlic?“ „Jasně, není problém.“
Šáša vzápětí stáhl okýnko a poblil auťák zvenku. Pan vepřová hlava to nevydejchal, zastavil, vyskočil a jal se Šášu lynčovat. Ujeli jsme asi stopadesát metrů. Vyskočil jsem taky a jal se mu v tom zabránit. Šášovi visela hlava
bezvládně z vokýnka a pan vepřová hlava ječel, že chce dva tisíce za špinavej auťák. Tak jsem mu ho kapesníkem utřel a Šášu vyndal na chodník. Ten začal mít samozřejmě kecy, takže pan vepřová hlava se rozhodl, že mu dá přesdržku. Držel jsem je
srdnatě od sebe a báječně se bavil. Myslím, že by Šášu jinak přizabil. Policajtům co jeli okolo to ale asi tak srandovní nepřišlo. Tři vocásci. Taxikář ječel, že mu Šáša přetrhl řetízek a že má poblitý auto a že ho Šáša napadnul. To jsem zase začal ječet
já ať jde do prdele, že nás brát nemusel, že jsem se ho ptal a že prej „žádnej problém“. Tři vocásci zatím bezúspěšně hledali zbytek přetrženýho řetízku. Dal jsem vepřový hlavě dvěstěpade na náhradu škody a poslal ho do hajzlu, kreténa.
Halelujah třetí taxík byl v pohodě. Šáša si tentokrát na blití votevřel dveře. „Když si umí včas říct, nemám problém.“ zahlásil tenhle šofér. Naznal jsem, že Šáša už je natolik autonomní, aby dojel sám a šel jsem domů osahávat
feny. Jenom si nejsem jistej, jestli měl skutekně na zaplacení, jak říkal. To by byla fakt sranda kdyby nakonec přes tu držku dostal. Vůbec bych se nedivil.
