Stálý smutek ze života
Dívka, asi…kolik jí jen mohlo být? Něco kolem15-ti?.Nevím ale určitě méně jak 14 jí nebylo. Žila pokojně a v klidu v malém rodinném domku. Jednoho dne všakpoznala báječného chlapce, který by jí snesl i modré z nebe. Pro její (aždo té doby fádní) život to znamenalo něco úžasného. Pro ní to byl krok, velikýkrok do předu, byla šťastná že má někoho s kým může trávit volnýčas…Nebyli to už ty upnuté kamarádky se kterými se bavila. Byl to on, nebylstrohý, nebyl ani takový (víte jak se chovají snobky a snobové?) tak takový onpřesně nebyl. Dívka zvyklá na společnost především dívek, se cítila jakov ráji. Ovšem ráj se za krátkou dobu proměnil v peklo. Dívka chlapcedlouho neviděla, nevěděla ani kde může být. Stýskalo se jí po něm a aby zahnalažal tak se chytla snad te nejhorší party a opila se skoro do němoty. Když se ránoprobrala, nevěděla kde je a co se nídělo. Druhý den na to přišel chlapec a ten věděl co se stalo…Dívka ho sprostěpodvedla s jiným. Toho chlapce to dost vzalo, ale odpustil jí to….vše bylozase skoro v pořádku, akorát se už tak dlouho nevídali. Přišli prázdninydívka znovu chlapce dlouho neviděla. Rozhodla se že bude po něm pátrat, protoževěděla že je citlivý a hodně věcí ho dokáže dodělat. Nikde ho nemohla najít ažnajednou se to stalo. Dívka uviděla kapku krve a za ní další…a další. Sledovalastopy krve až došla na místo kde dřelo bezvládné tělo chlapce.
Do dnes má dívka hluboká traumata a časté deprese. Užnechodí ven s tou partou, a ani s podobnými lidmi. Ovšem že mápřátele ale ti už jí nevynahradí to co si prožila s NÍM.
KONEC