siouxie Žena, 30 let / Praha

Drazí a milí čtenáři!

Důvod, proč jsem se konečně odhodlala sepsat sem zase něco zbytečného, fádního a nudného je rázný. Chci, abych ve vás tímto dnem vyvolala závist, aby jste truchlili nad svou hloupostí a MĚ - jakožto genia nové doby - nosili na rukou!

Dnes jsem dostala jedničku ze čtvrtletní práce, z matematiky, což u člověka mých kvalit není nic zvláštního, avšak - jen jsem vám prostě chtěla říct jak moc  jsem dokonalá a tak.

Doposud to nesouviselo s nadpisem, teď se dostáváme k jádru pudla, jak se tak u nás na vesnici říká. V PEŘINĚ je (někteří z vás, co mají přehled ví, že-) nový český - dejme tomu - film pro malé děti. Měla jsem tu možnost být svědkem něčeho tak strašného, jako je muzikál pro děti. Naštěstí vedle mě seděla slečna Š. , která mi pomohla navodit tu pravou atmosféru, atmosféru rockového koncertu, kdy fanoušci (tedy ona a já) šílí, mávají rukama nad hlavou a tak. Jen díky ní se tyto dvě promrhané hodiny proměnily ve 2 snesitelné a promrhané hodiny mého života. 

Youtube Video G8mYegZ-kCE

Posuďte sami, že to není nic pjekného. 

Pro zlepšení nálady vám sem   napíšu krátký (ráda bych dodala i smyšlený, ale to bych lhala) příběh: 

V úterý jsem dobíhala autobus. (Mohla bych to ukončit, neponižovat se a nemrhat vašim drahoceným časem, avšak neudělám to) Bylo chladné, podzimní ráno. Z domova jsem vyšla jako obvykle, jenže obvykle náš autobus nestaví na místě, které je významě dál, než místo původní (proto teď chodím v neobvyklou dobu.), proto mi takřka ujel. Na křižovatce smrti jsem jen stihla zamávat spolužákům, kteří již byli pohodlně usazeni (i teď bych to mohla utnout, ale stále to pokračuje) na svých místečkách a mávnutím ruky pozdrav opětovali. Mohla jsem počkat na další, nebo vykopat matku z pelechu a sdělit jí, že mě do školy vezme, ale akční hrdina, jež se ve mě skrývá, mě nenechal. Autobus se zastavil na křižovatce, v tu chvíli jsem se hlava nehlava vrhla pod kola rozjetých automobilů, předběhla autobus a dobrejch 10 metrů běžela vedle něj. Kdybyste znali můj způsob běhu, asi by ste se ani nedivili co pak následovalo. Autobus plbn lidí se schvíjel v neústupných záchvatech smíchu, já stále a vytrvale běžela. Pro tentokrát mi to vyšlo, řidič zastavil, můj běh mě zachránil. Myslím, že kdyby nezastavil, hrozilo by velké procento, že nabourá - smíchy. To je všechno. bolí mě záda a chce se  mi spát. 

Loučím se s vámi. 

S láskou Siouxie Mülllôwá

Drazí a milí čtenáři,

jež dychtivě čekáte na pokračování SKLIZNĚ - musím Vás při nejmenším pro dnešek zklamat. Dnes žádná sklizeň nebude, počkejte si na  spásný den, kdy se zde objeví Mikejla a něco společně uklohníme. (Dost možná se nedočkáte a proto vám řeknu jen toto - všichni byli moc roztomilí a bylo to pjekné, škoda jen, že mi opuchly nohy a pět minut před samotným křtem jsem si šla sednout.) 

Dnes jsem se po dlouhé době odhodlala sem napsat, z nadpisu na vás může dáchnout proč asi - ano, mám nemoc - myslím, že je to rýmička a kašlík, avšak i toto se může stát metlou lidstva! To že zde melu samé srance neznamená, že jsem pod vlivem léhů - možná jsem prostě jen zčajovaná. Léky do mě nacpete jen z těží - nechci být jako fetka a proto je to velmi těžké (po pravdě, ani antikoncepci nežeru, protože bych si připadala jako fetka - tedy spíše ... pravda je takpová že to ani nepotřebuju, ale co je vám do mého sexuálního - fádního a nudného - života) 

Pokud toto čtete, asi vám příjde zcela nesrozumitelné co to sem píši - je to výbuch mých pocitů po jednom šálku kávy - jacobs velvet - docela hnus, nechápu jak to může má matka kupovat. Myslím, že za tohle by jí měli sebrat občanský průjkaz. Čtete dál co? Asi nemáte co dělat co? To jste na tom zoufaleji, než jsem čekala - potácet se hlubinami hnisu, ješ se zde nachází je při nejmenším ubohé - cítíte se strašně? Zkuste se zamysled nad tím, jak se mohl  cítit autor tohoto ohavného díla! A pořád to čtete - zvědavodt vás jednou zahubí, protože číst tohle je fakt luuzrovký. 

Už je to moc i na mě, chtěla sem vás těmahle kecama obtěžovat ještě pár odstavců, ale pro dnešek vás  nechám žít.

Mějte se krásně a vychutnejte si vejkend. 

S láskou vaše Siouxie Mülllôwá (představte si, že tento podpis vždy píšu a nekopíruju to - dobrý co?)

Drazí a milí přátelé!

Dnes můžete být svědky neuvěřeřitelné show, jež se odehraje před vašimi očmami. Dnes sem napíšu článeček společně s Mikejlou eL ej. Bude to příběh plný zvratů, napětí a akce! Nejedná se o žádný fejk - toto je pravdivý příběh. Vychutnejte si prosím naše vyprávění a odhalte nové dveře, jež se pootevřou za malou chvilku - jsou to dveře plné možností a nových zkušeností!

Zatímco si jde Siouxie vyměnit vložku, ujmu se slova já - moment, musím jí  dojít podat toaletní papír... Chudák holka. Má menzes, mějte trochu soucit, možná právě TY budeš mít menstruaci, až ti bude dvanáct (nebo jedenáct; veškeré dotazy ohledně periody směřujte na Suzinu adresu, ráda zodpoví všechny vaše všetečné otázky). Držme za ni, prosím, hodinku ticha. Vaše matky to ocení. - Už je zpátky. Žel Bohu, stále indisponována, neboť jí za nehty uvízlo několik mililitrů menstruační krve (má dlouhé nehty) a musí si tedy drápky nalakovat na nějakou příhodnou barvu, protože krev se špatně vymývá.

Dost už ale s tím neskutečně zbytečným plýtváním místa a vaší trpělivosti a přejděme k tématu.

27.9. jsme já (tedy Mikejla), Siou-něco a má mírně prudérní přítelkyně poctily svou návštěvou pražský klub Cross, v němž se shodou okolností tentýž večer křtilo CD nesoucí název Sklizeň. Nápad to byl můj - nepopírám a  nelituji toho (a jsem přesvědčena, že za tuto geniální myšlenku by mne děvčata měla nosit na rukách). Do devíti hodin byl vstup zdarma a tak tedy Suzi došla k závěru, že "na to by jako mohla mít", přičemž jsem jí byla nucena uhradit cestu autobusem, metro, pivo, limošku, pizzu a veškeré další náklady (dlužná částka však byla spočítána na "pouhých" 150-200 kč (dle nálady), což si myslím, že není až tak špatné (obvykle mě to stojí mnohem víc)).//Poznámka autora, tudíž Suzi - nadále budou psány kurzívou -> Nevěřte jí, já nejsem dlužníkem jsem milionář a proto se mezi vámi jistě najde nějaký milionář, co si mě vezme - moc se těším!// (- naivko)

MessenJah

//Děláme velký nadpis, protože byl fakt DOBREJ!!!//

Jak začít? //Dobrá otázka, Mikejlo - je zřejmé, že tomuto tématu rozumíš víc a proto ti přenechám slovo (schnou mi nehty a nemohu se do toho více angažovat)// (-nevyrušuj, Suzi!) Na MessenJahovu tvorbu jsem narazila již před nějakým časem a musím říct, že už těch několik málo songů, co jsem měla to potěšení si poslechnout, mě zaujalo. Na křest, kde měl taktéž vystupovat, jsem se tedy těšila. A MessenJah nezklamal. //V tuto chvíli došla Mikejle slova a musím se do toho vložit já - bylo to moc moc hezounké a přišlo mi to jako bohoslužba s velice roztomilým knězem, který vlastně ani knězem není, což skýtá mnoho výhod! Texty byly výživné jako dvě kila ovesné kaše, avšak zatím jsem se nevzhlédla v pracovitosti, což mě ranilo a do teď mě to mrzí.//  - Co dodat, S. mi víceméně mluví z duše, jen já bych to rozepsala na šest Áčtyřek a asi maličko odlišnou mluvou. Nu což, holt má holka svůj styl. Každopádně MessenJaha si ráda zas někdy přijedu poslechnout, budu-li mít tu možnost a finance (Zuzko Suzi, nešahej mi na rameno, peníze nedostaneš). //Děkuji, že jsi to přeškrtla, nechci aby byla známa má IDENTITA// 

Původně jsem chtěla, aby celá zmínka o tomto MC vyzněla veskrze pozitivně a mile. No, do slova a do písmene to sice tak úplně nevyšlo, ale snažila jsem se. Tak tedy ještě jednou, ve zkratce a snad (narozdíl od předešlého odstavce) srozumitelně: MessenJah je borec (a navíc rozkošnej a má moc pěkný boty) a zas někdy na něj zajdu, protože se mi jeho projev velice zamlouvá (na čemž se ostatně shodneme všechny tři).

(Pokračování zítra pozítří, Siouxie Mülllôwá vás zdraví a Michaela L. přeje dobrou noc.)

PS: Zdravíme Honzu Šimáčka (neboť tento člověk je všude a věříme tedy, že právě čte i tento článek) a vzkazujeme mu, že na klávesy fakt válí.

PPS: Suzi si ostřihala jeden pramen vlasů (a z nějakého mně neznámého důvodu považuje za důležité sdělit tuto informaci světu)

PPPS: Prý je chce prodat (aha, takže inzerce...)

//PPPPS: Kdo chce vlasy Siouxie Mülllôwé? Začínáme na 1500,- kč - cena přiměřená kvalitě, délce a hmotnosti mých vlasů (vlasy jsou vhodné do dredů, jako fetišistická pomůcka, či fanouškovská trofej)//