Drazí a milí čtenáři,
dnes jsem se probudila s myšlenkou na jediné - sepsat již zmiňované a takřka slíbené pokračování a zhodnocení ČESKÝCH HRADŮ. Tato myšlenka mě provází celým dnem a proto jsem se v odpoledních hodinách usadila k počítačia začala
jsem psát...
20.7.2011
Nuže - v sobotu (to už jsem vám psala) se konaly ČESKÉ HRADY na Točníku. kolem šestnácté hodiny jsem měla tu možnost zaslechnout mou oblíbenou kapelu - poprvé ve svém životě jsem na živo slyšela skupinu zvanou "KAŠPÁREK V ROHLÍKU".
Srdce se mi rozbušelo a já, jakožto faninka číslo jedna, jsem byla v rozpacích. (Poslední dobou na sobě začínám pociťřovat něco, co bych nazvala jako "mateřské pudy" - a ne těhotná nejsem. Proto se nedivte co se teď dočtete.) Blondýnečky byly opravdu
roztomilé a děti, které poslouchaly s velkým zaujetím tuto skupinu taky. Ne - už tu nehodlám rozepisovat roztomilost malých dětiček. Připadám si jako úchyl.
Musím se přiznat, že jsem celý program nedávala. Mezi 17. a 18. hodinou jsem měla svačinovou pauzu, která se skládala z "pokérování" ruky a jahodovo-banánove vodní dýmky.
Po dobrém jídle jsem společně se svými přáteli následovala dav, který nás zavedl na SKYLINE - ze začátku mě nějak moc nenatchli, ale musím uznat, že z nich sálá zvláštní - bláznivá energie, která mě takřka učarovala. Atmosféra
byla příjemná a já si hudbu vychutnávala plnými doušky.
Poté jsem měla další daramtickou hodinku pauzy, protože se Gipsy.cz se mi nechtělo - možná je to vkusem, nebo co já vím, ale nějak jsem z toho vyrostla.
Od osmé hodiny večerní se zábava dostávala do otáček! Na scénu přišla známá skupina KRYŠTOF - pomalé avšak znělé písničky mě pomalu uspávaly - uspávaly do doby, než se ke mě připojila banda uplně cizích holek (dobře, znám je dost
dobře, ale jeden by se za ně styděl), s kterýma jsme pobízely zpěváka Rýšu, ať si sundá tričko - bohužel nás ale zjevně neslyšel, nebo nechtěl slyšet a tričko si nechal. Tento laxní přístup k nám, jakožto faninkám se mi nelíbil a proto budu na tuto
skupinu po zbytek života koukat jen zkrze prsty!
S děvčaty jsme se moc nevzdalovaly, protože jsme věděly, že za chvíli příjde DIVOKEJ BILL - a ano - opravdu přišli! Byl to rachot!!! Joooo (šťastná a euforická nálada se snad ani jinak než "Jooo" nedá vyjádřit). Bylo to moc hezké
a opravdu se mi to líbilo. Nějak mi nejde to pořádně popsat - prostě tohle si musíte zažít.
Přeběhli jsme ke druhé "stejdži", cestou jsme si z deky sebrali svoje věci - jež se do budoucna staly zátěží - a pokračovali jsme na PIPES AND PINTS , které jsem slyšela již podruhé a ano - bylo to supeeeeeeeeeeer!! Jen mi
překážela taška s věcma a tak jsem se plně nevyblbnula, což je opravdu moc smutné. V davu jsme se já a Léňa setkaly s přáteli z dnešního dne.
Dohráli PIPES AND PINTS a bolely mě nohy, tím pádem jsme na SUPPORT LESBIENS už nešli, celou hodinu jsme si povídali před stánkem s občerstvením a domů jsme došli před třetí hodinou.
Byla jsem poprvé na hradech - říká se, že poprvé to vždycky bolí - a opravdu - nohy mě bolely ještě včera.
Toť vše.
Loučím se s Vámi a přeji hezký den!
S láskou vaše BZ Girl Siouxie Mülllôwá
