Již delší dobu jsem ve svém pokoji nabydlel sám. Sdílel jsem jej s malým hlodavcem, který nezván vkradl se do mého pokoje neznámo kdy a jak. Jeho přítomnost jsem zaregistroval, ale zpočátku jsem se pořád nemohl dostat k
tomu, abych s tím něco udělal.
Zlom přišel až když mi ta myška začala lozit po posteli i v mé přítomnosti. Nachystal jsem jí krásnou novou past s pěkným kouskem špeku a nechal jí prostor pro seznámení s tímto novým předmětem. Myš se s pastičkou seznámila velice rychle. Hlavně s tím jak
funguje. Protože když jsem přišel pastičku zkotrolovat byl špek sežraný a myši nikde. Začal jsem tedy druhé kolo, v němž jsem do pastičky dal salám, o kterém jsem si myslel, že je lépe připíchnutý než špek. Bohužel to nikdo neřekl myši. Tak jsem prohrával
o dva body, ale šel jsem do třetího kola.
Večer před spaním jsem si vzal salám a přidělal jsem ho do pastičky ještě lépe než minule. Lehl jsem si na postel a četl. Myš o sobě vzápětí dala vědět když proběhla pokojem a zalezla do díry vedle dveří na balkon. Tak mě napadlo naservírovat jí večeři
přímo pod nos. po chvíli vylezla, obešla si pastičku, a z boku začala okusovat salám jakoby se nechumelilo.
Teprve teď jsem zjistil, proč je můj lov tak neúspěšný. Vedle pastičky jsem tedy položil z jedné strany metr a z druhé kalkulačku, a šel si znova lehnout na pozorovací místo v posteli. Cítil jsem, že úspěch se blíží. Po chvíli myš opět vylezla, podívala
se na mě jako by se ptala co to má znamenat, a začala okusovat salám jakoby se nechumelilo. Najednou z díry vylezla druhá myš, a začala okusovat salám jakoby se nechumelilo. Ale pak se nějak nedohodly a past obě vzala do svého drtivého objetí. A tak jsem
můj zapas s myší vyhrál, 2:2.
