Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.
V jednom městě, nikdo už neví ve kterém, žil jeden muž. Tedy mužů tam žilo víc, ale ti ostatní nikoho tolik nezajímali jako právě tento jeden. Nikdo už dnes neví jak se veskutečnosti jmenoval, ale všichni mu říkali Heffe,
ale dnes už nikdo neví proč. A tento muž byl obyčejný muž, který žil ve městě, nikdo už neví ve kterém, a živil se jako prodavač tuku. Každé ráno šel na trh a tam prodával paničkám to nejmastnější sádlo a máslo. A paničky si pochvalovali jaké prodává
Heffe mastné tuky, jak se krásně mažou na chleba, a jak jejich muži mají po nich síly a energie, a jak jejich děti po nich rostou.
Heffe byl na svou bídu spokojený muž. Měl živobytí a většinou si nestěžoval, aspoň ne nahlas. Ale pak mu začalo zákaznic nějak ubývat a ubývat, až mu to začalo být divné, a tak se začal lidí ptát, až mu někdo řekl, že na trhu začal prodávat tuky nějaký
Redger. Heffe se zvedl a šel zjstit, co je ten Redger zač. a zjistil o něm toto: Redger vykládá paničnám, jak se z mastných tuků tloustne. Jak to paničkám kazí jejich postavy a jak jejich mužům rostou břichy, přez které se k nim večer ani nemohou dostat.
Ale on, Regder, prodává nízkotučné tuky, které jsou ještě míň tučné než chleba, na který se mažou a vůbec se z nich netloustne, ale jinak jsou stejné jako ty mastné. No a co si budem nalhávat, všichni známe ženské, a tak Heffe byl za chvíli bez práce. O
takové zkrachovalé existenci už nemá cenu dál psát.
Zato Redger dělal tuky nízkotučnější a nízkotučnejší, díky kterým byly paničky spokojenější a spokojenější. Takto to ale nešlo donekonečna. Jednoho dne udělal Redger tuk, který byl zcela bez tuku. A paničky byly navrcholu blaha.