Zvířátka si pochvalovala, jak se mají dobře. Celý velký les byl pod ochranou tlapou medvěda. Zvířátka mohla spokojeně žít a nebát se že by jim mohl někdo něco udělat. Medvěd vládl všem zvířátkům, a tak ho napadlo, že když občas vezme ježkovi jabko nebo
vlkovi uloveného zajíce z pole, nikdo mu zato nemůže nic udělat. On přece vládne zvířátkům. A zvířátka si říkala to stejné. A tak si bral čím dál víc a užíval si blahobytu.
Pak si toho ale zajíc všiml, a začal po lese rozkřikovat, že medvěd se jenom válí a nic nedělá, a že je stejně před ničím nechrání. to ale zajíc neměl dělat. Jakmile se to doneslo k medvědovi okamžitě šel za zajícem s tím, že jestli toho nenechá, tak
ho z lesa vyhodí. Zajíc byl ale přesvědčený, že má pravdu, a tak rozhodně nemínil být z ticha. Nemusím vám říkat že ho medvěd okamžitě vyhodil. Když se rozneslo po lese že byl zajíc vyhozený, většina zvířátek se pomyslela, že neměl šířit takové lži, a
proto dostal to co mu spravedlivě patřilo. Několik obyvatel lesa se ale nad tím zamyslelo více: Medvěd je přece silný vládne celému lesu, nějaké lži mu přece nemůžou uškodit. To natom, co říkal zajíc asi něco bude. Ale věděli že to nesmí říkat
nahlas, aby neskončili stejně jako zajíc. Takže to říkali potichu. Říkali to potichu svým příbuzným a známým, a časem většina zvířátek věděla o tom jak je medvěd využívá. A tak začala tajně plánovat jak medvěda svrhnou a budou si v lese vládnout sami. A
budou se mít všichni dobře.
Jenže liška, prase, tchoř a několik dalších zvířátek začlo po lese rozhlašovat, že zvířátka přece neumí vládnout. A že když budou vládnout všechna zvířátka tak nastane v lese neskutečný zmatek. Prase, liška a spol. hlásali že se musí v lese vytvořit rada,
ve které budou mít zvířátka svoje zástupce, které si zvířátka vyberou. A že zástupci musí být dost chytří aby uměli vládnout, proto kdo si myslí že je dost chytrý, ten se může ucházet o přízeň obyčejných zvířátek. Samozřejmě si to liška a prase
vymysleli tak aby oni byli ti, kteří budou v radě.
Zhruba v tento okamžik jsem si uvědomil značnou podobnost s Farmou zvířat. Přestože jsem vycházel z jiných reálií než Orwell. Pokračovat v psaní proto ztrácí smysl. Můžu jen smutně konstatovat že, dokud budou v lese některá zvířátka vládnout nad jinými,
bude to stále alegorie s Orwellovou Farmou.
